Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020

Komise 6. 4. 2020 zahájila výzvy k předkládání návrhů, z nichž se v roce 2020 mají financovat společné projekty v oblasti obranného průmyslu v hodnotě přesahující 160 mil. €. Oznámila také 7 nových výzkumných projektů v oblasti obrany, jež byly vybrány pro financování v rámci rozpočtu na rok 2019 v objemu přes 19 mil. €. Projekty mohou být financovány jednak z Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), který na období 2019–2020 disponuje 500 mil. €, jednak z přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (PADR), jež má na období 2018–2020 rozpočet ve výši 90 mil. €. Programy jsou předchůdci plnohodnotného Evropského obranného fondu, jenž má podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany a přispívat ke strategické autonomii EU. Výzvy k předkládání návrhů v rámci EDIDP jsou rozdělené do 12 kategorií. Zaměřují se na potřeby v oblasti kritických schopností definované v úzké spolupráci s členskými státy. Komise očekává projekty, jejichž tématem bude návrh, vytvoření prototypů a testování lékařských protiopatření proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným hrozbám (CBNR). Ta mohou zahrnovat preventivní a terapeutickou imunoterapii, kterou by bylo možné využít k boji proti budoucím pandemiím podobným těm, s níž se EU a celý svět potýká. Dalším cílem výzev je zvýšit schopnosti EU, pokud jde o detekci bezpilotních vzdušných systémů (dronů) a boj proti nim, jakož i schopnosti EU týkající se situačního povědomí a obrany v kyberprostoru, obranných sítí a technologií pro zabezpečenou komunikaci a sdílení informací. Poté, co byly v roce 2019 vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů, bylo vybráno 7 nových projektů v oblasti obranného výzkumu, které obdrží financování v rámci přípravné akce zaměřené na obranný výzkum v celkovém objemu více než 19 mil. €. Vybrané projekty se zaměřují na technologie s velkým přelomovým potenciálem v odvětví obrany, mezi něž patří umělá inteligence a kvantové technologie, kritické obranné technologie pro elektronický boj a standardy interoperability pro vojenské systémy bez posádky.

Rada 7. 4. 2020 prodloužila mandát poradní mise EU na podporu reformy bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq) do 30. 4. 2022. Mandát, který měl skončit 17. 4. 2020, byl prodloužen na základě posouzení iráckých potřeb. Mise má i nadále poskytovat poradenství a odborné poznatky na strategické úrovni související s prováděním civilních aspektů reformy bezpečnostního sektoru v Iráku. Mise EUAM Iraq má poprvé zahrnovat projektovou skupinu pro určování a provádění projektů. Projektová skupina má také hrát úlohu při koordinaci a usnadňování realizace projektů prováděných členskými státy a třetími státy a při poskytování souvisejícího poradenství. EUAM Iraq má sídlo v Bagdádu a jejím základním úkolem je podporovat soudržné provádění civilních aspektů irácké národní bezpečnostní strategie a reformy bezpečnostního sektoru. Tento proces, který je podporován několika mezinárodními partnery, zahrnuje podporu institucionální reformy a úsilí o pomoc v boji proti terorismu (včetně boje proti násilnému extremismu) a organizované trestné činnosti se zvláštním zaměřením na správu hranic, finanční trestnou činnost, zejména korupci, praní peněz a nedovolené obchodování s předměty kulturního dědictví. Úkolem mise EUAM Iraq dále je poskytovat poradenství úředníkům z Úřadu poradce pro národní bezpečnost a ministerstva vnitra, kteří jsou odpovědní za řízení reformy. Mise byla zahájena v říjnu 2017 na základě žádosti o podporu, kterou předložila irácká vláda.

Komise 8. 4. 2020 vyzvala členské státy Schengenu a státy přidružené k Schengenské úmluvě, aby prodloužily dočasné omezení jiných než nezbytně nutných cest do EU do 15. 5. 2020. Zkušenost členských států a dalších zemí ukazuje, že je zapotřebí více než 30 dnů, aby byla opatření pro boj s virem účinná. Komise v březnu 2020 vyzvala hlavy států a předsedy vlád, aby na počáteční období v délce 30 dnů zavedli dočasné omezení cest do EU (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020 a v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020). Vedoucí představitelé tuto výzvu v schválili a všechny členské státy EU (s výjimkou Irska) a země schengenského prostoru, které nejsou členy EU, mezitím přijaly vnitrostátní rozhodnutí o zavedení tohoto cestovního omezení. Komise vyzvala k prodloužení, protože činnost na vnějších hranicích může být efektivní jedině, pokud bude prováděna jednotně. Cestovní omezení, jakož i výzva k jeho prodloužení, se vztahuje na celý prostor EU+, který zahrnuje všechny členské státy Schengenu (včetně Bulharska, Chorvatska, Kypru a Rumunska) a 4 státy přidružené k Schengenské úmluvě (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) – celkově 30 zemí. Z posouzení současné situace vyplývá, že růst počtu nových případů a úmrtí pokračuje, a to i v zemích, odkud do EU každoročně cestují mil. lidí. V této souvislosti je nutné prodloužit cestovní omezení, aby se riziko dalšího šíření onemocnění snížilo. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí hodnotí riziko nárůstu přenosu v populaci jako mírné, budou-li uplatňována zmírňující opatření, ale jako velmi vysoké, budou-li uplatňovaná zmírňující opatření nedostatečná. Od zavedení těchto omezení ve 2. pol. března 2020 se letecká přeprava cestujících snížila téměř na nulu, přičemž zbývající lety se omezují zejména na nákladní přepravu a repatriaci. Podobnou tendenci v přepravě cestujících lze pozorovat i v případě jiných druhů dopravy, jako jsou trajekty, dálkové autobusy či vlaky. Případné další prodloužení cestovních omezení po 15. 5. 2020 by bylo třeba znovu posoudit na základě vývoje epidemiologické situace.

Komise 16. 4. 2020 přijala pokyny k provádění příslušných pravidel EU týkajících se řízení v oblasti azylu, navracení a přesídlování v situaci koronavirové pandemie, jež plánuje předložit členským státům. Pokyny byly vypracovány s podporou EASO a Frontex a ve spolupráci s vnitrostátními orgány. Opatření na ochranu zdraví přijatá za účelem omezení fyzického kontaktu mezi azylovými pracovníky a žadateli o azyl mají dopad na azylová řízení. Měla by se využít flexibilita, s níž pravidla EU počítají: (1) Registrace a zpracování žádostí by měly pokračovat. Měla by se dovolit maximální flexibilita ve vztahu ke lhůtám a době trvání zpracování a posuzování žádostí. To, že nastanou prodlevy při registracích, by ale nemělo znamenat, že se žadatelům nezajistí podmínky přijímání. (2) Osobní pohovory mohou být prováděny se zvláštními opatřeními, např. na dálku prostřednictvím videokonference, nebo je lze v případě potřeby dokonce vynechat. Komise vyzvala všechny členské státy, aby obnovily přemísťování žadatelů, jakmile to bude prakticky možné s ohledem na vyvíjející se situaci. Před jakýmkoli přemístěním by členské státy měly zvážit situaci týkající se koronaviru včetně situace vyplývající ze silného tlaku na systém zdravotní péče v příslušném členském státě. V případech, kdy nemůže dojít k přemístění do příslušného členského státu, mají se členské státy na bilaterální bázi dohodnout na tom, že přemístění provedou později. Karanténní a izolační opatření mají být rozumná, přiměřená a nediskriminační. Žadatelům musí být poskytnuta nezbytná zdravotní péče. Zajištění žadatelé by měli mít i nadále přístup do venkovních prostor a veškerá omezení, jako je omezení počtu návštěvníků, musí být pečlivě vysvětlena. V souladu s nařízením č. 603/2013 o Eurodacu platí, že není-li možné sejmout otisky prstů žadatele z důvodu opatření přijatých k ochraně veřejného zdraví, sejme členský stát otisky prstů žadatele a odešle je co nejrychleji, nejpozději však do 48 hodin po pominutí takových zdravotních důvodů. Rozšíření koronaviru vedlo k vážnému narušení operací přesídlování. Členské státy, vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) operace přesídlování dočasně pozastavily. Přípravné činnosti by měly v maximálním možném rozsahu pokračovat, aby bylo možné činnosti v oblasti přesídlování bezproblémově obnovit. Opatření, která byla po celém světě přijata k potlačení pandemie, výrazným způsobem ovlivňují navracení. I přes dočasné přerušení by činnost v rámci řízení o navracení do třetích zemí měla pokračovat. Měly být upřednostněny dobrovolné návraty, a to i proto, že představují nižší riziko pro zdraví a bezpečnost. Pokud jde o zajištění před vyhoštěním, nelze dočasná omezení uplatňovaná během pandemie vykládat tak, že ve všech případech automaticky znamenají, že přestal existovat reálný předpoklad pro vyhoštění.

Komise 28. 4. 2020 oznámila dalších 194 mil. € na podporu bezpečnosti, stability a odolnosti v oblasti Sahelu. Nové finanční závazky, které byly ohlášeny, se skládají ze 112 mil. €, které mají přispět k posílení bezpečnostních a obranných kapacit zemí G5 Sahel při současném zajištění dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Zbývajících 82 mil. € má být mobilizováno s cílem zintenzivnit rozvojové úsilí a pomoct zlepšit životní podmínky, odolnost a sociální soudržnost zranitelných skupin obyvatel. Kromě toho členové Evropské rady a členských států G5 Sahel se rozhodli přijmout toto prohlášení, aby znovu potvrdili svůj společný závazek k posilování bezpečnosti, stability a rozvoji Sahelu.