Dohoda nese název „Evropská“, protože patří mezi dohody tzv. třetí generace, kvalitativně vyšší než obdobné asociační dohody, které ES sjednala např. s Tureckem, Maltou nebo Kyprem. Je základním právním rámcem vztahů mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími, neznamená však nárok ČR na budoucí členství v Evropské unii.

První asociační dohoda byla sjednána již mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a ES a jejich členskými státy 16. prosince 1991. Jednání o této „federální“ dohodě trvala téměř 12 měsíců (od 20. prosince 1990), během kterých proběhlo 8 kol jednání expertů obou stran. Jednání nebyla jednoduchá a sjednaný text Dohody byl kompromisem přijatelným pro obě strany. Souběžně s asociační dohodou byla sjednána tzv. Prozatímní dohoda o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi ČSFR a EHS a ESUO. Obsahem Prozatímní dohody byly pasáže asociační dohody vztahující se k vzájemnému obchodu. Důvodem pro její uzavření byl fakt, že asociační dohoda podléhala jako celek ratifikaci, resp. schválením všemi parlamenty členských zemí ES a Evropským parlamentem, jakož i ratifikaci Federálním shromážděním ČSFR. Aby nebylo naplňování ustanovení dohody dotýkající se vytváření zóny volného obchodu zbytečně zdržováno, dohodly se obě strany na uzavření Prozatímní dohody, která ratifikaci nepodléhá. Prozatímní dohoda byla schválena Radou ES 28.2.1992 a vstoupila v platnost 1. března 1992.

Federální Evropská dohoda však vzhledem k blížícímu se rozdělení ČSFR na dva nástupnické státy – Českou republiku a Slovenskou republiku ratifikována nebyla a nikdy nevstoupila v platnost. Po rozdělení ČSFR prohlásila Česká republika, jako jeden z nástupnických států, že přejímá všechny závazky vyplývající z Prozatímní dohody a dohodla se se slovenskou stranou na rozdělení celních kvót, celních stropů i jiných práv a závazků z Prozatímní dohody vyplývajících. ES vyjádřila souhlas s existencí dvou samostatných smluvních vztahů mezi ČR a ES a SR a ES, s uplatňováním dohody i po 1. lednu 1993 a s provedením některých změn. Tyto změny byly upraveny Doplňkovým protokolem k Prozatímní dohodě, který byl spolu s Dodatkovým protokolem, rozšiřujícím a urychlujícím poskytování některých koncesí ze strany Společenství, podepsán 21. prosince 1993 a vstoupil v platnost od 1. ledna 1994.

Rozdělení Prozatímní dohody však nebylo opakováno v případě dohody asociační, která musela být nově dojednána. První jednání o harmonogramu sjednávání Evropské dohody pro samostatnou Českou republiku proběhla již 8. prosince 1992 a vlastní jednání byla zahájena 28. ledna 1993. Po dvou kolech jednání se Česká republika na straně jedné a ES a její členské státy na straně druhé dohodly na textu nové Evropské dohody, který byl parafován 23. června 1993 a podepsán 4. října téhož roku u příležitosti zasedání Rady ES. Již 27. října 1993 dohodu ratifikoval Evropský parlament a 8. prosince 1993 na své 15. schůzi tak učinila rovněž Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Ze 167 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh Evropské dohody 155 poslanců, proti návrhu dva a čtyři poslanci se hlasování zdrželi. Nehlasovalo 6 poslanců. Dohoda vstoupila v platnost 1. února 1995 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 7/1995 Sb.

Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé vychází v zásadě z textu původní federální Asociační dohody. Dohoda předpokládá vytvoření zóny volného obchodu průmyslovými výrobky mezi ČR a ES do 1. ledna 2002 (zrušení cel k 1.1.2001, zrušení kvót k 1.1.2002). Přestože dohoda vstoupila v platnost až 1. února 1995, některé její části byly prováděny již na základě Prozatímní dohody a tudíž i základními daty, od něhož se odvíjí některé lhůty ve smlouvě uvedené, jsou buď 1. leden 1992 nebo 1. březen 1992. Vedle vytvoření zóny volného obchodu dohoda zavazuje obě strany k hospodářské, kulturní a finanční spolupráci v oblastech, jako jsou např. energetika, telekomunikace, malé a střední podnikání, hospodářská soutěž, školství atp. Dohoda rovněž zavazuje Českou republiku k postupnému sbližování svého právního řádu s tzv. acquis communautaire.

Významnou součástí Evropské dohody sjednané s Českou republikou, která ji odlišuje od obdobných dohod sjednaných dříve např. s Polskem nebo Maďarskem je tzv. neprováděcí, čili suspenzivní klauzule. Ta umožňuje jedné smluvní straně přerušit provádění dohody, a to i bez vzájemných konzultací, dojde-li k závažnému porušení podstatných smluvních závazků druhou stranou. Stejně významnou součástí dohody je i její článek 6, podle něhož je úcta k lidským právům jedním ze základních prvků přidružení ČR k ES. Článek 6 však není ze strany ES reakcí na nějaký nepříznivý vývoj v oblasti lidských práv v ČR, ale vyplývá z deklarace Rady ES z 11. května 1992, podle níž musí být obdobná klauzule týkající se respektu k lidským právům součástí všech nově uzavíraných kooperačních a asociačních dohod mezi ES a třetími zeměmi – členy KBSE (nyní OBSE).

K provádění Evropské dohody bylo dohodou samotnou zřízeno několik společných orgánů. Nejvyšším z nich je Rada přidružení, jejímž úkolem je dohlížet na provádění dohody a má rozhodovací pravomoc. Rada může rovněž řešit spory vyplývající z provádění dohody. Rozhodnutí Rady přidružení jsou stejně jako dohoda právně závazná pro všechny dotčené subjekty na české straně i na straně ES. Rada se schází na ministerské úrovni alespoň jednou do roka. Poslední zasedání Rady přidružení se uskutečnilo v prosinci 1999 v Bruselu.

Radě přidružení je při výkonu jejích pravomocí nápomocen Výbor přidružení, který se schází obvykle na úrovni vyšších státních úředníků rovněž alespoň jednou ročně. Poslední jednání Výboru přidružení se uskutečnilo v Bruselu v květnu 1999. Detailní technické otázky vzájemných vztahů jsou diskutovány na úrovni Podvýborů přidružení.

Na základě dohody byl vytvořen rovněž Parlamentní výbor přidružení, který je fórem k výměně názorů mezi členy Parlamentu ČR a poslanci Evropského parlamentu. Parlamentní výbor přidružení může činit doporučení Radě přidružení.

Dodatkové protokoly

Evropská dohoda byla od svého vstupu v platnost v únoru 1995 doplněna dodatkovými protokoly (výčet není úplný) :

• První Dodatkový protokol byl sjednán 24. srpna 1995 a vstoupil v platnost 1. února 1996. Dodatkový protokol je rámcem pro účast České republiky na některých rámcových programech Společenství, např. v oblasti školství, životního prostředí, malých a středních podniků, kultury a dalších.
• Jako druhý byl sjednán Dodatkový protokol o obchodu textilními výrobky mezi ČR a ES k Evropské dohodě. Protokol vstoupil v platnost 1. ledna 1996. Protokol stanovil množstevní limity vzájemného obchodu textilními a oděvními výrobky mezi ČR a ES a harmonogram jejich odbourávání do 1. ledna 1998, kdy vypršela jeho platnost.
• Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu k Evropské dohodě. Protokol byl podepsán 20. července 1998 v Bruselu a 21. července 1998 v Praze a vstoupil v platnost 20. srpna 1998. Cílem Protokolu je podle jeho článku 1 usnadnit obchod živými zvířaty, surovinami a potravinami živočišného původu, rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty, které mají původ na území ČR nebo ES v období do harmonizace příslušné legislativy.
• Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody s ohledem na vstup Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu. Protokol byl podepsán v Bruselu dne 27. října 1998 a vstoupil v platnost 1. prosince 1998.
• Protokol o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků – PECA (platí od 1. července 2001).

Zpracováno s využitím materiálů MZV a publikací Celní úlevy v obchodě se zeměmi ES, Sagit 1992 a 1993