07.10.2005
Hospodářský růst v eurozóně by měl letos dosáhnout pouze 1,2 procenta, a to jen díky očekávanému zrychlení tempa ve druhé polovině roku. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise.
Hospodářský růst v eurozóně by měl letos dosáhnout pouze 1,2 procenta, a to jen díky očekávanému zrychlení tempa ve druhé polovině roku. Vyplývá to ze zprávy o vývoji eurozóny ve druhém čtvrtletí, kterou vydala Evropská komise. Ještě na jaře přitom odhadovala růst 1,6 procenta. Eurozóna by se podle komise měla začít postupně zotavovat, rizikem však zůstávají vysoké ceny ropy.
Loni vzrostlo hospodářství eurozóny o 2,1 procenta. První pololetí letošního roku však nebylo pro 12 států EU platících eurem příliš vydařené. V prvním čtvrtletí rostla ekonomika eurozóny o 0,4 procenta, ve druhém čtvrtletí dokonce tempo ještě zpomalilo na 0,3 procenta. V současné době ovšem dochází ke změně. Roste totiž důvěra podnikatelů v ekonomiku a zvyšuje se také průmyslová produkce.
Hlavním zdrojem nejistoty ohledně nejbližšího vývoje však podle EK zůstávají vysoké ceny ropy. Ve srovnání s počátkem roku je cena ropy Brent vyšší o 70 procent a kvůli vysoké poptávce se žádné výrazné zlevnění nečeká. Naopak odborníci počítají s tím, že ve středním až dlouhodobém horizontu zůstane cena barelu nad 60 dolary.
Drahá ropa podle expertů zvyšuje riziko inflačních tlaků, přestože očištěná inflace zůstala nezměněná od června a růst cen v dopravě je kompenzován zlevňováním jiného zboží, například oblečení nebo rekreací. Celková inflace se však šplhá vzhůru a v září podle prvního odhadu dosáhla již 2,5 procenta.
„Nyní není možné přesně předpovědět další vývoj. Nelze však vyloučit ani další růst cen,“ řekl dnes novinářům ekonomický expert komise Klaus Regling. Inflace je však podle něj tažená pouze drahou ropou a zatím nezvyšuje inflační očekávání. Regling rovněž nevyloučil, že by se v příští listopadové předpovědi komise opět změnil odhad letošního ekonomického růstu eurozóny. Pokud se tak stane, čísla se prý podle něj nebudou výrazně lišit.
Druhým nebezpečím pro eurozónu jsou podle studie globální nerovnováhy běžného účtu. Vysoký schodek USA je kompenzován přebytky na Blízkém východě a ve východní Asii, zatímco eurozóna má běžný účet relativně vyrovnaný. Rekordní a dlouhotrvající schodky v USA by podle expertů mohly vést k ostrému oslabení dolaru a recesi tamní ekonomiky, což by mělo dopad na světové hospodářství.
Komise proto ve zprávě opět vyzývá k provedení dalších strukturálních reforem, které by mohly zvýšit potenciální růst eurozóny a zvýšily by její odolnost vůči případným externím šokům.
