Senát ve shodě s vládou podpořil v obecné rovině kroky Evropské unie k posílení kybernetické bezpečnosti. Ztotožnil se ale i s výhradami kabinetu ke sdílení citlivých informací kvůli dopadu na národní bezpečnost. Má obavy z duplikace navrhovaného evropského kybernetického štítu a už fungující spolupráce v rámci existujících struktur.
„Akt o kybernetické solidaritě má přispět k posílení schopnosti Evropské unie detekovat, připravit se a reagovat na kybernetické hrozby a incidenty,“ řekl senátorům vicepremiér Marian Jurečka. Vytvoření panevropské sítě bezpečnostních operačních center, tedy kybernetického štítu, by mělo zajistit včasné sdílení informací o kybernetických hrozbách.
„Zapojení do sítě je nicméně podmíněno povinným sdílením značného množství informací, včetně citlivých dat, citlivých údajů o zasažených subjektech, které mohou být součástí kritické infrastruktury státu,“ podotkl ministr.
Senátoři se shodli na tom, že místo vytváření nových iniciativ by bylo efektivnější posilovat už fungující formy spolupráce v rámci kybernetické bezpečnosti, aby se v budoucnu předešlo nejistotám a možné fragmentaci.
Návrh podle Jurečky i senátorů vzbuzuje důvodné pochybnosti, zda dodržuje legislativní pravidla ze strany EU, zásadu nezasahování unijní legislativy do otázek národní bezpečnosti a výlučné odpovědnost členských států či důsledné respektování už existujících pravidel stanovených nařízením o digitální Evropě nebo o programu Digitální Evropa. Problematická je i absence zpracování hodnocení dopadu návrhu.
„V rámci dalšího postupu proto Česká republika bude požadovat dostatečné vyjasnění problematických otázek, vyloučení nepřípustných zásahů do oblasti ve výlučné odpovědnosti členských států, dostatečnou konkretizaci textu, jakož i zakotvení záruk pro soulad návrhu nařízení s unijním právem a relevantní legislativou.“
Marian Jurečka, místopředseda vlády
Evropská komise hodlá propojit národní a unijní střediska, která odpovídají za kybernetickou bezpečnost, od příštího roku. Projekt evropského kybernetického štítu má stát 1,1 miliardy eur (25,7 miliardy korun). Plán přichází v době, kdy se po ruské invazi na Ukrajinu zvýšil počet útoků vedených ruskými hackery. Západní země zároveň dávají najevo obavy z rostoucí bezpečnostní konfrontace s Čínou.
Síť propojených středisek má monitorovat hrozby případných útoků, předcházet jim, případně na ně účinně co nejrychleji reagovat. Experti v operačních centrech budou využívat technologie, jako je umělá inteligence a pokročilá analýza dat. Dvě třetiny ze zmíněné částky chce EU poskytnout z dotačního programu evropské digitalizace. Program počítá také s vytvořením vzdělávací akademie v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jejím cílem bude mimo jiné koordinovat vzdělávací programy, odbornou přípravu, financování a sledovat vývoj trhu práce v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Unsplash
