Životní prostředí v prosinci 2015

09.01.2016
Euroskop

Komise představila nový balík návrhů k oběhovému hospodářství, Zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu

  • Komise chce podpořit recyklaci v oběhovém hospodářství

  • EU se zúčastnila konference o klimatu v Paříži

Komise představila nový balík návrhů k odpadovému hospodářství

Closing the loop – An EU action plan for the Circular Economy (COM(2015)614/2)

Proposal for a directive of the European parliament and of the Council amending Directive 2008/98/EC on waste (COM(2015)595)

Proposal for a directive of the European parliament and of the Council amending Directive 94/62/EC on packaging and packaging waste (COM(2015)596)

Proposal for a directive of the European parliament and of the Council amending Directive 1999/31/EC on the landfill of waste (COM(2015)594)

Proposal for a directive of the European parliament and of the Council amending Directives 2000/53/EC on end-of-life vehicles, 2006/66/EC on batteries and accumulators and waste batteries and accumulators, and 2012/19/EU on waste electrical and electronic equipment (COM(2015) 593)

  • Komise 2. 12. 2015 přijala nový balík týkající se oběhového hospodářství v Evropě, jehož cílem je stimulovat přechod k oběhovému hospodářství, podpořit globální konkurenceschopnost a udržitelný hospodářský růst a vytvořit nová pracovní místa.

Pozadí

V prosinci 2014 se rozhodla Komise stáhnout dosud neschválený legislativní návrh týkající se odpadů a zavázala se k přípravě nového balíku, který se bude týkat celého hospodářského cyklu, nejen cílů v oblasti omezování odpadů (více v příspěvku „Komise zavádí vyšší cíle pro lepší recyklaci odpadů“, Životní prostředí v červenci 2014). Nově navržený komplexní bakáj opatření představuje soubor konkrétních a rozsáhlých opatření, která budou předložena během funkčního období této Komise. Balík tvoří revidované návrhy právních předpisů (o obalech a obalových odpadech, o skládkování odpadů, o odpadech, o vozidlech s ukončenou životností, o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o odpadních elektrických a elektronických zařízeních) a rovněž ucelený akční plán. Jako součást procesu vypracovávání tohoto balíku opatření uspořádala Komise 25. 6. 2015 v Bruselu konferenci o oběhovém hospodářství, které se zúčastnilo přibližně 700 zainteresovaných subjektů. Konference navázala na veřejnou konzultaci. K předložení návrhu Komisi vyzval i EP (více v příspěvku „EP se zabýval tím, jak lépe využívat zdroje surovin v EU“, Životní prostředí v červenci 2015).

Principem oběhového hospodářství je to, že se hodnota produktů a materiálů zachovává co nejdéle. Minimalizuje se množství odpadu a využívání nových zdrojů. Když výrobek doslouží, suroviny se z hospodářství nevyřadí, ale znovu se použijí k vytváření nové hodnoty. Podle Komise je nutné se zdroji nakládat rozumnějším a udržitelnějším způsobem pro zajištění udržitelného růstu. Opatření by mohla dle Komise podnikům v EU přinést čisté úspory ve výši 600 mld. € ročně (8 % ročního obratu), a zároveň snížit celkové roční emise skleníkových plynů o 2–4 %.

Navržená opatření mají přispět k „uzavření“ životního cyklu výrobků prostřednictvím větší míry recyklace a opětovného využívání. Všechny suroviny, výrobky a odpady mají být podle předložených plánů v maximální míře zhodnoceny a využity, čímž by se měly podpořit úspory energie a snížit emise skleníkových plynů. Návrhy zahrnují celý životní cyklus od výroby a spotřeby až po nakládání s odpady a trh s druhotnými surovinami. Tento přechod má být v příštích 2 letech finančně podpořen z evropských strukturálních a investičních fondů částkou 650 mil. € z programu Horizont 2020 (programu EU pro financování výzkumu a inovací), částkou 5,5 mld. € ze strukturálních fondů pro nakládání s odpady, jakož i vnitrostátními investicemi do oběhového hospodářství.

