Petr Pospíšil, Euroskop, 17. 1. 2017
REPORTÁŽ – Ústav mezinárodních vtahů uspořádal 10. ledna 2017 v prostorách Černínského paláce kulatý stůl věnovaný problematice ruské „hybridní války“, jíž jsou v poslední době země Západu vystaveny. Hostem kulatého stolu byl Mark Galeotti, výzkumný pracovník Ústavu a jeden z největších světových odborníků na bezpečnostní interakce mezi Ruskem a Evropou.
Britský expert v samotném úvodu vyzdvihl nutnost nahlížet na situaci i z ruské perspektivy a díky tomu lépe odhalit motivaci v pozadí ruských dezinformačních aktivit. Podle Galeottiho nestojí v pozadí této snahy ani ideologické cíle, ani cíle vojenské. Účel celé „hybridní války“ je čistě pragmatický a operativní, jedná se o prostředek, kterým Rusko chce vylepšit svoji geopolitickou pozici a zabránit ostatním mocnostem, aby svými kroky vymezovaly politické mantinely, jakým směrem se Rusko vydat může a jakým ne.
Ruská hybridní válka vůči Západu tak má tři hlavní cíle: rozdělit západní mocnosti přiživováním sporů a vnitřních štěpení mezi nimi, odvést pozornost západních zemí od zásadnějších geopolitických otázek a demoralizovat je předáváním zavádějících „informací“.
V pozadí nejsou vojenské, nýbrž politické cíle
Ruské kroky mají podle Galeottiho vést pouze k politickým cílům, příkladem čehož je nedávné umístění raket v Kaliningradské oblasti. Je zjevné, že v tomto případě jedinou ambici Ruska představuje vytvoření politického tlaku a určité „zastrašení“ Evropy, jelikož eventuální vojenské použití těchto zbraní je i z hlediska Ruska samotného nesmyslné a vedlo by pouze ke ztrátám.
Za současnými aktivitami podle Galeottiho stojí skupina „inteligentních, avšak morálně degradovaných“ jednotlivců, kteří uvažují převážně oportunisticky. Výsledky jejich aktivit jsou často do značné míry dílem náhody než koordinovaného, komplexního a přesně cíleného úsilí. Jako příklad americký expert uvedl nedávné hackerské útoky, jež vyústily k vynesení informací z ústředí americké Demokratické strany a podle názoru některých nepřímo ovlivnily průběh amerických prezidentských voleb ve prospěch vítězného Donalda Trumpa.
Odhodlanější obrana sníží ohrožení
K otázce, jak by měla vypadat západní reakce na ruskou hybridní hrozbu, se Galeotti vyjádřil jednoznačně: „Je třeba učinit Západ méně zranitelným.“ Odpověď západních zemí nesmí být agresivní, musí však být odhodlaná a dostatečně výrazná, neboť dosavadní postoj zemí Západu je příliš zdráhavý.
Autorita ruského prezidenta Vladimira Putina je dle výzkumného pracovníka založena na určitém „vítězném mýtu“, který hlavu Kremlu zobrazuje jakožto muže, který se nemýlí a neprohrává. V případě, že na základě evropských „obranných opatření“ proti hybridní hrozbě nabude Putinova administrativa dojmu, že vítězství Kremlu v této „hybridní válce“ není pravděpodobné, intenzita hybridní hrozby uvadne, jelikož ruská vládnoucí garnitura nebude riskovat ztrátu onoho mýtu jakožto garance vnitropolitické stability.
Co se konkrétních opatření týče, Galeotti zdůraznil, že není realistické ani smysluplné nákladně se zabývat každým jednotlivým „hybridním útokem“ a odpovědí na něj. Problém je třeba řešit jako celek, na prvním místě vzděláváním a osvětou obyvatel západního světa jakožto příjemců mediálního obsahu, jehož prostřednictvím se hybridní hrozba materializuje.
Dále je třeba důsledněji monitorovat finanční toky z Ruska do Evropy a opačným směrem, neboť peníze jsou hlavní zbraní soudobého světa, upozornil Galeotti. Souběžně s tím však musí evropské státy posílit svůj vlastní institucionální rámec, aby byl efektivnější, jednotnější a akceschopnější.
Cílem je demokratické a prosperující Rusko
Na závěr svého vystoupení britský odborník připomněl, že při snaze o maximalizaci vlastní bezpečnosti i obranyschopnosti by Evropa neměla zapomínat na výchozí premisu, že jejím cílem není dostat se do pozice ruského nepřítele, cílem by naopak mělo být Rusko spokojené, demokratické a ekonomicky prosperující – tedy takové, které pro Evropu nebude hrozbou. Vyjádřil domněnku, že současná hybridní válka vůči Západu může představovat jakýsi „poslední záchvěv někdejšího sovětského imperialismu“, po jehož překonání je možné výše uvedené, na první pohled poněkud idealistické koexistence dosáhnout.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, 17. 1. 2017
