V úterý 3. ledna 2023 proběhla v prostorách Strakovy akademie tisková konference premiéra k ukončení historicky druhého předsednictví České republiky v Radě EU. Premiér Petr Fiala spolu s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem a ředitelkou Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alicí Krutilovou zmínili úspěchy a pokrok v naplňování obsahových priorit českého předsednictví, a zároveň představili různé aspekty související s organizací a výkonem předsednictví.
České předsednictví podle premiéra Fialy zdokonalilo vládu a další zainteresované v hájení zájmů České republiky. „Získali jsme respekt, který nyní musíme dál v popředsednické době naplno využívat při dalších vyjednáváních,“ řekl Fiala. Zdůraznil ale, že úkolem předsednické země je zejména hledání kompromisů přijatelných pro všechny strany a dobrého řešení pro všechny. „My jsme tak postupovali, ale současně jsme postupovali tak, aby naše předsednictví ve výsledku zahrnovalo zájmy občanů České republiky,“ poznamenal.
Po skončení předsednictví je podle premiéra Fialy nutné využít respektu a důvěry, kterou Česko v jeho průběhu získalo, a snažit se získat silnější zastoupení v politicko-administrativní struktuře EU.
Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka by základní charakteristika českého předsednictví mohla znít, že je pro mnohé partnery v Evropě překvapivým úspěchem. „Očekávání nebyla příliš vysoká. Česká republika požívala pověsti maďarského satelitu na periferii Evropy, nám se podařilo vnímání České republiky výrazně posunout. Jsme považováni za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění,“ uvedl ministr.
Výsledky předsednictví: Energetika i podpora Ukrajiny
Ministr Bek také zmínil, že vláda v dohledné době projedná obšírné zprávy o průběhu předsednictví. Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.
EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok ve výši 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Podle premiéra Fialy se podařilo udržet a posílit jednotu evropských zemí v podpoře Ukrajiny, jež zajišťuje i bezpečnost českých občanů a dalších zemí EU.
Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky. „Objem finančních prostředků, které nakonec vyjednala Česká republika na zelenou modernizaci, dohromady přesáhne 1200 miliard korun,“ poznamenal Fiala.
Přípravy začaly v roce 2018
Přípravy na české předsednictví v Radě EU byly podle Alice Krutilové zahájeny již v létě roku 2018, kdy vláda přijala jeho první principy. Krutilová uvedla, že v průběhu předsednictví čeští ministři v Bruselu a Lucemburku předsedali téměř padesáti formálním Radám, přičemž šest z nich tvořily Rady mimořádné. „Na území České republiky se konalo více než čtrnáct ministerských neformálních zasedání Rad více než 300 dalších předsednických akcí, z nichž většina proběhla v Praze a přibližně 50 v krajích,“ doplnila Krutilová.
Podle ministra Beka se i za minulé vlády dělala na pracovní a diplomatické úrovni intenzivní příprava na předsednictví. Pokud by ale mohl něco změnit, byl by to počet pracovníků na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. „Kolegové to zvládli skvěle, ale na úkor svého zdraví. Zátěž zejména v posledních týdnech byla extrémní,“ uvedl. Stálém zastoupení ČR při EU pro předsednictví posílilo 69 diplomatů.
Při příležitosti ukončení českého předsednictví byl na tiskové konferenci představen také krátký videoklip, který představuje shrnutí nejvýznamnějších událostí, které se v jeho rámci odehrály.
Zdroj: Úřad vlády, čtk