Klíčové a sporné body

V důsledku zaváděných pobídek by mělo vzniknout více inovativních a efektivnějších způsobů výroby a spotřeby. Oběhové hospodářství má podle Komise potenciál vytvořit v Evropě mnoho pracovních míst a zároveň pomoci zachovat stále omezenější zdroje, snížit dopady využívání zdrojů na životní prostředí a dát odpadům novou hodnotu. Balík obsahuje také odvětvová opatření a normy kvality pro druhotné suroviny. Ke klíčovým opatřením, která již byla přijata nebo mají být během mandátu stávající Komise provedena, patří:

  • Opatření pro omezení potravinového odpadu, mj. prostřednictvím společné metodiky měření, lepšího označování dat a nástrojů pro dosažení globálního cíle udržitelného rozvoje snížit plýtvání potravinami do roku 2030 o polovinu,
  • Vytváření norem kvality druhotných surovin za účelem zvýšení důvěry hospodářských subjektů v jednotný trh,
  • Opatření pracovního plánu pro ekodesign na období 2015–2017, která kromě energetické účinnosti prosazují i opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost výrobků,
  • Revidované nařízení o hnojivech, jež má za cíl usnadnit uznávání organických hnojiv a hnojiv na bázi odpadů na jednotném trhu a podpořit úlohu bioživin,
  • Strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, která se zabývá otázkami recyklovatelnosti, biologické rozložitelnosti, přítomnosti nebezpečných látek v plastech a globálním cílem udržitelného rozvoje výrazně omezit odpad znečišťující moře,
  • Řada opatření pro opětovné využívání vody včetně legislativního návrhu týkajícího se minimálních požadavků na opětovné využití odpadních vod,

Sdělení obsahuje jasný harmonogram pro navrhovaná opatření a plán na vytvoření rámce pro jednoduché a účinné monitorování oběhového hospodářství. To bude zahrnovat ukazatele pro oblasti, jako je bezpečnost dodávek klíčových surovin, opravy a opětovné využití, produkce odpadů, nakládání s odpady, obchod s druhotnými surovinami v EU a se třetími zeměmi a používání recyklovaných materiálů ve výrobě. Komise také vypracuje společnou metodiku k měření objemu potravinového odpadu a stanovení příslušných ukazatelů.

Revidovaný legislativní návrh týkající se odpadu stanoví cíle pro omezování odpadu a dlouhodobý postup pro nakládání s odpady a jejich recyklaci. Cíle v oblasti omezování odpadů jsou doplněny konkrétními opatřeními pro řešení praktických překážek a zohlednění rozdílné situace v jednotlivých členských státech, tak aby bylo zajištěno účinné provádění. Ke klíčovým prvkům revidovaného návrhu týkajícího se odpadu patří:

  • Společný unijní cíl recyklovat 65 % komunálního odpadu do roku 2030,
  • Společný unijní cíl recyklovat 75 % obalových odpadů do roku 2030,
  • Závazný cíl snížit skládkování na 10 % objemu veškerého odpadu do roku 2030,
  • Zákaz skládkování odpadu, který pochází z odděleného sběru,
  • Podpora ekonomických nástrojů odrazujících od ukládání na skládky,
  • Zjednodušené a zlepšené definice a harmonizované metody výpočtu míry recyklace v celé EU,
  • Konkrétní opatření na podporu opětovného použití a stimulace průmyslové symbiózy – vedlejší produkt jednoho odvětví se použije jako surovina jiného odvětví,
  • Ekonomická motivace pro výrobce, aby uváděli na trh ekologičtější výrobky a aby podporovali jejich využití a recyklaci (např. u obalů, baterií, elektrických a elektronických zařízení a u vozidel).

Předpokládaný další vývoj

Balíček byl v prosinci 2015 představen EP. Téma oběhového hospodářství chce akcentovat nizozemská vláda během svého předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2016.

