1988

září 1988

ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky a ČSSR.

19. září 1988

Zástupci ČSSR a ES podepsali v Bruselu podle pravidel GATT nepreferenční Dohodu o obchodu s průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS – platná od 1. dubna 1989.

1989

po 1989

Nová koncepce zahraniční politiky – „Návrat do Evropy“, hlavními aktéry jsou Václav Havel a Jiří Dienstbier.

1989

Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a nástroje finanční pomoci ES program Phare, od roku 1990 jej může využívat i Česká republika.

1990

7. května 1990

V Bruselu uzavřena dohoda mezi ČSFR a EHS a Evropským společenstvím pro atomovou energii o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci (kooperační dohoda) s platností 10 let. Dohodu podepsali tehdejší předseda federální vlády Marián Čalfa, předseda Rady ES Gerald Collins a místopředseda Komise Frank Andriessen. Celkově se spolupráce s ES posunula na vyšší úroveň.

1991

16. prosince 1991

Uzavřena Evropská dohoda o přidružení ČSFR, Maďarska a Polska k ES, hlavní součástí bylo vytvoření zóny volného obchodu mezi ČSFR a ES do 1. ledna 2002. Současně byla podepsána i Prozatímní dohoda o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a EHS a ESUO.

1992

1. března 1992

V platnost vstoupila Prozatímní dohoda o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a EHS a ESUO, nahrazuje kooperační dohodu z roku 1990.

1993

1. ledna 1993

Vznikem samostatné České republiky došlo k přerušení ratifikace Evropské dohody. Spolupráce ČR a EU pokračuje na základě Prozatímní dohody.

4. října 1993

V Lucemburku přijata nová Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a ES a jejich členskými státy na straně druhé.

1995

1. února 1995

Evropská dohoda vstupuje v platnost.

13. prosince 1995

Vláda ČR schválila žádost ČR o přijetí do EU.

1996

23. ledna 1996

ČR požádala v Římě o vstup do EU prostřednictvím tehdejšího předsedy vlády Václava Klause.

26. dubna 1996

Ministr zahraničí ČR Josef Zielenec převzal dotazník Evropské komise nezbytný pro vypracování posudku k žádosti ČR o členství.

prosinec 1996

Dotazník byl předán Evropské komisi.

1997

21. ledna 1997

Česko-německá deklarace, německá strana přiznává odpovědnost za škody způsobené nacistickým Německem, Česká republika vyjadřuje lítost nad násilným odsunem Němců z pohraničí.

16. července 1997

Evropská komise zveřejnila dokument Agenda 2000, který obsahoval i posudky na deset kandidátských zemí, včetně České republiky. Posudek pro ČR vyzněl velmi kladně a Evropská komise doporučila s ČR (a s Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem) zahájit rozhovory o vstupu do EU.

13. – 14. prosince 1997

Na základě dokumentu Agenda 2000 byl zahájen summit Evropské rady v Lucemburku. Představitelé členských zemí rozhodli, že 31. března 1998 zahájí vstupní proces s tzv. lucemburskou skupinou – ČR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko a Kypr. ČR na summitu zastupoval prezident Václav Havel a ministr zahraničních věcí Jaroslav Šedivý.

Evropská komise začala každoročně vydávat hodnotící zprávy o pokroku ve sbližování legislativy tzv. avis.

1998

14. ledna 1998

Do čela českého vyjednávacího týmu byl jmenován náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička.

30. března 1998

V Bruselu byl zahájen proces rozšiřování s jedenácti členskými státy.

31. března 1998

Evropská komise oficiálně zahájila vstupní rozhovory s první vlnou uchazečů tzv. lucemburskou skupinou o členství v Evropské unii (ČR, Polskem, Maďarskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem). Česká republika měla pověst premianta. Tým českých vyjednávačů vedl náměstek ministra zahraničí Pavel Telička, pozdější první evropský komisař za ČR.

3. března 1998

Zahájeno analytické srovnávání legislativy kandidátských zemí s evropským právem, tzv. screening. Acquis bylo rozděleno do 31 kapitol, EU i ČR ke kapitolám vypracovaly svá stanoviska.

listopad 1998

Začala jednání na ministerské úrovni o přistoupení ČR do EU.

4. listopadu 1998

Komise zveřejnila první hodnotící zprávu na ČR po zahájení vyjednávání. Oproti prvnímu posudku z roku 1997 vyzněl negativně.

1999

12. března 1999

Česká republika vstupuje do Severoatlantické aliance společně s Polskem a Maďarskem jako první země východního bloku.

duben 1999

Rezoluce Evropského parlamentu otevřela diskuzi o Benešových dekretech a požadavku na jejich zrušení.

1999

Objevuje se problém jaderné elektrárny Temelín, upozorňují na něj rakouští europoslanci. Rakousko považuje JETE za nebezpečnou.

6. května 1999

Schválena rezoluce doporučující ČR hledat alternativu k dostavbě Temelína a více spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

červen 1999

Rakousko je vyzváno, aby nekladlo další politické podmínky, ztrácí důvěryhodnost, blokuje uzavření kapitoly Energetika se Slovinskem kvůli jaderné elektrárně Krško.

29. října 1999

První kolo jednání mezi ČR Evropskou unií o podmínkách vstupu země do EU.

10. – 11. prosince 1999

Summit Evropské rady v Helsinkách. EU na základě doporučení vydaném Evropskou komisí z 13. října 1999 dospěla k rozhodnutí, že vstupní rozhovory zahájí se všemi kandidátskými zeměmi. Lucemburská skupina byla doplněna o tzv. helsinskou – Rumunsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a Malta.

2000

listopad 2000

Rakousko zablokovalo jednání o Energetické kapitole kvůli JETE.

11. prosince 2000

Summit v Nice rozhodl, že ČR bude mít po svém vstupu do Evropské unie 12 hlasů v Radě EU.

12. prosince 2000

Podepsán „Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených premiérem Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena“ v Melku, Evropská komise se stala garantem vyjednávání ohledně problému JETE.

2001

březen 2001

Dvoukolejné jednání v Melku, (1) jednání ČR a Rakouska za zprostředkování Evropské komise a (2) studie dopadů JETE na životní prostředí. Následně se podařilo obnovit jednání o kapitole Energetika.

29. listopadu 2001

V Bruselu uzavřeno jednání – Závěry melkského procesu a následná opatření, tzv. Bruselský protokol obsahující závazky pro ČR. Jednání se účastnil premiér Miloš Zeman, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a komisař pro rozšíření Günter Verhaugen.

prosinec 2001

Podepsán Časový plán, který stanovil způsob a harmonogram monitorování plnění závazků vyplývajících pro ČR z Bruselského protokolu.

14. – 15. prosince 2001

Na summitu Evropské rady v Laekenu, padlo rozhodnutí, že do EU bude přijato deset států, se kterými bude možné uzavřít přístupová vyjednávání do konce roku 2002. Došlo k vytvoření tzv. laekenské skupiny – ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta a Kypr.

2002

2002

Vláda ČSSD vytvořila Služební zákon, ale nevešel v platnost, protože parlament jej několikrát odložil. Absenci Služebního zákona dlouhodobě kritizuje Evropská komise.

30. září 2002

Froweinova zpráva, přistoupení ČR k EU nevyžaduje zrušení Benešových dekretů. Jeden požadavek na ČR, aby vyjádřila politování nad důsledky aplikace zákona o amnestii č. 115/1946.

12. – 13. prosince 2002

Na summitu Evropské rady v Kodani byl zakončen proces předvstupních vyjednávání. Došlo k definitivnímu uzavření všech kapitol, stanovena přechodná období, schválen rozpis finančních příjmů a odvodů přistupujících států do roku 2006 včetně rozpočtových kompenzací a vyřešena otázka postupného zavádění přímých plateb zemědělcům. Evropská rada v souladu se stanoviskem Komise rozhodla o přijetí deseti nových členských států k 1. květnu 2004.

2003

2003

Komise postoupila konečnou verzi Smlouvy o přistoupení Evropskému parlamentu, ten o ní hlasoval 9. dubna a Rada dokument schválila 14. dubna.

16. dubna 2003

Podpis Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii na summitu v Aténách. ČR na něm zastupovali prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla.

13. – 14. června 2003

Konání závazného referenda o přistoupení k EU. Česká republika ve svém právním řádu nemá institut referenda zakotvený, k této příležitosti bylo nutné vypracovat ústavní zákon o referendu – tzv. ad hoc referendum (č. 515/2002).

Otázka: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“

Pro vstup hlasovalo 77, 33% voličů, proti 22, 66%. Účast: 55, 21%,

30. září 2003

Představen dokument Strategie přistoupení ČR k eurozóně. Předkládá společný postoj České národní banky, Ministerstva financi a Ministerstva průmyslu a obchodu ohledně vstupu do Hospodářské a měnové unie a uvádí, že společnou měnu ČR přijme, co nejdříve po splnění konvergenčních kritérií a vytvoření vhodných ekonomických podmínek pro ČR. Dokument jako nejbližší dobu přijetí společné měny uvádí roky 2006 – 2007, popř. 2009 – 2010. Zavedení společné měny je podmíněno dvou letou účastí v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II).

2004 – 2006

Alokace 2,6 mld. eur pro ČR v rámci Strukturálních fondů EU.

2004 – 2007

Česká národní banka ani v jednom roce nedoporučila vládě zahájit přístup k ERM II, zejména kvůli nadměrnému schodku rozpočtu.

2004

1. května 2004

Česká republika se stává členem Evropské unie. Spolu s ní vstoupilo dalších devět států. EU po doposud největším rozšíření nyní tvoří 25 států. Prvním českým eurokomisařem se na zkrácené období stal Pavel Telička, zastupoval agendu zdraví a ochrany spotřebitele.

11. – 12. června 2004

Konání prvních voleb do Evropského parlamentu, občané ČR mohou volit 24 českých europoslanců.

22. listopadu 2004

V pořadí druhý český eurokomisař Vladimír Špidla nastupuje do funkce komisaře pro zaměstnanost, sociální politiku a rovné příležitosti

2005

18. prosince 2005

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso přijel do Prahy debatovat o budoucnosti EU v závislosti na odmítnutí Ústavní smlouvy dvěma členskými státy. Společně s místopředsedkyní Evropské komise Margot Wallströmovou a českým eurokomisařem Vladimírem Špidlou otevřeli první Eurocentrum v ČR.

2006

7. února 2006

Evropský komisař pro obchod Petr Mandelson navštívil Prahu, zdůraznil nutnost liberalizace a otevření trhu se službami a s pracovníky.

13. září 2006

Prahu navštívil evropský komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy, proběhla veřejná debata o nové podobě vnitřního trhu.

2007

1. ledna 2007

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do EU. ČR jejich vstup podpořila, EU nyní tvoří 27 členských států.

11. dubna 2007

Zveřejněn Národní plán na zavedení eura v ČR, věnuje se technickým, organizačním a právním aspektům zavedení společné měny. Stanovil několik principů, kterými se přechod k euru musí řídit: právní jistota, ochrana spotřebitelů a minimalizace nákladů spojených se zavedením eura.

17. dubna 2007

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu v rámci dvoustranných jednání o obnovení ústavní smlouvy, jednala s prezidentem Václavem Klausem.

29. srpna 2007

Vypracována Aktualizovaná strategie přistoupení ČR k eurozóně, na jejímž základě je každoročně hodnocena připravenost k eurozóně přistoupit. Původní strategii z roku 2004 se nepodařilo naplnit z důvodu neplnění konvergenčních kritérií. Očekávané přijetí společné měny stanoveno na rok 2010. Euro nebylo přijato ani v roce 2010, doposud chybí i aktuální strategický plán.

21. prosince 2007

Česká republika vstupuje do Schengenského prostoru. Kontroly na letištích byly zrušeny až k 30. srpnu 2008.

2007 – 2013

Alokace 26,7 mld. eur v rámci Strukturálních fondů EU.

2008

6. – 7. listopadu 2008

Evropský komisař pro vědu a výzkum Janéz Potočnik navštívil Prahu na základě pozvání o Rady pro výzkum a vývoj. Program návštěvy se týkal představení priorit výzkumu a vývoje pro nadcházející české předsednictví EU.

2009

1. ledna – 30. června 2009

Předsednictví ČR v Radě Evropské unie. Motto: „Evropa bez bariér“, 3E – ekonomika, energetika a Evropa a svět. Hlavní priority: posilování konkurenceschopnosti EU, naplňování svobody pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb, energetická bezpečnost, transatlantické vztahy, vztahy EU se zeměmi západního Balkánu a se zeměmi východní Evropy.

