10.04.2009
Euroskop
Nikdo neprofitoval z globalizace víc než nově přistoupivší země v EU: nové trhy, finance, možnosti. Nastupující krize na tyto kdysi socialistické státy dopadla poměrně tvrdě – v Polsku a České republice se hroutí výroba, Litva, Rumunsko a Maďarsko potřebují miliardovou pomoc. Německý týdeník Der Spiegel přináší hospodářskou bilanci zemí východní Evropy.
Celosvětová finanční krize, která začala bublinou na amerických hypotečních trzích dorazila už i do střední Evropy. Udeřila zde tvrději a rychleji. Estonsko, Lotyšsko a Litva, které se léta radovaly ze 7-10% hospodářského růstu, se musejí nyní vyrovnávat s nadcházející recesí. Maďarsko již dostalo od MMF, Světové banky a EU 20 miliard dolarů na záchranu státu. Rumunsko potřebuje zhruba stejnou částku. Polsko vyprodukovalo v posledním čtvrtletí o 5% méně než za rok 2007. V Čechách může vystoupat nezaměstnanost až na 12%.
Musí za ně zaplatit účet západoevropské země, které se samy potýkají s krizí? Nebo: co se stane, když nikdo nepomůže? Může krize v nových členských zemích ohrozit soudržnost Evropské unie, ptá se Spiegel. Jisté je, že Západ nemůže nechat své východní partnery napospas osudu.
Na vrcholném summitu EU v Bruselu před několika týdny agendě jednoznačně figurovala pomoc Východu. Na návrh Evropské komise byla možnost úvěru východoevropským zemím, které nejsou v Eurozóně, zvýšena na 50 miliard euro. Předseda EK Barroso tento krok nazval „signálem silnější pomoci.
Bankroty na Východě
Podobné rozhodnutí bylo potřeby učinit, aby se i samotné nové země přestaly ptát, na kolik je pomoc bohatého Západu uskutečnitelná. Debaty o protekcionismu, jímž se oháněl francouzský prezident Sarkozy, situaci rovněž příliš nepomohly. Krize odhalila i jinou tvář globalizace. Roky se Východoevropané pracující na Západě vraceli s platy v cizí měně a nyní je jim to k ničemu, neboť klesají východní i západní měny. Rumunský lei se propadl o 16%, maďarský forint o 20% a lidé díky tomu nemohou splácet své zahraniční dluhy.
Právě bankroty na Východě ovlivňují podstatně i situaci Západu, který navíc kontroluje zhruba 70% východoevropských bank. Jen rakouské banky vlastní východoevropské pobočky v hodnotě 293 miliard euro.
Střední Evropu potkala krize i jinak – dosavadní vyrovnávání platů se nekoná, naopak nastal prudký pokles. Některé podniky byly nuceny snížit platy až o 30%. Navíc roste i hněv a vládní úřady v Bulharsku, Litvě a Lotyšsku čelily několika útokům občanů, kteří na ně házeli vajíčka, kameny a podle počasí i sněhové koule. Litevská vláda Ivarse Godmanise byla dokonce nucena odstoupit. Přistoupivší státy se tak z mocné konjunktury vracejí zpět k sanačním a transformačním opatřením.
Krize se v každém regionu projevuje odlišně. Zatímco Pobaltí profitující z levných skandinávských peněz a rozvíjejí svůj konzumní trh tvrdě narazilo v oblasti půjček, Polsko, Čechy a Slovensko jsou na tom podstatně lépe. Zde postavily západní automobilky moderní továrny a platy zůstaly nižší, čeká se tedy udržení výroby.
Co s tím?
Na druhou stranu nečekaným problémem se stala nezaměstnanost. V Lotyšsku vzrostl počet nezaměstnaných z 5% na zhruba 12% a někteří lidé musejí doslova přespávat v internetových kavárnách. Podíl na této situaci mají i snadné půjčky, v Estonsku se například dalo půjčit pomocí SMS zprávy.
Situace je celkem vážná, čemuž nasvědčují i ostrá slova jinak velmi zdvořilého muže jakým je polský premiér Donald Tusk: „ Největší nebezpečí vidím v drolící se solidaritě Evropy a v rostoucím národním egoismu, řekl Spiegelu.
Léta vyzíval Západ východoevropské státy k privatizaci a nyní sám zestátňuje. Na summitu G20 prosazovaly Francie a Německo zvýšený státní dohled… Hrozí tedy faktické rozdělení Evropy na základě ekonomické krize?, uzavírá Spiegel.
Autor: Euroskop
