Životní prostředí v červnu 2022

Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55, Komise navrhuje omezení rizika a používání pesticidů a právní rámec ochrany přírody, Rada podpořila opatření proti globálnímu odlesňování, Rada a EP se shodly na další regulaci přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu

  • Rada a EP přijaly postoje k návrhům Fit for 55, jednání např. o systému EU ETS nebo CBAM mohou začít
  • Komise chce výrazně zpřísnit regulaci pesticidů a přijmout právní rámec pro obnovu přírody
  • EU chce přispět k boji proti globálnímu odlesňování
  • Instituce podporují další regulaci perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu

Rada a EP přijaly vyjednávací postoje ke klíčové části balíku Fit for 55

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nařízení (EU) 2015/757 (KOM(2021)551)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum (KOM(2021)554)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody (KOM(2021)555)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/631, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu (KOM(2021)556)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Sociální fond pro klimatická opatření (KOM(2021)568)

  • EP a Rada přijaly v červnu 2022 vyjednávací postoje ke klíčovým návrhům balíku Fit for 55. EP 22. 6. 2022 na 2. pokus schválil svůj postoj k revizi systému EU ETS, CBAM a zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření. Rada 29. 6. 2022 rozhodla o těchto návrzích: revize systému EU ETS, nařízení o sdílení úsilí, emise a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření a nových emisních standardů pro osobní vozidla a dodávky (zákaz spalovacích motorů). EP 8. 6. 2022 také přijal postoj k LULUCF a k emisním standardům osobních vozidel a dodávek. 

Pozadí 

Komise v červenci 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrhy mají umožnit nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021). 

Předložené návrhy mají umožnit zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Jednotlivé návrhy kombinují uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinnost, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku. Jednotlivé návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují.

Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Komise navrhla více snížit celkový emisní strop a zvýšit roční míru jeho snižování. Komise také navrhla postupně rušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu, aby bylo dosaženo souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), a poprvé začlenit emise z lodní dopravy do EU ETS. V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci paliv pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhla zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.

Členské státy mají mít společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanovuje celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 mil. t emisí CO2 do roku 2030.

Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky mají urychlit přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 mají být pouze vozidla s nulovými emisemi.

Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) by měl promítnout cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že opatření EU v oblasti klimatu nepovedou k přesunu výroby a následnému dovozu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem. Dohody k CBAM dosáhla Rada v březnu 2022 (více v příspěvku „Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích“, Energie v březnu 2022). 

Obsah a sporné body

Nulové emise

EP přijal stanovisko, ve kterém chce, aby bezplatné povolenky pro průmyslová odvětví byly zrušeny dříve a občané byli do systému ETS II zahrnuti později. EP navýšil cílovou hodnotu pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 z 61 % na 63 %. Toho se má dosáhnout mimo jiné systémem bonusů a malusů v závislosti na dosažené inovaci a dekarbonizaci. Zrušení bezplatných povolenek požaduje postupně v letech 2027–2032.

Podle EP má být rozšíření EU ETS na námořní dopravu aplikováno na všechny cesty uvnitř EU od roku 2024, od roku 2027 i na cesty z/do EU (s určitými výjimkami). EP chce zahrnout do systému vedle emisí CO2 i oxidy dusíku GHC.

V otázce CBAM požaduje úplné zavedení a zrušení bezplatných povolenek o 3 roky dříve oproti návrhu Komise, již do roku 2032, ale i rozšíření jeho působnosti o organické chemické látky, plasty, vodík, amoniak a nepřímé emise.

Nový systém ETS II má zahrnovat komerční budovy a silniční dopravu a nevztahovat se do roku 2029 na občany. Jeho zavedení má být implementováno o rok dříve oproti návrhu Komise, tj. od 2024. EP navrhuje ovšem cenový strop emisní povolenky (50 €, jinak mají být uvolněny emisní povolenky z rezervy tržní stability). Rezidenční budovy i osobní doprava do systému nemají být zahrnuty před rokem 2029. Příjmy mají plynout zcela do Sociálního fondu pro klimatická opatření, jehož zřízení na podporu občanů ohrožených energetickou tranzicí EP podporuje.

Rada schválila obecný přístup, ve kterém akceptuje návrh Komise na 61 % cíl snížení emisí do roku 2030 v odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS. Rovněž se dohodla na jednorázovém snížení celkového emisního stropu o 117 mil. povolenek (tzv. přenastavení) a na zvýšení roční míry snížení stropu o 4,2 % ročně („lineární redukční koeficient“).

Rada potvrdila návrh posílit rezervu tržní stability prodloužením zvýšené roční míry příjmu povolenek (24 %) i na období po roce 2023 a stanovením prahové hodnoty 400 mil. povolenek umístěných do rezervy, přičemž povolenky v rezervě nad rámec této prahové hodnoty již neplatí.

Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), ovšem požaduje pomalejší snižování na začátku a rychlejší snižování na konci desetiletého období 2026–2035. 

Modernizační fond má být v základních parametrech nastaven dle návrhu Komise, Rada však vyžaduje rozšíření seznamu členských států využívajících fond a také zahrnutí přechodného opatření umožňující příjemcům fondu za určitých podmínek ve financování projektů v oblasti zemního plynu pokračovat.

Nový systém EU ETS (EU ETS II) se má vztahovat na distributory, kteří dodávají paliva pro spotřebu v odvětví budov a silniční dopravy. Zahájení povinnosti dražit a vyřadit povolenky chce však Rada oproti návrhu Komise (dražba povolenek od roku 2027 a vyřazení povolenek od roku 2028) posunout o 1 rok. Doplnila také dočasnou možnost, aby členské státy mohly do prosince 2030 osvobodit dodavatele od vyřazení povolenek, pokud na vnitrostátní úrovni podléhají uhlíkové dani, jejíž úroveň je stejná nebo vyšší než dražební cena povolenek v systému ETS v odvětví budov a dopravy.

Rada souhlasí se zřízením Sociálního fondu pro klimatická opatření, požaduje odlišně pouze dílčí parametry. Rada se dohodla, že tento fond bude součástí rozpočtu EU a bude financován z vnějších účelově vázaných příjmů až do max. 59 mld. € (místo 72 mld. € navrhovaných Komisí). Možnost dočasné přímé podpory příjmů ze strany členských států se Rada rozhodla zastropovat ve výši 35 % odhadovaných celkových nákladů na sociální plány pro klimatická opatření, které mají členské státy předložit Komisi se souborem opatření a investic na zvýšení energetické účinnosti budov, renovaci budov, dekarbonizaci vytápění a klimatizace v budovách a na zavádění mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi.

V otázce nařízení o sdíleném úsilí Rada podporuje návrh Komise a zvyšuje se zejména objem ročních emisních kvót, které lze mezi členskými státy převést, na 10 % pro období 2021–2025 a na 20 % pro období 2026–2030. Rada chce mj. zjednodušit využívání možností flexibility systému ETS, jež 9 členským státům umožňují, aby v letech 2021–2030 využívaly omezené množství emisních povolenek ke kompenzaci emisí v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení o sdílení úsilí.

LULUCF

Rada potvrdila v odvětví LULUCF na úrovni EU pro rok 2030 celkový cíl čistého pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2. Stávající pravidla, podle nichž by emise neměly být vyšší než pohlcení („pravidlo nulového pasivního zůstatku“), by platila až do roku 2025. Na období 2026–2030 bude mít každý členský stát vytyčen závazný vnitrostátní cíl pro rok 2030. Kromě toho Rada každému členskému státu stanovila povinnost dosáhnout za celé období 2026–2030 určitého součtu čistých emisí skleníkových plynů a pohlcení. Rada ovšem podporuje větší flexibilitu. Na základě objektivních a měřitelných kritérií a ukazatelů Rada zavedla zejména větší flexibilitu spojenou s účinky změny klimatu a organických půd.

Poslanci navrhují zřízení mechanismu v letech 2026-2030, který by byl k dispozici členským státům, které nedosáhly svých ročních cílů kvůli takzvaným „přírodním poruchám“, např. lesní požáry.

Emisní standardy osobních vozidel a dodávek

Rada se dohodla, že budou zvýšeny cíle pro snižování emisí CO2 u nových osobních automobilů a nových dodávek do roku 2030, a to na na 55 % u osobních automobilů a na 50 % u dodávek. Rada se rovněž dohodla, že pro nové osobní automobily a dodávky bude zaveden cíl snížení emisí CO2 o 100 % do roku 2035. To neznamená explicitní zákaz spalovacích motorů po ro 2035, pokud budou tato vozidla poháněna na alternativní (syntetické) palivo.

EP zastává návrh Komise zakazující prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. 

Předpokládaný další vývoj

Instituce nyní zahájí jednání trialogu. V případě návrhů týkajících se dopravy se čeká na postoj EP.

Odkazy

Komise navrhuje omezení rizika a používání pesticidů a právní rámec ochrany přírody 

  • Komise předkládá další návrhy v rámci Zelené dohody, které se tentokrát týkají biologické rozmanitosti. 
  • Tu má podpořit přísná regulace používání chemických pesticidů vedoucích ke snížení jejich užívání o 50 % do roku 2030.
  • Další návrh zavádí právní rámec pro obnovu přírody včetně závazných cílů členských států.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on nature restoration (KOM(2022)304)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115 (KOM(2022)305)

  • Komise 22. 6. 2022 předložila v rámci Zelené dohody pro Evropu další 2 návrhy na ochranu životního prostředí, tentokrát návrh snížit do roku 2030 používání chemických pesticidů a riziko s nimi spojené o 50 % a návrh na právní rámec pro obnovu přírody.

Pozadí

Návrhy navazují navazující na strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019 a v příspěvku „Členské státy projednaly strategii od zemědělce ke spotřebiteli”, Zemědělství a rybolov v říjnu 2019). 

Komise si od regulace pesticidů slibuje snížení environmentální stopy potravinového systému EU, ochranu zdraví a životních podmínek obyvatel a pracovníků v zemědělství a zmírnění hospodářských ztrát, jež se již projevují v důsledku zhoršujícího se stavu půdy a úbytku opylovačů způsobeného pesticidy. 

Podle Komise současná pravidla směrnice č. 128/2009 o udržitelném používání pesticidů jsou příliš mírná a jsou prováděna nerovnoměrně. Rovněž nebylo dosaženo dostatečného pokroku v používání integrované ochrany rostlin před škůdci, jakož i dalších alternativních přístupů. Potřeba rešit otázku pesticidů vyplývá mj. i ze závěrečné zprávy Konference o budoucnosti Evropy. Chemické pesticidy poškozují lidské zdraví, zejména pro osoby, které je používají, ale také pro zranitelné skupiny a děti, a způsobují úbytek biologické rozmanitosti v zemědělských oblastech. Kontaminují ovzduší, vodu a širší okolí. V letech 2013 až 2019 byly každý rok zjištěny pesticidy nad prahovou hodnotou jejich účinku na 13 až 30 % všech monitorovacích míst povrchových vod v evropských řekách a jezerech. Podle Komise existuje řada příkladů a studií, které ukazují, že zemědělci mohou omezit používání pesticidů a ušetřit peníze, aniž by ohrozili výnosy nebo kvalitu plodin včetně tzv. technik přesného zemědělství.

Návrh právního rámce pro obnovu přírody je opatřením, jak podle Komise zabránit kolapsu ekosystémů a nejhorším dopadům změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti. Podle Komise budou do roku 2050 díky právnímu rámci pro obnovu přírody napraveny škody na evropské přírodě. Návrh na právní ochranu pro obnovu přírody je součástí Zelené dohody pro Evropu a závazku ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, podle kterého má jít EU příkladem v zastavení úbytku biologické rozmanitosti a v obnově přírody. Jedná se o příspěvek EU k probíhajícím jednáním o celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020, který má být přijat na 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v prosinci 2022.

Komise neshledává v návrzích ohrožení potravinové bezpečnosti v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, protože podle ní tyto návrhy posílí odolnost a potravinové zabezpečení ve střednědobém horizontu, neboť se ozdraví a zvýší populace opylovačů, sníží se eroze půdy a zvýší se zadržování vody. Snížit se tím má také závislost zemědělců na nákladných vstupech, jako jsou chemické pesticidy.

Klíčové a sporné body

Návrh na přísnější regulaci pesticidů mění stávající směrnici na nařízení. Komise navrhuje:

  • Právně závazné cíle na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni spočívající ve snížení používání chemických pesticidů a nebezpečnějších pesticidů a rizik s nimi spojených o 50 % do roku 2030. Členské státy si mají stanovit své vlastní vnitrostátní cíle. Nová opatření mají zajistit, aby všichni zemědělci a další profesionální uživatelé pesticidů uplatňovali integrovanou ochranu rostlin (IOR), v níž jsou nejprve zváženy alternativní ekologické metody prevence a ochrany před škůdci a teprve poté je možné jako krajní řešení použít chemické pesticidy včetně vedení evidence pesticidů. 
  • Zákaz všech pesticidů v citlivých oblastech, jako je městská zeleň, včetně veřejných parků a zahrad, hřišť, škol, rekreačních nebo sportovních ploch, veřejných stezek a chráněných oblastí v souladu se sítí Natura 2000 a v jakékoli ekologicky citlivé oblasti, která má být zachována pro ohrožené opylovače. 

Transformace zemědělství má být podpořena mj. kompenzacemi během přechodného období v rámci SZP či opatřeními na zvýšení sortimentu biologických a nízkorizikových alternativ. Během 5 let by měly členské státy využívat SZP k pokrytí nákladů spojených s novými požadavky na zemědělce. Rovněž dovážené potraviny obsahující měřitelná rezidua zakázaných látek by neměly být v průběhu času uváděny na trh v EU (jako první by se mělo jednat o rezidua thiamethoxamu a klothianidinu, která jsou v EU již zakázána). 

