Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015

09.12.2015
Euroskop

Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise, Pokračování migrační krize: 3 mld. € pro Turecko a větší kontrola schengenských hranic, Europol bude mít silnější pravomoci, shodly se instituce EU

  • Komise chce zpřísnit dohled nad všem typy zbraní v EU

  • EU pokračuje ve snaze řešit migrační krizi

  • Instituce EU chtějí posílit kompetence Europolu, ke spojení s Cepolem nedojde

Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (KOM(2015)750)

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu Hodnocení REFIT směrnice Rady 91/477/ES ze dne 18. června 1991 ve znění směrnice 2008/51/ES ze dne 21. května 2008 o kontrole nabývání a držení zbraní (KOM(2015)751)

  • Komise 18. 11. 2015 předložila balík opatření, které má posílit kontrolu zbraní v EU.

Pozadí

Balík opatření je součástí Agendy pro evropskou bezpečnost, která byla představena v dubnu 2015, nicméně jeho přijetí urychlily teroristické útoky v Paříži, kde byly použity mimo jiné i znovu aktivované vyřazené zbraně či jejich komponenty. Revize stávající legislativy patří do iniciativy REFIT na podporu kontroly účinnosti již přijatých legislativních aktů EU.

Formálně má dojít k revizi stávající směrnice č. 51/2008, která upravuje pravidla pro získání a držení zbraně v členských státech EU, ale i jejich přesuny přes hranice.

Klíčové a sporné body

  • Cílem opatření je znesnadnit získání zbraně v EU, podpořit dohledatelnost legálních zbraní v EU a zajistit skutečnou nefunkčnost deaktivovaných zbraní.

Součástí balíku je vedle revize stávající směrnice i změna prováděcího nařízení Komise, které upravuje způsob a standardy deaktivace zbraní v členských státech EU. V této chvíli jsou deaktivované zbraně považovány za běžné a neregistrované zboží, které se může pohybovat volně na trhu EU.

Komise chce mimo jiné v rámci stávající směrnice učinit následující:

  • Znemožnit držení některých typů poloautomatických zbraní (a to ani deaktivovaných) jejich přeřazením do kategorie A

V tuto chvíli jsou zbraně rozdělovány dle míry nebezpečnosti do čtyř kategorií. Do nejvyšší kategorie A dnes spadají plně automatické či vojenské zbraně, které nemohou být drženy soukromými osobami, pokud nejsou deaktivovány. Nyní už by tak nemělo být možné vlastnit ani deaktivovanou poloautomatickou zbraň nově zařazenou do kategorie A. Také by nově deaktivované zbraně měly být zahrnuty do registrů členských států.

  • Sjednotit pravidla pro regulaci výstražných zbraní kvůli jejich možné transformaci na funkční zbraně (tj. zahrnout je do působnosti směrnice)
  • Zpřísnit možnost získání zbraně prostřednictvím internetu
  • Harmonizaci pravidel značení zbraní pro usnadnění jejich dohledávání, registrů zbraní a výměnu informací napříč EU
  • Zpřísnit pravidla v případě oběhu deaktivovaných zbraní i pro sběratele či brokery

Balík obsahuje rovněž předložený akční plán pro boj s obchodováním s nelegálními zbraněmi, který probíhá jak na (1) černém trhu, tak (2) na vnitřním trhu zejména se zbraněmi původem ze západního Balkánu nebo bývalých válečných zón i (3) v rámci boje proti organizovanému zločinu.

Zástupci institucí EU většinu návrhů Komise vítají, nicméně někteří kritici se chtějí zabývat konkrétními dopady opatření např. v oblasti zákazu již deaktivovaných zbraní a chtějí se zabývat spíše kontrolou procesu deaktivace.

Předpokládaný další vývoj

Návrh úpravy směrnice bude projednávat Rada a EP. Změna prováděcího nařízení vstoupí v rámci komitologie v účinnost během 3 měsíců.

Odkazy

Pokračování migrační krize: 3 mld. € pro Turecko a větší kontrola schengenských hranic

  • EU 29. 11. 2015 uskutečnila summit s Tureckem, kde hlavním předmětem jednání byla vzájemná spolupráce při řešení migrační vlny do EU.

Pozadí

EU se v listopadu 2015 věnovala mezinárodnímu řešení migrační krize se třetími státy EU. Drtivá většina uprchlíků ze Sýrie přicházejících do EU se nachází v Turecku v uprchlických táborech. Turecko má aktuálně na svém území cca 2 mil. syrských uprchlíků. Na jednání Evropské rady 15. 10. 2015 byl projednáván akční plán připravovaný mezi EU a Tureckem ve věci spolupráce při migrační krizi (více v příspěvku „Instituce EU schválily více financí na řešení migrační krize“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015).

Nejdříve Rada a posléze plénum EP schválily v říjnu 2015 navýšení alokace ve výši 401, 3 mil. € v letošním rozpočtu, které budou určeny jak členským státům EU, tak třetím zemím nejvíce zasaženým přívalem uprchlíků a 3 agenturám EU, které se na řešení tohoto problému podílejí. Navázaly tak na závěry Evropské rady z 23. 9. 2015 (více v příspěvku „Chceme povinné kvóty na uprchlíky, rozhodly členské státy EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2015).

Vedle jednání s Tureckem proběhl ve dnech 11.-12. 11. 2015 summit ve Valletě se zástupci EU a afrických zemí.

