21.10.2005
Česko přijme společnou evropskou měnu v roce 2013 s kurzem kolem 25,50 Kč/EUR, vyplývá z analýzy České spořitelny.
Podle spořitelny je ze zemí Visegrádské čtyřky (V4) nejblíže zavedení eura Slovensko, které to plánuje v lednu 2009, což se zdá být realistické. Zbytek V4 bude následovat až v druhé dekádě, odhaduje banka.
Nyní je česká měna o víc než čtyři koruny slabší, obchoduje se kolem 29,70 Kč/EUR. Vláda jako o termínu zavedení společné evropské měny hovoří o roku 2010. Podle vládní strategie přistoupení ČR k eurozóně má ČR přijmout euro mezi lety 2009 a 2010. Premiér Jiří Paroubek však začátkem září rok 2009 téměř vyloučil a za pravděpodobnější označil rok 2010.
Česká spořitelna čeká, že středoevropské měny před přijetím eura posílí. Při zachování současných trendů by kurz mohl posílit o dvě až čtyři procenta. „Za tohoto předpokladu bude konverzní poměr pro převod měn za jedno euro: 35,60 slovenské koruny, 3,5 polského zlotého a 223 maďarských forintů,“ uvedli experti v analýze Střední Evropa na cestě k euru.
Konverzní poměr je kurz, s jehož pomocí se při přechodu na euro vše, co je v národních měnách, přepočte na eura, řekl jeden z autorů analýzy Miroslav Plojhar. Bude to podobné tomu, když se v Německu v roce 1999 řeklo, že marka bude k euru na úrovni 1,995, dodal.
Jako realistický se jeví plánovaný termín zavedení eura na Slovensku (2009), uvádí se v analýze. Varšava uvažovala o stejném horizontu jako ČR, tedy o letech 2009 až 2010. „Výsledek parlamentních voleb v Polsku znamená, že padá termín 2010,“ tvrdí analytici. Maďaři euro potřebují kvůli nákladům vládního dluhu relativně nejvíce, ale spolu s ČR budou mezi novými členskými státy EU až posledními členy klubu, dodávají.
V žádné ze zemí V4 neprobíhá a zřejmě ani neproběhne skutečná diskuze o výhodách a nevýhodách přijetí eura, domnívají se rovněž autoři studie. Otázka vstupu se podle nich pouze ztotožňuje s plněním jednostranně stanovených maastrichtských kritérií; na prospěšnost kroku pro danou zemi se ale nikdo neptá.
