Ruská agresivita podnítila usilovnější snahy Ukrajiny o integraci do Evropské unie, které započaly již v roce 2014. V letošním roce byl jí a Moldavsku udělen kandidátský status, což bylo důležitým symbolickým i geopolitickým gestem. Ukrajinu čeká ještě dlouhá cesta, která započne poválečnou obnovou země a až poté bude muset přijmout a implementovat řadu reforem a přijmout normy EU. Na kulatém stole se budou diskutovat tři otázky, které definoval odborný garant kulatého stolu, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Podpora Ukrajiny v poválečné rekonstrukci a reformách nutných pro integraci do EU ze strany České republiky a EU

Ukrajinu čeká po válce nevyhnutelná rekonstrukce celé země. Již před válkou se potýkala s vážnými problémy, např. s rozsáhlou korupcí, s nedostatky v oblasti fungování demokratických institucí a vlády práva a s problémy v oblasti ochrany menšin. V této souvislosti se objevuje myšlenka na zřízení mezinárodního orgánu „Ukraine Reconstruction Platform“, jakožto byl jednotného centrálního orgánu spoluřízeného Evropskou komisí a ukrajinskou vládou, který by koordinoval strategický plán obnovy „Rebuild Ukraine“ a určoval by prioritní oblasti a projekty, kam by měly směřovat finanční prostředky.

Česká republika by v této souvislosti mohla například podpořit budování kapacit organizací občanské společnosti i regionálních a místních samospráv, napomoci profesionálnímu fungování institucí na různých úrovních vysláním svých expertů a sdílením know-how se spravováním a monitoringem fondů, nebo s reportováním, vytvářením a implementací strategických plánů. Další podpora by mohla směřovat přes soukromý sektor, ať už skrze podporu českých investorů nebo organizaci ekonomických fór.

Nástroje EU pro hlubší ekonomickou a politickou integraci Ukrajiny

Objevují se návrhy, jak zemi s EU více integrovat již před samotným vstupem. Jedním z těchto návrhů je tzv. staged accession model nebo publikace vídeňského Institute for Human Sciences. Proměnu rozšiřovacího procesu předvídá i nová metodologie rozšiřování EU. Jde o možnost participace kandidátských zemí v setkáních EU týkajících se oblastí, které jsou pro ně důležité.

V případě Ukrajiny vyvstávají otázky ohledně aktuálnosti Asociační dohody a tzv. dohody o DCFTA (Deep and Comprehensive Free Trade Area) – stále se jedná o užitečné nástroje pro vztah Ukrajiny s EU. Zapojení Ukrajiny do regionální a územní spolupráce by pomohlo překonat existující rozdíly se sousedskými zeměmi, které jsou již členy EU.

Připravenost EU plně integrovat Ukrajinu a další kandidátské země

V současné době některé členské státy podmiňují příchod nových zemí do EU její reformou, a to zejména upuštěním od jednomyslnosti v některých rozhodovacích postupech. Zpomalování přístupových jednání nebo udělení kandidátského statusu ze strany členských států Unie přitom může být jedním z faktorů, proč rozšiřovací proces stagnuje.

V případě Ukrajiny lze nalézt další problémy, jako např. problém bilaterálních sporů a otázky hranic se sousedními státy, sdílené hranice EU s Ruskem (v případě členství Ukrajiny v EU), a tím existence nemalého bezpečnostního rizika, anebo dramatického přerozdělení prostředků z evropských fondů kvůli velké rozloze Ukrajiny.

Celé znění podkladového dokumentu můžete nalézt zde.

Autorka shrnutí: Adéla Gajdošíková