Česká republika byla po Slovinsku teprve druhým „novým“ členským státem, který měl možnost řídit Radu Evropské unie. České předsednictví také „vyšlo“ na výročí 20 let od pádu železné opony a páté výročí historicky největšího rozšíření EU, jehož součástí byla i Česká republika.

Šestiměsíční české předsednictví tvořilo součást 18 měsíčního předsednického „tria“ Francie, České republiky a Švédska – Praha tak 1. ledna 2009 převzala předsednictví od Paříže a 30. června 2009 ho předala do Stockholmu.

Země tria od roku 2007 předkládají vedle svého šestiměsíčního programu také 18měsíční společný program, který je výsledkem vzájemných konzultací a vyjednávání. Program tria Francie, Česká republika a Švédsko byl formálně přijat v červnu 2008. Po drobných úpravách byl zveřejněn na stránkách francouzského předsednictví na počátku července 2008.

Priority českého předsednictví

Každý stát rovněž od roku 1983 představuje svůj šestiměsíční program v Radě EU. Český premiér Mirek Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra priority a pracovní program českého předsednictví představili 6. ledna 2009 v Praze.

Oblasti, kterým chtěla České republika v době předsednictví věnovat zvýšenou pozornost, se začaly formulovat už v roce 2007. Okruhy a cíle předsednictví shrnoval dokument z října 2007 s názvem Prioritní oblasti předsednictví ČR v Radě EU 2009. Patřily mezi ně energetika, orientace na východní Evropu nebo volba nových evropských úřadů.

Klíčovými prioritami byly tři „E“: ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem českého předsednictví bylo „Evropa bez bariér“.

Premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v Evropském parlamentu, kde v lednu 2009 představili priority českého předsednictví EU. (foto: Evropský parlament)

V oblasti ekonomiky si Česká republika dala za cíl úspěšně stabilizovat hospodářskou situaci po finanční krizi. Zárukou úspěšného společného postupu proti rekordnímu hospodářskému poklesu bylo odmítnutí protekcionismu a podíl všech členských států na stabilizaci ekonomiky.

Do priority energetiky spadá kromě bezpečnosti i ochrana klimatu. Předmětem jednání se stal vývoj efektivnějších technologií a úspora energie. Důležitou roli hrál i projekt tzv. Jižního koridoru, který měl umožnit diverzifikaci dodávek energií.

Na mezinárodní úrovni se Česká republika ujala Východního partnerství, které má rozvíjet vztahy Unie s východními sousedy. K významným událostem patří i sbližování Evropské unie s USA a setkání lídrů sedmadvacítky s novým prezidentem Barackem Obamou.

Důležitou prioritou bylo i rozšiřování EU o další členské země. Česká republika se angažovala především vůči státům západního Balkánu. Přes počáteční pozastavení přístupových rozhovorů s Chorvatskem, se uskutečnily v tomto regionu důležité kroky vstříc hlubší evropské integraci. České předsednictví postoupilo přihlášku Černé Hory k dalšímu jednání a registrovalo také nového zájemce, Albánii. Dále se pak vyvíjela jednání s Tureckem.

zdroj: eu2009.cz

Chronologie českého předsednictví

Během českého předsednictví Rady EU se konala řada oficiálních akcí v České republice, Bruselu i na mnoha dalších místech. Půlroční předsednictví mimo to ovlivnily i nečekané události, které prověřily schopnost České republiky vést evropskou politiku.

• Leden 2009

Hned s prvními dny českého předsednictví se objevil významný problém v podobě plynové krize. Spor mezi Ukrajinou a Ruskem se však české diplomacii počátkem ledna podařilo vyřešit.

Další výraznou událostí prvního předsednického měsíce byla situace na Blízkém východě. Na konflikt v Gaze reagovala Česká republika vysláním týmu vyjednávačů v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.

Oficiální akcí byl summit evropských ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích. Česká republika představila i řadu kulturních událostí. Kromě českého plesu v Bruselu, byla v budově Rady EU v Bruselu odhalena kontraverzní plastika Davida Černého Entropa.


