Zaměstnanost a sociální věci v září 2020

Krátce…

EU usiluje o zlepšování integrace migrantů a uprchlíků na trhu práce

Komise, odborové svazy, obchodní komory a organizace zaměstnavatelů 7. 9. 2020 obnovily spolupráci při zlepšování integrace migrantů a uprchlíků na trhu práce. V dnešním společném prohlášení uvádějí oblasti, na něž je třeba se v budoucnu zaměřit, a vyjadřují zájem o další spolupráci v oblasti pracovní migrace v rámci Evropského partnerství pro integraci zahájeného v roce 2017. Signatáři potvrdili význam mnohostranného přístupu k integraci na trhu práce, z níž mají prospěch jak uprchlíci, tak i hospodářství a společnost jako celek. Od zahájení Evropského partnerství pro integraci v roce 2017 financuje Komise projekty na podporu integrace uprchlíků na trhu práce, jež realizují organizace sociálních a hospodářských partnerů (více v příspěvku „Komise spolupracuje se sociálními a hospodářskými partnery na integraci uprchlíků”, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2017). Jde např. o projekt Labour-INT, který podporuje integraci uprchlíků od příjezdu až po nástup do práce, a to prostřednictvím hodnocení dovedností, odborné přípravy a umísťování do zaměstnání v Itálii, Německu a Belgii. Dalším příkladem je evropský akční program pro integraci uprchlíků, který funguje v Bulharsku, Itálii, Řecku a Španělsku. Sociální a hospodářští partneři rovněž zahájili iniciativy ve 20 členských státech. Na základě těchto zkušeností se signatáři dohodli, že se ve svém úsilí zaměří v budoucnu na 3 oblasti: propojení zúčastněných stran v rámci celého hospodářství a společnosti v zájmu integrace na trhu práce, podporu podnikání a snazší identifikaci, hodnocení a uznávání dovedností. Souběžně mají Komise a sociální a hospodářští partneři usilovat o rozšíření vzájemného dialogu a budoucí spolupráce na oblast pracovní migrace v souladu s cíli nové evropské agendy dovedností a připravovaného nového paktu o migraci a azylu.

Čtvrtá revize směrnice o karcinogenech a mutagenech stanovuje nové nebo revidované limitní hodnoty

Komise 22. 9. 2020 navrhla další omezení expozice pracovníků rakovinotvorným chemickým látkám. Tato 4. revize směrnice o karcinogenech a mutagenech stanoví nové nebo revidované limitní hodnoty pro 3 důležité látky: akrylonitril, sloučeniny niklu a benzen. Odhaduje se, že na základě těchto nových pravidel bude požívat lepší ochrany více než 1,1 mil. pracovníků v celé řadě odvětví. Návrh představuje první iniciativu vyjadřující závazek Komise bojovat s touto nemocí v rámci připravovaného evropského plánu boje proti rakovině. Směrnice o karcinogenech a mutagenech je pravidelně aktualizována v souladu s novými vědeckými poznatky a technickými údaji. Předchozí 3 aktualizace se týkaly expozice pracovníků 26 chemickým látkám (byly přijaty v prosinci 2017, lednu 2019 a červnu 2019) (více v příspěvku „Ochrana pracovníků před rakovinotvornými látkami se opět posiluje“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2018 a v příspěvku „Rada hodlá zavést nové limitní hodnoty expozice pro dalších 8 karcinogenů a mutagenů”, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2018). Návrh zahrnuje nové nebo revidované limitní hodnoty expozice na pracovišti u těchto látek: akrylonitril (nový limit); sloučeniny niklu (nový limit); benzen (limit upravený směrem dolů). Zavedení nových nebo revidovaných limitních hodnot se dle Komise zabrání se tím případům rakoviny a jiných závažných onemocnění souvisejících s výkonem povolání, což povede ke zlepšení zdraví a kvality života. Návrh by měl přinést prospěch také podnikům, protože se sníží náklady, které jsou způsobeny nemocemi z povolání včetně rakoviny a jsou spojeny např. s nepřítomností v práci a platbami pojistného. Konkrétními způsoby, jak toho dosáhnout, se má EU zabývat v budoucím strategickém rámci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Pomoc z nástroje SURE byla schválena Radou

Rada 25. 9. 2020 schválila finanční podporu ve výši 87,4 mld. € pro 16 členských států v podobě půjček EU z nástroje SURE, což je dočasný nástroj EU pro zmírnění rizik nezaměstnanosti během krize COVID-19. Komise v dubnu 2020 navrhla zřídit nástroj solidarity v hodnotě až 100 mld. € s názvem SURE. Nástroj by měl pomoci pracovníkům udržet si příjmy a podnikům dále fungovat. Rovněž navrhuje, aby k překonání krize způsobené koronavirem byly přesměrovány všechny dostupné strukturální fondy. Podpora má plynout také k zemědělcům a rybářům (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Uvedená podpora má členským státům pomoci financovat výrazně navýšené veřejné výdaje, které vznikly od února 2020 v důsledku vnitrostátních režimů zkrácené pracovní doby a podobných opatření, a to i v případě osob samostatně výdělečně činných, nebo v souvislosti s některými opatřeními přijatými v reakci na pandemii v oblasti zdraví. Nástroj SURE je jednou ze 3 záchranných sítí v hodnotě dosahující 540 mld. €, na nichž se dubnu 2020 dohodla euroskupina a jež následně potvrdili lídři EU; jejich účelem je ochrana pracovníků, podniků a států. Finanční podpora v rámci nástroje SURE má být členským státům poskytnuta takto: Belgie – 7,8 mld. €; Bulharsko – 511 mil. €; Chorvatsko – 1 mld. €; Kypr – 479 mil. €; ČR – 2 mld. €; Řecko – 2,7 mld. €; Itálie – 27,4 mld. €; Lotyšsko – 193 mil. €; Litva – 602 mil. €; Malta – 244 mil. €; Polsko – 11,2 mld. €; Portugalsko – 5,9 mld. €; Rumunsko – 4,1 mld. €; Slovensko – 631 mil. €; Slovinsko – 1,1 mld. €; a Španělsko – 21,3 mld. €. Žádosti o finanční pomoc mohou i nadále předkládat rovněž další členské státy. V rámci tohoto nástroje EU lze poskytnout až 100 mld. €. Půjčky získané prostřednictvím nástroje SURE mají být zaštítěny rozpočtem EU a zárukami poskytnutými členskými státy podle jejich podílu na HND EU v celkové výši 25 mld. €. Komise návrh, který se týkal 15 členských států, předložila 24. 8. 2020.