Podle návrhu právního rámce pro obnovu přírody se na každý členský stát mají vztahovat právně závazné cíle obnovy přírody v různých ekosystémech, které doplní stávající právní předpisy. Nemá se omezovat jen na pole působnosti směrnice o stanovištích a chráněné oblasti sítě Natura 2000 (č. 43/92), nýbrž na všechny ekosystémy. Záměrem je, aby se do roku 2030 vztahovala opatření na obnovu přírody alespoň na 20 % pevninských a mořských oblastí EU, s případným rozšířením těchto opatření na všechny ekosystémy, které potřebují revitalizovat, a to do roku 2050. Komise chce navrátit navrátit biologickou rozmanitost i do oblastí, kde probíhá hospodářská činnost, jako jsou např. obhospodařované lesy, zemědělská půda a města. Podle ní obnova přírody není stejná jako ochrana přírody, nevede automaticky k většímu počtu chráněných oblastí a nevylučuje hospodářskou činnost. Právní rámec pro obnovu přírody má stanovit cíle a povinnosti v řadě ekosystémů na pevnině i na moři. Jednou z hlavních priorit mají být ekosystémy, které mají největší potenciál pohlcovat a ukládat uhlík a předcházet dopadu přírodních katastrof (např. povodní), případně tento dopad snižovat. 

Návrh zahrnuje mj.:

  • zastavení úbytku populací opylovačů do roku 2030 a zvýšení jejich populace,
  • zajištění nulové čisté ztráty zelených městských ploch do roku 2030, 5% nárůst do roku 2050, minimálně 10% pokryv vzrostlými stromy ve všech evropských městech a předměstích a čistý přírůstek zelených ploch integrovaných do budov a infrastruktury,
  • celkový nárůst biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech,
  • obnova a zavodňování odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství a za účelem těžby rašeliny,
  • celkový nárůst biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech,
  • obnova mořských přírodních stanovišť, např. porostů ponořeně rostoucích krytosemenných rostlin nebo mořského dna pokrytého sedimenty,
  • odstranění říčních bariér tak, aby se do roku 2030 nejméně 25 tis. km řek přeměnilo na volně tekoucí řeky.

Předpokládaný další vývoj

Oba návrhy budou předmětem řádného legislativního procesu. Komise očekává, že opatření na obnovu přírody mají být zavedena do roku 2030, ale cíle v oblasti pesticidů musí být podle ní do roku 2030 již dosažena.

Odkazy

Krátce…

Rada podpořila opatření proti globálnímu odlesňování 

  • Rada schvaluje opatření navržená Komisí pro vybrané produkty přispívající k odlesňování.
  • Rada podporuje zavedení referenčního režimu se stanovením příslušné míry rizika u jednotlivých zemí.

Rada 8. 6. 2022 přijala vyjednavaci postoj k návrhu týkajícímu se odlesňování a znehodnocování lesů předloženého Komisí v listopadu 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje další opatření týkající se lesů, přepravy odpadů a půdy v rámci Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v listopadu 2021). Rada se dohodla na stanovení povinných pravidel náležité péče pro všechny hospodářské subjekty a obchodníky, kteří uvádějí a dodávají na trh EU nebo z tohoto trhu vyvážejí tyto produkty: palmový olej, hovězí maso, dřevo, káva, kakao a sója. Pravidla se vztahují rovněž na řadu odvozených produktů, jako je kůže, čokoláda a nábytek. Rada se dohodla na zavedení referenčního systému, na základě kterého se třetím zemím a zemím EU přiřazuje míra rizika spojeného s odlesňováním. Objasnila povinnosti v oblasti kontroly a stanovila kvantifikované cíle týkající se min. úrovní kontrol pro země se standardním a vysokým rizikem. Také pozměnila definici „znehodnocování lesů“, aby zahrnovala strukturální změny lesního porostu v podobě přeměny původních lesů na pěstované lesy nebo na jiné zalesněné plochy.

Rada a EP se shodly na další regulaci přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu

  • Látky se nadále vyskytují v odpadu pocházejícím z některých spotřebních výrobků.
  • Seznam látek má být rozšířen a má dojít k zpřísnění mezních hodnot koncentrace.

Zástupci EP a Rady 21. 6. 2022 uzavřeli dohodu o návrhu Komise na zpřísnení přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu. Perzistentní organické znečišťující látky jsou obzvláště škodlivé chemické látky. I když se obvykle v nových výrobcích již nepoužívají, stále se vyskytují v odpadu pocházejícím z některých spotřebních výrobků, jako jsou vodotěsné textilie, nábytek, plasty a elektronická zařízení. Rada a EP se dohodly na zařazení nových chemických látek na seznam perzistentních organických znečišťujících látek a na omezení jejich přítomnosti v odpadu zpřísněním mezních hodnot koncentrace. Mj. mají být na seznam zařazeny perfluoroktanové kyseliny. Návrh rovněž zahrnuje aktualizace mezních hodnot koncentrací pro některé látky na seznamu (více v příspěvku „Rada souhlasí se zpřísněním přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek v odpadu”, Životní prostředí v březnu 2022). Dohodu ještě musí formálně schválit EP i Rada.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality