Svoboda, demokracie, ale také lidská práva. To je jen krátký výčet hodnot, na nichž stojí Evropská unie. Jejich dodržování členskými státy a posilování je zásadním úkolem pro celou EU. I z toho důvodu obsahuje Smlouva o EU postupy, jak řešit případné porušování těchto principů. Jaké jsou tedy hodnoty EU? A co Unie dělá pro jejich prosazování a posilování?
„Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. (…) Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. Státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. (…) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka (…).“ Ne, toto není citace z dokumentů EU. Jedná se o krátký pohled na obecná ustanovení české Listiny základních práv a svobod. Z něj je možné vyvodit, že Česká republika hodnotově nepochybně patří do Evropské unie. Proč? Jednoduše proto, že EU stojí na identických hodnotách jako Česká republika. Těmi jsou svoboda, demokracie, lidská důstojnost, lidská práva, rovnost a vláda práva.
Článek 2 Smlouvy o EU tyto evropské hodnoty definuje a dodává k nim, že jsou „společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“ Uvedené hodnoty EU jsou pak blíže specifikované v Listině základních práv a svobod EU. Význam, který je hlavním principům EU přikládán, je patrný i z článku 49, kterým se upravuje postup přistupování do EU. V jeho první větě stojí, že „Každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii“. Respekt k těmto hodnotám je tak základním předpokladem jak pro vstup do EU, tak i pro bezproblémové působení členských států v unijních institucích.
Instituce EU dbají na dodržování a posilování hodnot
Evropské hodnoty nelze nicméně považovat za něco, co je dané a na čem není potřeba dále pracovat. To si plně uvědomují i jednotlivé instituce Evropské unie, které vyvíjejí iniciativy k jejich posilování a hájení. Není v silách tohoto článku zmínit všechny relevantní aktivity, nicméně alespoň některé z nich následující řádky představí.
Podpora a prosazování hodnot je důležitou součástí vnější činnosti EU. Například v rámci tematického programu pro lidská práva a demokracii, který je součástí Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, EU podporuje a chrání zejména aktéry občanské společnosti, kteří prosazují lidská práva a demokracii. Důležitou vlastností tohoto nástroje je, že není třeba získat souhlas příslušné vlády. Na období 2021-2027 bylo na tuto oblast vyčleněno 1,362 mld. EUR. EU se také účastní různých vícestranných fór, jako je třeba Rada OSN pro lidská práva nebo Rada Evropy. Unie také zahrnuje prvek lidských práv do různých mezinárodních dohod, kdy případné porušování tohoto principu může vést například k přerušení spolupráce.
Evropská komise zároveň vymezila podporu evropského způsobu života jako jednu ze svých priorit na roky 2019-2024, protože Evropa, která chrání, musí také hájit spravedlnost a své základní hodnoty. Podle Komise je v ohrožení právní stát, což má dopady na právní, politické i ekonomické základy Unie. Proto byl zaveden Mechanismus právního státu coby preventivní nástroj, jehož cílem je prosazovat zásadu právního státu a předcházet vzniku souvisejících problémů a jejich prohlubování – na webu Komise je aktuálně k dispozici Zpráva o právním státu 2020.
Komise je aktivní také v oblasti migrační politiky, kdy prosazuje nový přístup vyžadující silné hranice, modernizaci azylového systému EU a spolupráci s partnerskými zeměmi. Na návrh Evropské komise a místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku přijala v listopadu 2020 třetí Akční plán EU pro lidská práva a demokracii, v němž jsou stanoveny cíle a priority EU na období 2020-2024. Jedním z nejnovějších vývojů v oblasti posilování hodnot EU Evropskou komisí je přijetí vůbec první strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života pro roky 2021-2030, ve které EU deklaruje své odhodlání ukončit antisemitistické tendence, coby neslučitelné s evropským způsobem života.
Aktivní v prosazování a posilování evropských hodnot je i Evropský parlament, a to zejména v oblasti demokracie a lidských práv. Slovy Evropského parlamentu představuje „podpora demokracie po celém světě prioritu Evropské unie. Demokracie je jediným systémem vládnutí, v němž mohou lidé naplno realizovat svá lidská práva, a také je určujícím faktorem pro rozvoj a dlouhodobou stabilitu“. Co se týče konkrétní činnosti v této oblasti, Parlament například vysílá pozorovatelské volební mise do třetích zemí, skrze které usiluje o posilování legitimity průběhu vnitrostátních voleb a zvyšování důvěry veřejnosti v ochranu voleb a lidských práv. Vedle pozorování voleb se Parlament také zaměřuje na budování parlamentních kapacit, mediaci a dialog. Evropský parlament, coby jediný orgán EU volený v přímých volbách jasně proklamuje, že je „pevně odhodlán podporovat trvalou demokracii ve světě“.
Evropský parlament také každoročně vypracovává z vlastního podnětu usnesení o lidských právech a demokracii ve světě a o politice EU v dané oblasti, ve kterém je vyhodnocena činnost Parlamentu a stanoveny budoucí priority. Parlament také každoročně uděluje Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, a to jednotlivcům, skupinám a organizacím, kteří se mimořádným způsobem zasadili o svobodu myšlení. Jejím prostřednictvím poskytuje laureátům Evropský parlament podporu v jejich další činnosti. V minulosti cenu získali například Nelson Mandela, běloruská demokratická opozice či Alexej Navalnyj.
Článek 7 upravuje postup vůči státům porušujícím hodnoty EU
Evropská unie dbá na to, aby členské státy hodnoty uvedené v článku 2 důsledně dodržovaly. Pokud některý ze států postupuje v rozporu s nimi, stanoví další postup článek 7 Smlouvy o EU. V první fázi se EU snaží o poklidné nalezení řešení s daným státem, kdy ho nechá se k případu vyjádřit a může mu dát doporučení. V případě, že tento členský stát hodnoty závažně porušuje i nadále, může dojít rozhodnutím kvalifikované většiny v Radě až k pozastavení některých jeho práv. Mezi dotčená práva spadají i hlasovací práva zástupců jeho vlády v Radě. Povinnosti členského státu vyplývající ze Smluv nicméně zůstávají pro dotčený členský stát i nadále závazné. Rada může později kvalifikovanou většinou rozhodnout, že změní nebo zruší přijatá opatření, pokud se situace v daném členském státě na základě přijatých opatření zlepší.
Pro Evropskou unii je dbání na hodnoty a řešení jejich porušování zásadní otázkou. Kdyby tak nečinila, hrozila by jí ztráta důvěryhodnosti. I proto byl již dvakrát v nedávné minulosti aktivován článek 7, a to v souvislosti s děním v Maďarsku a Polsku. Na ani jeden z těchto dvou států však zatím nebyly uvaleny jakékoli sankce, jako je například výše zmíněné pozastavení hlasovacího práva v Radě, a to z jednoho prostého důvodu. K tomu, aby se mohlo přistoupit k jednání a hlasování Rady o trestu za porušování základních principů, na kterých EU stojí, je totiž zapotřebí jednomyslné rozhodnutí Evropské rady, že došlo k závažnému porušení hodnot. Představitelé Polska a Maďarska si však vyjádřili vzájemnou podporu, a tak jednomyslnosti dosáhnout nelze. Evropské unii nicméně rozhodně nejde o škodolibou touhu někoho trestat a je nepochybné, že by raději případné spory řešila poklidnou domluvou s dotčeným státem, než aby musela do hry vstoupit jednání o sankcích.
Autor: Úřad vlády