Klíčové a sporné body

Jednání mezi představiteli EU a Tureckem proběhlo již na zasedání summitu G-20 v Antalyi ve dnech 15.-16. 11. 2015 a jeho výstupem byla dohoda v základních obrysech vzájemné spolupráce. Na základě toho byl svolán speciální bilaterální summit mezi EU a Tureckem ještě v tomto měsíci.

  • Dle předpokladů se na summitu nediskutovala jen otázka akčního plánu a finanční pomoci EU, ale i možnost urychlení přístupového procesu Turecka jako požadavek Turecka výměnou za ochotu spolupracovat s EU při migrační krizi.

EU přislíbila Turecku finanční pomoc ve výši 3 mld. € na základě neformálního jednání Evropské rady při summitu ve Valletě, která má přispět k oslabení migrační vlny do EU a poskytnutí pomoci uprchlíkům přímo v uprchlických táborech na tureckém území.

  • Jednání summitu však ovlivnil i nový postoj Německa, které se rozhodlo zpřísnit tzv. návratovou politiku, čímž chce regulovat vysoký počet uprchlíků mířících nejčastěji do této země.

Součástí akčního plánu je:

  • řešení prvotních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování,
  • posílení spolupráce v oblasti legální migrace a mobility,
  • zvýšení ochrany migrantů a žadatelů o azyl,
  • předcházení nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti těmto jevům,
  • zvýšení společného úsilí o zlepšení spolupráce v oblasti navracení, zpětného přebírání a reintegrace.

Nevládní organizace EU kritizují za to, že uzavřela s Tureckem dohodu o výměnném obchodu na úkor uprchlíků a dokládá to případy porušení mezinárodních dohod ze strany Turecka při zacházení s uprchlíky.

V důsledku pařížských atentátů EU začaly členské státy EU i s Komisí klást větší důraz i na důraznější kontrolu vnějších hranic Schengenu, která má při současné migrační krizi pomoci v boji s terorismem.

Předpokládaný další vývoj

Komise i nadále pokračuje v implementaci svého akčního plánu na řešení migrační vlny, mimo jiné vytvářením hotspotů pro uprchlíky či spouštěním systému povinného přerozdělování. Po pařížských událostech se však zvýšila nevole některých členských států EU (např. Polsko po parlamentních volbách) tento systém implementovat.

Odkazy

Europol bude mít silnější pravomoci, shodly se instituce EU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení agentury Evropské unie pro spolupráci a vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení rozhodnutí 2009/371/SVV a 2005/681/SVV (KOM(2013)173)

  • Výbor LIBE 30. 11. 2015 přijal návrh nařízení na základě dohody mezi EP a Radou o posílení kompetencí evropského policejního úřadu Europol.

Pozadí

Europol byl založen v roce 1995 s cílem propojit fungování orgánů vynucujících dodržování práva v jednotlivých členských státech při boji s terorismem a dalšími vážnými trestními činy. Náplní činnosti Europolu je zejména shromažďování a výměna informací.

Komise předložila 27. 5. 2013 návrh s cílem vedle posílení spolupráce rovněž spojit za účelem snížení provozních nákladů aktivity úřadu Europol a policejní akademie Cepol, která má na starosti vzdělávání a výměnu zkušeností především policejních orgánů členských států EU. Sjednocený orgán měl pokračovat v dosavadním sídle Europolu v Haagu.

Výbor LIBE reagoval 30. 1. 2014 negativně na návrh Komise spojit do jednoho úřadu 2 dopo­sud odděleně fungující orgány Europol a Cepol (Evropská policejní akademie, která by měla být přesunuta z Velké Británie do Budapešti). Stejný postoj zaujalo i plénum EP.

Odmítavé stanovisko již vyjádřila i většina členských států s argumen­tem naprosto odlišných funkcí, které oba úřady vykonávají. Zásadním problematickým bodem je ochrana osobních dat, kterými disponuje Europol a ke kterým by měly mít podle zástupců EU i Rady přístup jiné evropské agentury jen ve výjimečných a odůvodněných případech.

Rada místo sloučení navrhla, aby Komise předložila takový návrh, který upraví legislativu zřizující Cepol a Europol v souladu s Lisabonskou smlouvou.

I s ohledem na rostoucí význam agentur EU působících v rámci schengenského prostoru v souvislosti s migrační krizí Rada a EP našly kompromis o podobě návrhu 26. 11. 2015, ze kterého byl návrh na sloučení 2 unijních orgánů vyřazen.

Klíčové a sporné body

Přijetí dohody o policejní spolupráci policejních orgánů v EU akcelerovaly nedávné útoky v Paříži. Výsledkem nového nařízení má být vyšší akceschopnost při boji s přeshraničními a teroristickými trestnými činy, konkrétně např. jednodušším vybudováním specializovaných jednotek, ale i nárůstem kompetencí stávajících jednotek v boji proti terorismu (např. okamžitý zákaz webových stránek teroristických organizací).

EP vyžadoval v ruce s posílením výměny informací napříč státy i dohled nad ochranou osobních údajů, kterými Europol disponuje. Na základě požadavku EP bude na chod úřadu Europol dohlížet společná kontrolní parlamentní skupina složená ze zástupců jak EP, tak národních parlamentů.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu nařízení musí ještě formálně rozhodnout plénum EP a Rada.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality