V Bruselu začíná říjnové zasedání Evropské rady

Vedoucí představitelé členských států EU se sjíždějí do Bruselu, kde budou jednat o podpoře Ukrajiny, eskalaci na Blízkém východě, migraci, ale také o posílení konkurenceschopnosti a zahraničních věcech. Jednání Evropské rady se zúčastní také prezident Zelenskyj, který evropským lídrům představí svůj tzv. plán vítězství. Přečtěte si více informací k hlavním tématům, kterými se budou evropští lídři během zasedání zabývat.

Před zasedáním Evropské rady se lídři EU a vedoucí představitelé regionu Perského zálivu včera sešli na prvním summitu Evropské unie a Rady pro spolupráci v Zálivu. Cílem bylo upevnit spolupráci mezi těmito uskupeními a i na bilaterální úrovni a společně hledat řešení globálních problémů. Setkání přispělo k posílení vzájemných vztahů a nastínění možné spolupráce v  oblastech hospodářské spolupráce a bezpečnosti. V závěru jednání bylo přijato rovněž společné prohlášení.

Během samotného zasedání Evropské rady se představitelé EU budou zabývat válečnou agresí Ruska vůči Ukrajině, včetně aktuální situace na bojišti a další podpory Ukrajiny a jejích obyvatel. Unie se chce zaměřit na to, jak dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat principy Charty OSN a mezinárodního práva. 

Evropští lídři se zaměří na posílení a urychlení vojenské podpory. V této souvislosti lídři zhodnotí postup v dodávkách protivzdušných systémů, munice a raket. Evropská rada tak bude jednat jak o pomoci poskytované prostřednictvím Evropského mírového nástroje, jehož použití do výrazné míry stále blokuje Maďarsko, tak o bilaterální podpoře členských států, včetně české muniční iniciativy. 

Současně je na programu  také diskuse o finanční podpoře pro podporu Ukrajiny, která má být splácena ze zisků z imobilizovaných ruských aktiv. Na poskytnutí této půjčky se shodli lídři zemí skupiny G7 ve výši 50 miliard dolarů. . Splnění podmínky Spojených států k jejich zapojení, v podobě prodloužení zmrazení zmiňovaných aktiv na delší období, však opakovaně brzdí maďarské předsednictví s odvoláním na prezidentské volby v USA.

S blížící se zimou se diskuse zaměří také na posílení ukrajinské energetické bezpečnosti a ochranu její kritické infrastruktury, která  neustále čelí  útokům ze strany Ruska. EU zároveň plánuje zvýšit tlak na Rusko a jeho komplice, zejména Írán, a to především prostřednictvím důsledného uplatňování sankcí a opatření proti jejich obcházení.

Dále budou lídři EU jednat o kritické eskalaci násilí na Blízkém východě. Cílem EU je přispět k deeskalaci, vyzvat všechny aktéry k maximální zdrženlivosti a zabránit tak vzniku regionálního konfliktu.

Očekává se, že lídři opětovně potvrdí právo Izraele na sebeobranu a odsoudí zapojení Íránu. Klíčovými body jednání bude mimo jiné volání po příměří podél libanonsko-izraelské hranice a v Gaze, posílení naléhavé humanitární pomoci a bezpodmínečné propuštění rukojmích, které drží Hamás již více než rok. Dále se lídři zaměří na zhoršující se situaci na Západním břehu a bezpečnost v oblasti Rudého moře.

Evropští lídři se budou také zabývat migrací, která vyžaduje jednoznačnou a společnou evropskou reakci. Důraz bude kladen na vnější dimenzi migrace, tedy na účinnější kontrolu vnějších hranic, posílení spolupráce se zeměmi původu a tranzitu a posílení a urychlení návratů. 

Co se týče posílení konkurenceschopnosti, evropští lídři očekávají krátkou a otevřenou debatu, která bude pokračovat na neformálním zasedání Evropské rady v Budapešti v listopadu. Vyvrcholením neformálního setkání by mělo být přijetí tzv. Budapešťské deklarace o nové evropské dohodě o konkurenceschopnosti, která bude reflektovat doporučení ze zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho o budoucnosti evropské ekonomiky.

Dalšími tématy na agendě jsou zahraničněpolitické otázky, zejména k Moldavsku, Gruzii, ale také Súdánu, Maroku nebo Venezuele. Dále lídři neopomenou prodiskutovat přípravy na nadcházející konference smluvních stran úmluv OSN, hybridní hrozby anebo boj proti všem formám diskriminace.   

Zdroj: Evropská rada

Sdílet tento příspěvek