Korejská republika patří jakožto nově industrializovaná země se špičkovou ekonomickou a průmyslovou rozvinutostí mezi strategické partnery Evropské unie. O tom svědčí nejenom dlouholetá spolupráce, ale např. i vzájemný kontakt EU a Jižní Korey během tzv. Asijsko-evropských setkání (ASEM), které slouží jako multilaterální komunikační platforma mezi EU a asijskými zeměmi. Mimo to se Jižní Korea angažuje i v regionálních integračních uskupeních jako jsou ASEAN (ASEAN + 3) či APEC.

Historie

K navázání diplomatických vztahů mezi Evropskými společenstvími a Jižní Koreou došlo již v roce 1963. Dva roky poté byla zřízena Stálá mise Korejské republiky u ES. Od 80. let probíhají pravidelná setkání zástupců obou států na ministerské úrovni a v roce 1989 byla zřízena Delegace Komise v Soulu.

Formální úprava

Důležitým dokumentem formálně upravujícím vzájemné vztahy mezi EU a Jižní Koreou je Rámcová dohoda pro obchod a spolupráci uzavřená roku 2001. Jejím cílem byla podpora ekonomické spolupráce a vzájemného partnerství i v dalších oblastech jako jsou kultura, vzdělání apod.

Politický dialog mezi oběma zeměmi je upraven rámcovou dohodou z roku 2010, zabývající se otázkami nešíření zbraní hromadného ničení, lidskými právy, klimatickými změnami, spoluprací v boji proti terorismu, energetickou bezpečností či rozvojovou pomocí. Dále existují sektorové dohody upravující specifické dílčí oblasti, např. Dohoda o spolupráci a vzájemné administrativní pomoci v celních otázkách (zde) aj.

Obchodní spolupráce

V současnosti je obchodní spolupráce mezi EU a Jižní Koreou upravena Dohodou o volném obchodu, která byla dočasně aplikovatelná od roku 2011 a formálně ratifikována v prosinci 2015 jako vůbec první dohoda svého druhu s asijskou zemí.

Jejím cílem je prohloubení obchodních vztahů pomocí odstranění bariér – dovozních cel a mnoha netarifních překážek v průběhu přechodného pětiletého období. To pomohlo usnadnit přístup unijních vývozců na jihokorejský trh po krizovém období. Od uzavření této dohody se obchodu EU a Jižní Koreji dostal pod drobnohled a vznikají pravidelné monitorovací zprávy.

I díky Dohodě o volném obchodu objem obchodu EU s Jižní Koreou s výjimkou krizových let 2008 a 2009 neustále narůstá. Ačkoli vykazovala EU v obchodu s Jižní Koreou po dlouhou dobu schodek, situace se postupně měnila a na konci roku 2012 se obrátila v převahu unijních exportů nad importy z Jižní Korey.

Dvoustranný obchod za poslední roky značně vzrostl a v roce 2017 dosáhl rekordního objemu 100 miliard eur. V současné době tak Jižní Korea představuje devátou největší exportní destinaci pro zboží EU, zatímco EU je třetím největším exportním trhem. Co se týká komoditní struktury vzájemného obchodu, převládají stroje a dopravní prostředky a na druhém místě pak ostatní zpracovatelské zboží. Významným exportním artiklem EU jsou i chemikálie.

Výzvy

Ačkoliv byly asijské země v počátcích evropského integračního procesu opomíjeny jako možní partneři, situace se postupně obrací a evropský pohled směřuje do Asie stále více. V současné době se zdá, že obchodní spolupráce mezi EU a Jižní Koreou funguje hladce.

Dohoda o volném obchodu redukovala bariéry na minimum a usnadnila oběma zemím vzájemné obchodování. I když je nyní na plné vyhodnocení dopadů dohody ještě brzy, rozhodně lze říci, že nastal pozitivní pokrok a vzájemné vztahy lze hodnotit jako velmi úspěšné. Problémem do budoucna však i nadále zůstává situace na Korejském poloostrově, která je hrozbou pro mezinárodní bezpečnost.