Přehled členů organizace a jejích funkcí

Africká unie (AU) vznikla na základě deklarace nejvyšších představitelů členských států Organizace africké jednoty (OAU) z 9. září 1999. Společenství sdružuje všechny státy kontinentu s výjimkou Maroka, tedy celkem 53 zemí. Ve svých cílech navazuje na OAU, snažící se o zlepšení postavení kontinentu v globální politice a ekonomice, o podporu jednoty a solidarity mezi africkými státy, o zintenzivnění spolupráce a o ochranu suverenity členských států v souladu s pravidly Organizace spojených národů (OSN). Africká unie rovněž přidala cíle nové – ekonomické, hospodářské, bezpečnostní i politické – a postupně se tak stává klíčovým hráčem na africkém kontinentu.

Vývoj vztahů s EU

Vztahy mezi Evropskou unií a africkými zeměmi dlouho probíhaly dominantně v kontextu Africko-karibského partnerství. Až v roce 2000 se uskutečnil první summit EU a afrických zemí v Káhiře. Výsledkem setkání bylo vytvoření akčního plánu pro vzájemnou spolupráci a přijetí rámce pro oboustranný politický dialog. Velký pokrok pro vztahy obou organizací znamenal rok 2003, kdy se Africká unie zapojila do první vojenské mise Evropské unie v Demokratické republice Kongo (ARTEMIS) v rámci tehdejší Evropské bezpečnostní a obranné politiky. V návaznosti na tuto spolupráci EU následující rok založila finanční nástroj African Peace Facility, čerpající prostředky z Evropského rozvojového fondu. V roce 2005 pak Unie vyslala stálého vojenského zástupce do sídla Africké unie v etiopské Addis Abebě.

Klíčovým pro další rozvoj spolupráce mezi oběma uniemi byl dále prosinec 2007. Evropská komise a Rada EU vyslaly do AU svého stálého zástupce. Zároveň, během summitu v Lisabonu, byla přijata Společná EU - africká strategie (zde), doplněná prvním konkrétním akčním plánem, v jehož rámci organizace vymezily osm oblastí spolupráce vedoucí k vytvoření strategického partnerství. Následovalo otevření celé delegace EU k AU v roce 2008 a třetí summit v Tripolisu v listopadu 2010. Zde byla potvrzena dříve přijatá strategie a schválen nový akční plán na období 2010 – 2013 (zde).

Klíčové oblasti spolupráce a příslušná data/údaje

Evropská unie a Africká unie postupně vytvářejí spolupráci v mnoha oblastech, od politiky, přes bezpečnost, až po obchodní nebo kulturní otázky. Spolupráce vychází z druhého akčního plánu, na základě ujednání z EU – africké strategie. Každých šest měsíců se setkávají ministři zahraničních věcí zemí AU i EU, aby hodnotily pokrok v implementaci cílů a hovořili o další spolupráci.

V oblasti politické spolupráce se EU postupně přesunula od rozvojové pomoci a začala vnímat Afriku a Africkou unii jako strategického, politického partnera v široké paletě společných zájmů nejen v Africe.

Skutečným hnacím motorem vzájemné pro rozvoj spolupráce ovšem byla již zmíněná oblast bezpečnosti. Po úspěchu mise ARTEMIS v roce 2003 se postupně prohlubuje institucionální spolupráce mezi oběma organizacemi. Politický a bezpečnostní výbor EU a Mírový a bezpečnostní výbor AU se postupně snaží těsněji spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti a názory a konsolidovat celkové meziinstitucionální vztahy. Bezpečnostní aktivity AU vycházejí z Africké mírové a bezpečnostní agendy a EU se iniciativu snaží pravidelně a vytrvale podporovat.

Klíčovým nástrojem této pomoci je zmíněný African Peace Facility (APF). Prostřednictvím cílené pomoci na kontinentální i regionální úrovni do oblasti prevence a řešení konfliktů se EU snaží posílit aktivity Africké unie směrem k posílení bezpečnosti kontinentu. Dosud tak bylo v rámci AFP posláno přes 450 milionů eur z prostředků Evropského rozvojového fondu.

Vzhledem k přetrvávajícím rozdílům mezi ekonomickou rozvinutostí Afriky a Evropské unie, rozvojová pomoc (ODA) směrem na „černý kontinent“ zůstává klíčovou součástí formujícího se partnerství.

Evropská unie jako celek, spolu se svými členskými státy, zůstává největším zdrojem ODA pro Afriku. Ačkoliv se nedaří plnit miléniové cíle vyčlenit každoročně 0,7% HND na rozvojovou pomoc (průměr EU je dnes 0,43% HND), celkový objem prostředků zůstává značný. V roce 2009 obdržela Afrika z Evropy 20,5 miliardy eur v rámci ODA. Více statistických údajů (zde). Vedle přímé rozvojové pomoci do Afriky plynou další prostředky prostřednictvím nejrůznějších investičních dohod a prohlubování obchodní spolupráce.

Africký kontinent zůstává nejchudším světadílem dle ročního HDP. Potýká se s mnoha dlouhodobými problémy, od chudoby, přes problematický boj s infekčními nemocemi, až po etnické a národnostní konflikty. EU tak musí na sousedním kontinentě řešit mnoho výzev. Zároveň ale Afrika, spojená v Africké unii, nabízí i spoustu obchodních a politických příležitostí.