Leden 2009

Hned zpočátku bylo české předsednictví postaveno před vážný problém, a sice plynovou krizi. Spor mezi Ukrajinou a Ruskem se podařilo urovnat, jedná se o jeden z největších úspěchů českého předsednictví.

Druhým závažným problémem se stal konflikt v Gaze, v čele delegace EU stanul český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

15. ledna 2009

V Bruselu byla odhalena plastika Entropa českého umělce Davida Černého, u některých států se setkala s negativní reakcí.

18. ledna 2009

Předseda Evropské rady Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se zúčastnili summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Schůzky se účastnili i další významní představitelé – generální tajemník OSN Pan Ki-mun, prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, egyptský prezident Husní Mubarak, turecký prezident Abdullah Gül, jordánský král Abdalláh II., francouzský prezident Nicolas Sarkozy a spolková kancléřka Angela Merkelová. České předsednictví považovalo za klíčové dosažení příměří k tomu, aby se vyřešila humanitární krize v Gaze.

19. února 2009

Projev prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu.

19. – 20. března 2009

V Bruselu se sešla Evropská rada, která se mimo jiné v závěru dohodla na protikrizových opatřeních v době hospodářské krize. Rovněž schválila projekt Východního partnerství, jehož oficiální zahájení stanovila na květen 2009.

24. března 2009

Padla vláda premiéra Topolánka. V EU se jedná spíše o ojedinělý jev, aby padla vláda předsedajícího členského státu.

5. dubna 2009

Neformální summit EU–USA konaný v Praze, diskuze se věnovala energetice, hospodářské a bezpečnostní politice.

7. dubna 2009

Na zahajovacím summitu Východního partnerství v Praze byla přijata Pražská deklarace Východního partnerství, hlavním tématem je politické sblížení ES a šestice zemí bývalého Sovětského svazu (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina).

5. – 6. června 2009

Konání voleb do Evropského parlamentu, občané ČR volí 22 zástupců do Evropského parlamentu.

18. – 19. června 2009

Summit Evropské rady v Bruselu vedl Jan Fischer, hlavními body jednání byly ratifikace Lisabonské smlouvy a volba předsedy Evropské komise, tím se stal podruhé v řadě José Manuel Barosso.

30. října 2009

ČR prosadila Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice (tzv. Klausova výjimka), jímž podmínila ratifikaci Lisabonské smlouvy. Protokol doposud nebyl ratifikován a současná vláda prohlásila, že o ratifikaci nebude usilovat.

3. listopadu 2009

Prezident Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu.

2010

12. ledna 2010

Český kandidát na evropského komisaře Štefan Füle stanul před Evropským parlamentem a odpovídal na dotazy europoslanců ze zahraničního výboru (grilování). Štefan Füle se stal komisařem pro rozšíření a evropskou politiku sousedství.

11. května 2010

Vznikl Evropský mechanismus finanční stability (EFSM), na němž se podílejí všechny země EU vč. ČR.

2011

23. února 2011

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy navštívil ČR, setkal se s premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Václavem Klausem, diskutovali především o vzniku Evropského stabilizačního mechanismu a o postoji ČR k euru. Společné také odsoudili režim Muammara Kaddáfího v Lybii.

1. května 2011

Pro občany ČR přestávají platit přechodná období, která uplatňovaly některé státy na volný pohyb osob po EU.

2012

25. ledna 2012

Vláda ČR souhlasila s poskytnutím půjčky ve výši 1,5 mld.eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Peníze poskytne ČNB z devizových rezerv. Již v roce 2010 ČNB poskytla MMF půjčku ve výši 1,03 mld. eur ČR tak reagovala na probíhající hospodářskou krizi a krizi eurozóny.

30. ledna 2012

Premiér Petr Nečas odmítl připojení ČR k Fiskálnímu paktu na summitu v Bruselu. Argumentoval nejasným způsobem ratifikace v ČR, nemožností účastnit se všech summitů a malým dluhovým kritériem.

2. března 2012

Představitelé 25 zemí EU (vyjma Velké Británie a ČR) podepsali nový pakt rozpočtové kázně (fiskální pakt), podle něhož mají země eurozóny zakotvit do svého práva pravidlo vyrovnaných, či přebytkových rozpočtů

6. září 2012

Zahájení provozu sídla agentury GSA v Praze. Evropská rada o sídle agentury rozhodla v roce 2010.

19. prosince 2012

Evropská komise zveřejnila návrh nové tabákové směrnice. ČR se k ní ve své rámcové pozici postavila odmítavě a některé požadavky považovala za nedostatečně specifikované. Argumentovala především rozšířením nelegálního obchodu s tabákovými výrobky.

2013

2013

Ministerstvo zahraničních věcí vyčlenilo na projekt Východního partnerství částku 5 milionů korun.

15. března 2013

Poslanecká sněmovna PČR podpořila návrh smlouvy o přistoupení Chorvatska k EU, které se uskutečnilo 1. července 2013.

1. dubna 2013

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso přijel do Prahy na dvoudenní návštěvu, setkal se s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Petrem Nečasem.

2. dubna 2013

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě vyvěsil vlajku Evropské unie jako symbolický důkaz vstřícnějšího přístupu k evropské integraci.

3. dubna 2013

Prezident republiky Miloš Zeman ratifikoval Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (tzv. fiskální pakt). ČR ratifikovala rozhodnutí jako poslední.

25. dubna 2013

ČR navštívil předseda Evropské rady Herman van Rompuy, setkal se s premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Milošem Zemanem. Diskuze se týkaly zejména ekonomických a hospodářských záležitostí.

17. května 2013

Vláda ČR schválila dokument Strategie působení ČR v EU, který klade důraz na funkční vnitřní trh, efektivní využití kohezní politiky, vytváření společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU, společnou obchodní politiku nebo rozšiřování EU.

18. září 2013

Prezident Miloš Zeman se v Bruselu setkal s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem, vyslovil se proti regulaci tabákových výrobků především z důvodu zaměstnanosti v ČR a možného rozmachu nelegálního obchodu.

2014 – 2020

Alokace 20,2 mld. eur v rámci Strukturálních fondů EU.

2014

22. ledna 2014

Poslanci parlamentu ČR schválili novelu služebního zákona. Evropská komise jím podmínila vyplácení finančních prostředků České republice z evropských fondů.

3. února 2014

Evropská komise zveřejnila Zprávu o boji proti korupci. V ČR Komise za hlavní problematické oblasti považuje veřejné zakázky a zneužívání veřejných fondů.

6. – 7. února 2014

ČR navštívil předseda vojenského výboru EU generál Patrick de Rousiers, sešel se s novým ministrem obrany Martinem Stropnickým. Diskuze se týkaly zapojení ČR v operacích EU a přípravy bojového uskupení zemí V4 pro rok 2016.

18. února 2014

Vládě premiéra Bohuslava Sobotky byla vyslovena důvěra. Z programového prohlášení vyplývá, že nastane celkový obrat v přístupu k evropské integraci. ČR se dle nové vlády bude účastnit významných projektů EU (přijetí společné měny), do léta rozhodne o přistoupení k fiskálnímu paktu.

20. února 2014

Premiér B. Sobotka se v Bruselu sešel s předsedy Evropské komise a Evropského parlamentu José Manuelem Barrosou a Martinem Schulzem. Diskutovali o oblastech, ve kterých se ČR musí zlepšit, zejména o evropských fondech.

24. března 2014

Vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu.

23. – 24. května 2014

Volby do Evropského parlamentu. Z 21 českých europoslanců získaly po 4 mandátech ANO, TOP 09 a ČSSD. Tři mandáty obsadili lidovci a komunisté. Dva mandáty ODS a jeden mandát Svobodní. Volby poznamenala malá volební účast 18,2 procenta.

27. června 2014

Čech Jiří Buriánek se stal generálním sekretářem Výboru regionů.

8. července 2014

Europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) byl zvolen předsedou právního výboru Evropského parlamentu.

11. července 2014

Česká republika se dohodla s Evropskou komisí na podmínkách dotací pro programové období 2014-2020.

1. listopadu 2014

Věra Jourová se stala komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele v nové Evropské komisi Jean Claude Junckera.

2015

27. března 2015

Profesor evropského práva Michal Bobek uspěl před slyšením unijního Výboru expertů a od října 2015 se stal prvním českým generálním advokátem Soudního dvora EU.

27. dubna 2015

Česká vláda schválila koncepci politiky ČR v EU. V ní za priority označila např. větší zodpovědnost EU za vlastní obranu a bezpečnost, prohlubování vnitřního trhu nebo efektivní čerpání z fondů EU. Koncepce počítá s řešením daňových úniků a podvodů, dále s aktivní přípravou ČR na vstup do eurozóny.

4. září 2015

V Praze se uskutečnil mimořádný summit premiérů zemí Visegrádské skupiny. Premiéři vyzvali ke společnému postupu EU v migrační krizi, mimo jiné k vytvoření systému tzv. hotspots a zajištění efektivní kontroly a ochrany vnějších hranic. Premiéři V4 odmítli návrh Evropské komise na přerozdělení uprchlíků v rámci EU.

22. září 2015

Ministři vnitra EU schválili většinou svých hlasů přerozdělení 120 tisíc uprchlíků mezi státy EU. ČR spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem tento návrh odmítlo. Finsko se hlasování zdrželo. Ze zemí V4 proti návrhu nehlasovalo pouze Polsko.

10. listopadu 2015

Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že ČR bude trvat na zachování volného pohybu osob v EU, uvedl to v souvislosti s návrhem britského premiéra Davida Camerona na reformu EU.

18. prosince 2015

Edita Hrdá se stala vrchní ředitelkou pro Ameriku v evropské diplomatické službě (EEAS), předtím zastávala post české velvyslankyně v OSN.

2016

22. ledna 2016

Prahu navštívil britský premiér David Cameron. S českým ministerským předsedou Bohuslavem Sobotkou jednal o britském návrhu reformy EU, migrační krizi i o česko-britské ekonomické a bezpečnostní spolupráci.

18. května 2016

Vláda rozhodla, že vládním koordinátorem digitální agendy, se stane státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

15. června 2016

Vláda schválila novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ta měla umožnit, aby ČR nemusela u části staveb opakovat tvorbu posudků EIA.

27. června 2016

Vláda schválila zřízení pracovní skupiny pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním Evropské unie, jejímž předsedou se stal státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

4. srpna 2016

Nejvyšší státní zastupitelství ČR oznámilo, že státní zástupce Petr Klement se na pět let stane jedním z pěti členů Dozorčího výboru Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF).

2017

18. ledna 2017

Evropský poslanec Pavel Telička (ANO) byl zvolen jedním z místopředsedů Evropského parlamentu.

9. června 2017

Na pražském Žofíně se konala Pražská konference o obraně a bezpečnosti, které se zúčastnil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini, místopředseda Komise Jyrki Katainen a eurokomisařka Elżbieta Bieńkowska. Juncker přednesl také projev v historické budově Karolina, kde převzal zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy.

21. června 2017

Státním tajemníkem pro evropské záležitosti se stal Aleš Chmelař.

5. července 2017

Nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku byla pojmenována po někdejším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi.

28. července 2017

Vláda oficiálně podala kandidaturu České republiky na nové sídlo Evropského orgánu pro bankovnictví. Agenturu, která v současnosti sídlí v Londýně, je třeba přesunout kvůli nadcházejícímu odchodu Velké Británie z EU. ČR nicméně neuspěla, v listopadu 2017 bylo rozhodnuto, že agentura bude přesunuta do Paříže.

9. srpna 2017

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních.

31. srpna 2017

Na svůj post rezignoval europoslanec za stranu Svobodných Petr Mach, aby se mohl věnovat kampani své strany před říjnovými sněmovními volbami. Nahradil ho někdejší poslanec a náměstek ministra obrany za ODS Jiří Payne.

2018

10. května 2018

10. července 2018

Česká vláda zahájila přípravy na předsednictví Rady EU v druhé polovině roku 2022. V čele EU bude stát po dobu šesti měsíců, kdy se Praha stane centrem evropského rozhodování. V rámci příprav na české předsednictví zároveň Úřad vlády zaregistroval tradiční doménu www.eu2022.cz.

13. listopad 2018

Český europoslanec Jan Zahradil byl potvrzen jako volební lídr (tzv. Spitzenkandidat) frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), třetí nejpočetnější v Evropském parlamentu. Poprvé se tak český politik zařadil mezi možné kandidáty na příštího předsedu Evropské komise.

2019

Leden 2019

Premiér Andrej Babiš jmenoval novou státní tajemnicí pro evropské záležitosti a náměstkyní pro řízení Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR Milenu Hrdinkovou, a to s účinností od 1. února 2019.

1. května 2019

Češi oslavili výročí 15 let od vstupu do EU. Oslavy zahájil již v předvečer výročí koncert v galerii DOX, kterého se kromě dalších významných ososbností zúčastnil předseda vlády Andrej Babiš, místopředseda vlády Karel Havlíček, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a komisařka Věra Jourová.

24.-25. května 2019

Čeští voliči se počtvrté účastnili voleb do Evropského parlamentu (EP). Bojovalo se o celkem 21 mandátů. Volební účast dosáhla 28,72 % (o více než 10 p. b. vyšší než v předcházejících volbách do EP v roce 2014). Bylo zvoleno 6 poslanců za ANO, 4 za ODS, 3 za Piráty, 3 za TOP 09 a STAN, 2 za SPD, 2 za KDU-ČSL a 1 za KSČM.

3. července 2019

Mezi 14 místopředsedů Evropského parlamentu se poprvé v historii dostali dva čeští zástupci – členka liberální frakce Dita Charanzová (ANO) a poslanec ze skupiny zelených Marcel Kolaja (Piráti).

2020

1. října 2020

Edita Hrdá se ujala postu velvyslankyně ČR při EU. Jedním z jejích klíčových aktuálních úkolů je příprava předsednictví ČR v Radě EU v roce 2022.

22. října 2020

Na základě dohody mezi premiérem Andrejem Babišem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou Evropská komise přislíbila kvůli vývoji koronavirové epidemie pomoc České republice. Z krizových skladů Evropské unie poskytla 30 plicních ventilátorů. 

2021

9. května 2021

Na Den Evropy byla slavnostně zahájena Konference o budoucnosti Evropy. Jedná se o diskusní platformu, která by měla rozhodnout o dalším vývoji Evropské unie. Do této celospolečenské debaty by měli být zapojeni především občané Unie. V České republice se v průběhu následujících měsíců uskutečnila série debat se širokou veřejností pořádaná ve všech krajích regionálními Eurocentry.

2. červen 2021

Česko předložilo Komisi Plán pro oživení a odolnost. Plán stanoví reformy a veřejné investiční projekty, které Česko hodlá realizovat za podpory Nástroje pro oživení a odolnost. Nástroj pro oživení a odolnost představuje klíčový a ústřední prvek NextGenerationEU: plánu EU, jak vyjít z pandemie covidu-19 silnější.

19. července

Evropská komise vydala kladné hodnocení plánu Česka pro oživení a odolnost. Jedná se o důležitý krok k tomu, aby EU vyplatila z Nástroje pro oživení a odolnost ve formě grantů 7 miliard eur. Těmito finančními prostředky se podpoří provádění klíčových investičních a reformních opatření nastíněných v plánu Česka pro oživení a odolnost. Tyto prostředky budou hrát klíčovou úlohu při pomoci Česku vyjít z pandemie covidu-19 silnější.

17. prosince 2021

Do funkce ministra pro evropské záležitosti byl jmenován Mikuláš Bek.  

2022

19. ledna

Během lednového plenárního zasedání proběhla volba nového vedení Evropského parlamentu (EP). Jde o tradiční obměnu v polovině volebního období EP (tzv. mid-term elections). Vedení EP bude v novém složení fungovat dva a půl roku až do nadcházejících voleb na jaře roku 2024. Česká poslankyně Dita Charanzová byla zvolena místopředsedkyní EP. Český poslanec Marcel Kolaja byl zvolen kvestorem. 

15. června

Vláda představila logo, motto a priority českého předsednictví v Radě EU. Česká republika se bude během půlročního předsednictví v Radě EU soustředit na pět základních priorit: zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit a bezpečnosti kybernetického prostoru, strategickou odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

1. července

Česká republika se stala na šest měsíců předsednickou zemí v Radě Evropské unie. První den předsednictví, v pátek 1. července 2022, přivítali členové vlády na státním zámku Litomyšl kolegium Evropské komise v čele s její předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Pracovní jednání zakončil slavnostní Koncert pro Evropu v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.