Setkání české vlády a Evropské komise na začátku českého předsednictví v lednu 2009. Na fotce český premiér Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Manuel Barroso(foto: eu2009.cz)

• Únor 2009

V druhém měsíci se předsednictví zabývalo především ekonomickou krizí a jejím dopadem na Evropu. Češi se v evropské politice jasně vymezili proti protekcionismu.

Na evropské úrovni výrazně zapůsobilo vystoupení prezidenta Václava Klause v Evropském parlamentu. Ten se dočkal jak kladných reakcí, tak odchodu některých europoslanců ze sálu.

• Březen 2009

Na začátek března svolal tehdejší český premiér Mirek Topolánek neformální zasedání hlav států a předsedů vlád Unie k hospodářské krizi.

19. a 20. března se v Bruselu sešla Evropská rada, která se mimo jiné v závěru dohodla na protikrizových opatřeních v době hospodářské krize. Rovněž schválila projekt Východního partnerství, jehož oficiální zahájení stanovila na květen 2009.

Rozruch na domácí i evropské úrovni způsobil pád české vlády v závěru měsíce. V reakci na tuto událost začaly některé členské státy zpochybňovat schopnost České republiky dál vést EU.

Den po pádu české vlády vystoupil v Evropském parlamentu premiér Mirek Topolánek a ve své řeči označil plán USA proti dopadům hospodářské recese za „cestu do pekel“.

Summit EU-USA v Praze. Premiér Mirek Topolánek a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vítají amerického prezidenta Baracka Obamu. (foto: eu2009.cz)

• Duben 2009

Čtvrtý měsíc předsednictví se odehrával v atmosféře četných setkání mezinárodních organizací. Začátkem dubna proběhl v Londýně summit G20, který se zabýval finanční krizí a jejími dopady. Bezprostředně po londýnských jednáních následovala schůze Severoatlantické aliance ve Štrasburku, kde se projednávala vojenská a bezpečnostní spolupráce.

Pro Českou republiku byla v dubnu významná především návštěva amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze a následný neformální summit EU-USA, kdy se sešli zástupci všech 27 členských zemí a s administrativou nového amerického prezidenta diskutovali o energetice, hospodářské situaci a bezpečnostní politice.

Kromě těchto velkých mezinárodních akcí způsobilo rozruch prohlášení umělce Davida Černého, který se v reakci na pád české vlády rozhodl předčasně odstranit plastiku Entropa ze sídla Rady EU.

• Květen 2009

Před českým předsednictvím se objevil problém, kdo po pádu vlády povede Radu EU. V následujícím období byla totiž naplánována řada summitů, které uzavíralo červnové zasedání Evropské rady.

Summity s Japonskem a Čínou nakonec řídil český prezident Václav Klaus. Mimo jiné byl 7. května oficiálně zahájen projekt Východního partnerství a uskutečnil se i summit Jižní koridor, který řešil otázku nových energetických možností pro Evropu.

České předsednictví mělo na programu také jednání s Kanadou a v rámci tria (ČR, Švédsko, Španělsko) i summit o zaměstnanosti.

• Červen 2009

Poslednímu měsíci předsednictví vévodila schůzka Evropské rady v Bruselu, kterou vedl nový český premiér Jan Fischer. Hlavními body jednání se stala ratifikace Lisabonské smlouvy a volba předsedy Evropské komise.

Červen se nesl také ve znamení hodnocení celého předsednictví. Evropská scéna na jedné straně poukazovala na konflikty v české politice, které způsobily pád vlády uprostřed předsednictví Radě EU a následně vyvolaly rozpaky nad schopností České republiky předsedat Evropské unii. Naopak vesměs s pozitivními ohlasy se setkal úvod předsednictví a řešení plynové krize.

Na závěr českého vedení se znovu rozproudila přístupová jednání s Tureckem. České předsednictví Radě EU skončilo 31. června 2009. Štafetu ve vedení Evropské unie převzalo Švédsko.

Dokumenty spojené s českým předsednictvím EU

Seznam nejdůležitějších usnesení Vlády ČR k zajištění předsednictví ČR v Radě EU je k dispozici na internetových stránkách Úřadu vlády.

Existuje také mediální analýza českého předsednictví Evropské unie od společnosti Newtonmedia.