10.10.2005
Poláci se rozhodli neušetřit hluboce zadlužené státní pokladně zhruba 40 miliónů zlotých (asi 300 miliónů korun) a podle očekávání nezvolili v prvním kole nového prezidenta.
Poláci se včera rozhodli neušetřit hluboce zadlužené státní pokladně zhruba 40 miliónů zlotých (asi 300 miliónů korun) a podle očekávání nezvolili v prvním kole nového prezidenta.
Podle prvních odhadů státní televize TVP1 do druhého kola voleb, které se bude konat za dva týdny, postoupili liberální kandidát Donald Tusk se ziskem 38,4 procenta hlasů a konzervativně-sociální kandidát Lech Kaczy#241#ski, který dostal 32,1 procenta hlasů.
O křeslo polského prezidenta se původně ucházelo patnáct kandidátů. Dva krátce před volbami odstoupili, jeden se zabil při automobilové nehodě v průběhu kampaně. Další včera propadli, nejvíce, 13 procent získal levicový populista Andrzej Lepper.
Politické strany obou pravicových kandidátů, jejichž postup není překvapením, vyhrály před dvěma týdny parlamentní volby a vedou nyní složitá jednání o sestavení nové vlády. Podoba kabinetu však do velké míry závisí na výsledku prezidentských voleb, takže stav nejistoty o tom, kdo v jaké funkci bude v následujících čtyřech letech vládnout Polsku, ještě dva týdny potrvá.
V parlamentních volbách porazilo konzervativní seskupení Právo a spravedlnost bratrů Kaczy#241#ských liberální Občanskou platformu, v jejímž čele stojí Tusk. Handrkování o vládě podle názoru některých komentátorů pomohlo Tuskovi udržet náskok v předvolebních průzkumech veřejného mínění. Čekalo se, že Poláci hlasováním pro Tuska vyváží parlamentní vítězství konzervativců, které liberální část polských voličů označuje za populisty.
Bratr-dvojče Lecha Kaczy#241#ského Jaroslaw odmítl vyjednávat o nové vládě a být kandidátem na premiéra, aby neohrozil souboj svého bratra o prezidentský úřad.
„Pořád není jasné, kdo bude premiérem, což dělá prezidentské volby důležitějšími, než byly dříve,“ domnívá se Ryszard Petru, hlavní ekonom polské banky BPH. Podle něho může Polsko zapomenout na brzké přijetí eura, pokud vyhraje Lech Kaczy#241#ski.
Polský prezident má poměrně silné slovo v zahraniční politice, je hlavním velitelem ozbrojených sil, může vetovat zákony, nominovat premiéra a za určitých okolností i rozpustit parlament. Nemá však téměř žádné pravomoci v oblasti sociální a ekonomické politiky, což jsou hlavní témata letošní prezidentské i parlamentní kampaně.
Oba hlavní kandidáti na prezidenta hovořili o snížení osmnáctiprocentní nezaměstnanosti, což je největší míra z členských států EU, ale pomocí odlišných metod. Kaczy#241#ski sliboval sociální stát a větší zásahy státu do ekonomiky, morální revoluci, vyčištění státního aparátu od postkomunistů. Tusk se představoval jako otevřenější kandidát, podporoval zavedení rovné daně, což je kvůli parlamentnímu vítězství konzervativců nemožné, ekonomiku chce oživit pomocí daňových nástrojů.
Účast voličů se včera podle odhadů pohybovala pod padesáti procenty. Po parlamentních volbách, kterých se zúčastnilo jen 40 procent oprávněných voličů, se analytici obávali také nízké účasti ve volbách prezidenta, i když na ty tradičně chodí voličů více.
„K celkové únavě politikou přispívají i hádky mezi oběma stranami, což odrazuje lidi od hlasování,“ citoval deník Rzezcpospolita sociologa Jacka Wódze, z jehož průzkumu vyplynulo, že téměř pětina obyvatel Polska nemá svého kandidáta, čili necítí nikoho, kdo by hájil její zájmy.