Odkazy

Zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu

  • Zástupci delegací se v prosinci 2015 na dvoutýdenní konferenci dohodli, že chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod 2 °C. Přijetí pařížské dohody nahradí Kjótský protokol.

Pozadí

Ujednání je vyvrcholením dlouholetých snah mezinárodního společenství o to, aby se v souvislosti se změnou klimatu dosáhlo všeobecné mnohostranné dohody. Poté, co se jen malý počet států připojil ke Kjótskému protokolu, a co v roce 2009 selhala dohoda v Kodani, se začala budovat široká koalice rozvinutých a rozvojových zemí na podporu vysoce ambiciózních cílů v čele s EU. Pařížská dohoda vysílá signál, že celosvětový přechod na čistou energii bude pokračovat a že je nutno se přeorientovat na jiné zdroje, než jakými jsou znečišťující fosilní paliva. Před pařížskou konferencí a v jejím průběhu předkládaly země komplexní národní akční plány v oblasti klimatu zabývající se snižováním jejich emisí. Státy se mimo jiné dohodly na pravidelných schůzkách, dohledu nad dodržováním dohody, mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků, či solidaritě v boji proti změně klimatu s rozvojovými zeměmi (více v příspěvku „ENVI navrhl mandát EP pro Mezinárodní klimatickou konferenci v Paříži“, Životní prostředí v září 2015).

Klíčové a sporné body

  • Vlády se dohodly na dlouhodobém cíli, kterým bude udržet vzestup průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí a zasazovat se o omezení tohoto vzestupu na 1,5 °C, protože tímto způsobem by se výrazně snížila rizika a dopady změny klimatu. Dohoda vytyčuje cestu, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Také požaduje, aby celosvětové emise co nejdříve dosáhly svého maxima (zároveň uznává, že v rozvojových zemích bude tento proces trvat déle) a posléze byly v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky prudce snižovány. Mělo by se tak ve 2. pol. století dosáhnout rovnováhy mezi vypouštěnými emisemi a emisemi přirozeně pohlcovanými v přírodě, aby byly výsledné emise nulové.

V zájmu naplnění společných ujednání se vlády dohody, že se budou každých 5 let scházet, aby podle potřeby vyplývající z vědeckých poznatků své cíle dále navyšovaly. Také souhlasily s tím, že se budou vzájemně informovat o pokroku v dosahování svých cílů a že budou tytéž informace poskytovat i veřejnosti, aby byla zajištěna transparentnost a dohled. Celkový stav plnění dohody se bude vyhodnocovat každých pět let. Země budou představovat své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Rozvinuté země budou nadále podporovat opatření v oblasti klimatu usilující o snižování emisí a o zvyšování odolnosti vůči dopadům změny klimatu v rozvojových zemích. Ostatní země se vybízejí, aby se k takové podpoře dobrovolně připojily nebo v ní dobrovolně pokračovaly. Rozvojovým zemím se bude dostávat mezinárodní podpory, aby se mohly změně klimatu přizpůsobovat. Rozvinuté země hodlají dále plnit svůj stávající cíl, kterým je mobilizovat každým rokem 100 mld. dolarů, a to až do roku 2025, kdy bude vytyčen nový cíl.

Dohoda také obsahuje samostatný článek, který se zabývá otázkou ztrát a škod spojených s dopady klimatických změn. Země uznávají, že je zapotřebí spolupracovat a zlepšovat pochopení problémů, přijímání opatření a zajišťování podpory v rozličných oblastech, jako jsou například systémy včasného varování, připravenost na mimořádné události nebo pojišťování rizik.

Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě ČR, ale i tak ji považuje za historický moment, do kterého se zapojuje celé mezinárodní společenství. Oproti předchozí dohodě vyzdvihuje pokrok v tom, že bude existovat smlouva, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Chybí ale konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do r. 2050. Aktuální závazky podle nich na splnění cíle 2 °C nestačí.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality