Spotřebitelé v prosinci 2013

14.01.2014
Euroskop

Lepší ochrana spotřebitelů v oblasti finančních služeb se blíží, Harmonizace poskytování hypoték v EU dostala zelenou, Regulace výroby a prodeje tabákových výrobků se zpřísní, Rada a EP dospěly ke kompromisu

Lepší ochrana spotřebitelů v oblasti finančních služeb se blíží

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2009/65/EC on the coordination of laws, regulations and administrative provisions relating to undertakings for collective investment in transferable securities (UCITS) as regards depositary functions, remuneration policies and sanctions(UCITS V) – General approach (2012/0168 (COD)

Coreper 4. 12. 2013 stvrdil dohodu členských států o směrnici, která pozměňuje evropská pravidla fungování fondů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (UCITS).

Pozadí

UCITS shromažďují prostředky od investorů, které dále investují do portfolia diverzifikovaných finančních instrumentů. Dle současných pravidel směrnice č. 2009/65 musejí být všechna aktiva fondů svěřena depozitáři, který je odpovědný za ztráty utrpěné v důsledku neplnění povinností, detaily definují vnitrostátní právní předpisy, které se ovšem liší.

Cílem směrnice je posílit důvěru a ochranu drobných investorů, jejichž prostředky fondy investují. Změny posilují odpovědnost depozitářů, politiku jejich odměňování a sankce.

Klíčové a sporné body

Dohoda o směrnici stanoví seznam subjektů, které jsou způsobilé jednat jako depozitáři UCITS (nejčastěji jde o banky či pojišťovny) a objasňuje odpovědnost depozitáře v případě ztráty finančních nástrojů. Zavádí zvláštní ustanovení o úschově a dohledových povinnostech depozitáře a definuje podmínky, za kterých může být povinnost úschovy přenesena na subdepozitáře.

Ohledně politiky odměňování směrnice zavádí požadavek, aby UCITS braly v potaz řízení rizik, nepodporovaly riskování a byly v souladu s minimálními zásadami uvedenými ve směrnici. Politika odměňování se vztahuje zejména na ty zaměstnance, kteří na sebe berou riziko, jsou ve vrcholném managementu fondu nebo mají kontrolní funkci. K tomuto účelu by měly UCITS zřídit výbor pro odměňování, který bude nezávisle posuzovat politiku odměňování.

Co se týče sankcí, směrnice obsahuje výčet porušení a stanovuje správní sankce a opatření, které by měly používat příslušné orgány.

Předpokládaný další vývoj

Rada může zahájit jednání s EP o finální verzi směrnice.

Odkazy

Harmonizace poskytování hypoték v EU dostala zelenou

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o úvěru na bydlení (KOM(2011)142)

Pravidla pro poskytování hypoték se v celé EU sjednotí. Posílí se např. informační povinnost bank vůči spotřebitelům, budou zavedena přísnější pravidla pro posuzování bonity klientů, týdenní „čas na rozmyšlenou“ (pro spotřebitele) před skutečně definitivním podpisem smlouvy či zákaz podmiňování poskytnutí hypotéky volbou jiného produktu, např. pojištění. Plénum EP schválilo návrh příslušné směrnice 10. 12. 2013 poměrem 596:31:65. Komise přijetí kompromisu přivítala.

Pozadí

Cílem iniciativy Komise bylo a je podle důvodové zprávy k návrhu, uveřejněnému v březnu 2011, „vytvořit vnitřní trh s hypotečními úvěry“ a s odkazem na finanční krizi z roku 2008 „řešit neodpovědné poskytování a přijímání úvěrů“ (sic!).

V roce 2008 činila výše nesplacených hypotečních úvěrů v EU téměř 6 bil. €, tj. přibližně 50 % HDP EU, přičemž v 16 % případů měli klienti problém se splácením a v 10 % případů byli se splátkami skutečně v prodlení; přesto tvoří hypotéky až 70 % všech úvěrů, které si klienti v EU berou (více v příspěvku „Komise hodlá regulovat poskytování hypoték v EU“, Spotřebitelé v březnu 2011).

Jedním z argumentů pro předložení legislativního návrhu stala i bílá kniha o integraci trhů EU s hypotečními úvěry uveřejněná v prosinci 2007, resp. obdobně zaměřená zelená kniha z července 2005. Podle Komise je stávající právní rámec (tvořený zejm. směrnicí č. 93/13, č. 2005/29, č. 2006/48, č. 2006/114 a č. 2008/48 a nezávazným doporučením č. 2001/193) nedostatečný, neboť nebere v potaz specifika hypotečních úvěrů (více zde).

Zástupci Rady a EP dospěli ke kompromisu v dubnu 2013 (více v příspěvku „Zástupci Rady a EP se dohodli na regulaci poskytování hypoték v EU“, Spotřebitelé v dubnu 2013), Coreper jej pak schválil v květnu 2013.

Klíčové a sporné body

Výsledná norma by měla zavádět některé společné standardy (mj. autorizaci, registraci a národní dohled a dohled EBA nad poskytovateli hypoték na rezidenční nemovitosti, obytné nemovitosti, jejichž část tvoří kancelářské prostory, a stavební pozemky), ale neměla by (podle EP) ignorovat stávající kulturní a ekonomické rozdíly mezi státy EU. Současně by měla zůstat zachována možnost poskytovat hypotéky v rámci celého vnitřního trhu EU.

Pozornost by se měla ubírat směrem k finanční gramotnosti spotřebitelů (na jejímž zvyšování by se měly podílet zejm. členské státy). Konkrétně by se norma měla zaměřit na jasnější vymezení vztahu bank a spotřebitelů nejen při vyjednávání smlouvy o hypotečním úvěru (posílení informační povinnosti bank vůči spotřebitelům prostřednictvím tzv. ESIS, evropského standardizovaného informačního přehledu, přísnější pravidla pro posuzování jejich bonity včetně povinného prověřování příjmů, 7denní „čas na rozmyšlenou“ ze strany spotřebitelů před skutečně definitivním podpisem smlouvy, zákaz podmiňování poskytnutí hypotéky volbou konkrétního/dalšího produktu, např. pojištění), ale zejm. poté, co ji spolu obě strany (zpravidla na řadu let) podepíší (např. k vyrovnání závazků by krom standardního splacení hypotéky mělo za určitých okolností postačovat, pokud není úvěr splácen a kupec a věřitel si to výslovně ujednají, propadnutí předmětné nemovitosti věřiteli, a to bez dalších sankcí).

Obecně by měly být hypotéky flexibilnější, tj. mělo by být možné je snáze (v zásadě bez sankcí) předčasně splatit („právo“ na tuto eventualitu by měly ve svých prováděcích předpisech přesněji specifikovat jednotlivé členské státy), měly by být „převoditelnější“ na jiného dlužníka, jinou nemovitost a/nebo jinou (např. národní) měnu (dle kurzu stanoveného ve smlouvě a s možnou kompenzací věřiteli).

Zástupci Evropské hypoteční federace již dříve vyjádřili obavu, aby regulace hypoték na úrovni EU nechránila spotřebitele tak, že je nakonec „ochrání“ před hypotékou samotnou. Na druhou stranu je ale třeba přiznat, že oproti zprávě Antolína Sáncheze Preseda přijaté v ECON v červnu 2012 (více v příspěvku „ECON je pro přísnou regulaci poskytování hypoték v EU“, Spotřebitelé v červnu 2012) je kompromisní znění návrhu vůči poskytovatelům hypoték přece jen méně restriktivní.

Předpokládaný další vývoj

Nová norma by měla být uveřejněna v Úředním věstníku EU po definitivním schválení Radou. Směrnice by měla být implementována do 24 měsíců a revidována po 5 letech od vstupu v platnost.

Odkazy

Regulace výroby a prodeje tabákových výrobků se zpřísní, Rada a EP dospěly ke kompromisu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků (KOM(2012)788)

Zástupci Rady (za nesouhlasu Polska) a EP dospěli 18. 12. 2013 ke kompromisu ve věci revize směrnice o tabákových výrobcích. Nakonec nepodpořili tak zásadní zpřísnění normy, jak původně požadovala Komise a výbor ENVI, přesto se regulace výroby a prodeje tabákových výrobků se zpřísní, v zásadě v souladu s pozicí pléna EP z října 2013.

Pozadí

V současnosti je v platnosti směrnice č. 2001/37. Podle odpovědného komisaře Tonia Borga „čísla mluví sama za sebe: tabák zabíjí 50 % svých uživatelů – 700 tis. lidí v EU ročně – a je vysoce návykový. 70 % kuřáků začíná kouřit před dosažením 18 let a 94 % před dosažením 25 let. (…) Spotřebitelé nesmí být obelháváni: tabákové výrobky by měly vypadat a chutnat jako tabákové výrobky.“ Jinak řečeno, trh s tabákovými výrobky se podle Komise za posledních 11 let, které uplynuly od přijetí zmíněné normy, výrazně proměnil, a proto je třeba její revize (aby se za 5 let platnosti nové normy snížil počet kuřáků v EU alespoň o 10 mil., tj. o 2 %, což by mělo pro členské státy údajně znamenat čisté příjmy ve výši 4 mld. € ročně). Krom toho na mezinárodní úrovni EU a její členské státy ratifikovaly rámcovou úmluvu WHO o kontrole tabáku, která vstoupila v platnost v únoru 2005. V důsledku toho se podle Komise stala „některá stávající ustanovení“ směrnice zastaralými.

Komise předložením návrhu v prosinci 2012 (více v příspěvku „Komise navrhla zpřísnění směrnice o tabákových výrobcích“, Spotřebitelé v prosinci 2012) reagovala nejen na výzvy EP a Rady, ale i na vlastní zprávy o uplatňování stávající směrnice z roku 2007 a 2009. Do veřejné konzultace, která uveřejnění návrhu předcházela, bylo zasláno přes 85 tis. příspěvků (sic!). V říjnu 2012 v souvislosti s přípravami návrhu rezignoval odpovědný komisař John Dalli, jenž měl údajně skrze maltského prostředníka slíbit, že text ovlivní ve prospěch švédského výrobce tabáku snus.

V březnu 2013 bylo konstatováno, že návrh je v souladu s principem subsidiarity, Rada se jím poprvé meritorně zabývala v květnu 2013 – jednala o případných negativních dopadech textu na oblast zemědělství (více v příspěvku „Rada se věnovala dílčím otázkám reformy SZP a návrhu směrnice týkající se tabákových výrobků“, Zemědělství a rybolov v květnu 2013). Tzv. obecný přístup k textu přijala v červnu 2013 (více v příspěvku „Rada přijala postoj k revizi směrnice o tabákových výrobcích“, Spotřebitelé v červnu 2013).

V EP se k návrhu před odpovědným výborem ENVI vyjádřily výbory INTA, ITRE, IMCO, AGRI a JURI a obecně platí, že se v žádném z ohledů nepřiklonily k tak restriktivnímu řešení jako nakonec ENVI (více v příspěvku „ENVI se vyjádřil k revizi směrnice o tabákových výrobcích“, Spotřebitelé v červenci 2013), plénum EP o něm hlasovalo v říjnu 2013 (více v příspěvku „EP nakonec zmírnil regulaci výroby a prodeje tabákových výrobků“, Spotřebitelé v říjnu 2013).

Klíčové a sporné body

Na všech baleních cigaret a tabáku (včetně tabáku do vodních dýmek) by měl být od roku 2016 (minimálně) obrázek a text zdravotního varování, které by měly pokrývat 65 % povrchu přední i zadní strany balení.

Dnes je to 30 % přední a 40 % zadní strany balení. Komise a ENVI požadovaly 75 %. Opatření by se nemělo týkat klasického dýmkového tabáku, doutníků a doutníčků. Značka tabákového výrobku by měla být zobrazena na spodní straně balení.

EP i Rada zamítly návrh na zákaz tenkých (slim) cigaret (o průměru do 7,5 mm), zakázána by měla být jen balení o méně než 20 cigaretách, resp. méně než 30 gramů v případě samostatně prodávaného tabáku.

EP ani Rada nakonec nepodpořily ani absolutní zákaz cigaret, tabáku a tabákových výrobků, které neprodukují kouř, tj. zejm. elektronických cigaret, jež by měly být v souladu se směrnicí č. 2001/95 a směrnicí č. 2001/83, měly by obsahovat nejvýše 20 mg/ml nikotinu, měly by nést zdravotní varování včetně kontraindikace a neměly by být prodávány osobám mladším 18 let (analogicky se to týká i náplní e-cigaret). Navíc za léky (prodávané prakticky výhradně v lékárnách) by měly být tyto výrobky považovány jen v případě, že jsou prezentovány jako přípravky k léčbě či prevenci nemocí (např. náhradní nikotinové terapie). Na druhou stranu by měly být zakázány produkty s tzv. charakteristickými příchutěmi (ovoce, vanilka, čokoláda ap.). Povoleny by měly být jen přísady nezbytné pro výrobu tabáku (např. cukr). Mentolové tabákové výrobky (resp. výrobky s příchutěmi, jejichž prodeje v EU dosahují objemu více než 3 %) by měly být zakázány od roku 2020. (Příchutě by obecně měly být povoleny jen v tabáku pro vodní dýmky.)

Členské státy by měly za účelem snížení počtu ilegálních tabákových výrobků na trhu zajistit, aby veškerá jednotlivá balení a vnější přepravní balení byla označena identifikátorem (např. hologramy), který umožní určit jejich trasu přepravy. Komise by nadto měla mít možnost směrnici novelizovat bez jejich intervence – přijímáním tzv. aktů v přenesené pravomoci. Ty by měly být využívány např. při celounijním zakazování prodeje konkrétních typů e-cigaret a/nebo náplní za předpokladu, že jejich prodej zakáží alespoň 3 členské státy.

Přeshraniční prodej na dálku (např. po internetu) by měl být zcela zakázán, pokud se pro to členské státy samy rozhodnou.

Komise výsledek jednání EP v zásadě přivítala, přestože její návrh byl v mnoha parametrech zmírněn a někteří poslanci EP byli přímo či nepřímo obviněni z toho, že se nechali „zlobbovat“ zástupci tabákového průmyslu (koncern Philip Morris údajně kvůli revizi směrnice zaměstnal v Bruselu na 160 lobbistů, jednal s 233 poslanci, každý poslanec údajně obdržel dárky v hodnotě 150 € ap.). Návrh ale stále představuje vysoce kontroverzní položku, především proto, že ne všechny členské státy (patří mezi ně zejm. ČR, Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Slovensko) jsou zcela přesvědčeny, že restriktivní přístup k tabáku a tabákovému průmyslu je nejvhodnější cestou k omezení kouření zejm. mezi mladými, nehledě na očekávatelné negativní dopady na zemědělskou komunitu, zaměstnanost a/nebo daňové příjmy jednotlivých členských států (jež dále mohou snížit daňové úniky v důsledku zavedení de facto jednotných balení cigaret). Zákaz tabákových výrobků s příchutěmi (zejm. s mentolem) představuje problém zejm. pro Polsko, neboť dané výrobky tam dnes tvoří cca 30 % trhu.

Obecně jsou proti návrhu pochopitelně především tabákové firmy. Na druhé straně názorového spektra stojí např. socialisté či zelení v EP, pro něž byl i text Komise od počátku příliš mírný, z členských států se proti němu dlouho stavělo např. Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Irsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

Předpokládaný další vývoj

Začátkem roku 2014 by měl kompromis stvrdit výbor ENVI, plénum EP a Rada by tak měly učinit v únoru nebo v březnu 2014.

Výsledná směrnice by měla být implementována do 2 let.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality