Vznik ECB

ECB byla založena společně s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) k 1. červenci 1998. ESCB tvoří právě ECB a národní centrální banky. Od 1. ledna 1999 odpovídá za provádění měnové politiky v eurozóně, tedy mezi zeměmi, které zavedly euro. Její základní kapitál při zahájení činnosti činil 5 miliard ECU. Je integrována do institucionální struktury EU, ale je nezávislá jak na orgánech či institucích EU, tak na vládách členských států nebo jiných subjektech.

Nezávislost ECB

Při vzniku centrální banky se vedla důležitá diskuse o míře její nezávislosti. Obecně je nezávislost ECB a národních centrálních bank upravena Smlouvou fungování EU a Statutem ESCB/ECB: ECB, národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nesmějí v souladu s článkem 130 Smlouvy o fungování Evropské unie při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvami a statutem vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, od žádné vlády členského státu či od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB ani národních centrálních bank při plnění jejich úkolů.

Nezávislost ECB a národních centrálních bank v sobě zahrnuje čtyři podmínky:

• Institucionální nezávislost – banky nesmějí požadovat nebo přijímat pokyny od orgánů ES, vlády členského státu nebo jiného orgánu (čl. 130 Smlouvy o fungování EU, čl. 7 Statutu ESCB a ECB)

• Osobní nezávislost – funkční období vrcholných orgánů národních bank musí být dostatečně dlouhé (min. 5 let) a představitelé centrálních bank mohou být odvolaní pouze z důvodů uvedených ve Smlouvě (resp. čl. 14 Statutu).

• Věcná (funkční) nezávislost – stanovení hlavního cíle a odpovědnosti za jeho plnění. Hlavním cílem centrálních bank a ECB je udržovat cenovou stabilitu (čl. 127 Smlouvy o fungování EU, čl. 2 Statutu).

• Finanční nezávislost – vláda nesmí ovlivňovat rozpočet centrální banky a nesmí využívat centrální banku k financování státních výdajů. Finanční nezávislost umožňuje centrálním bankám faktický výkon nezávislosti (čl. 123 Smlouvy o fungování EU).

Působnost ECB

Prvořadým cílem ECB je udržovat cenovou stabilitu a ochraňovat tak hodnotu eura. Evropská centrální banka, konkrétně Rada guvernérů, má výlučné právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně. Má také právo být konzultována orgány Unie při přijímání právních aktů a také legislativními orgány členských států. ECB dbá na sjednocování podmínek bankovního dohledu v členských státech EU.

Evropská centrální banka má dále právo přijímat právní akty a jiné právní nástroje. Jsou jimi zejména nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska a dále obecné zásady, pokyny a vnitřní rozhodnutí. Regulatorní pravomoc ECB je omezena ve Smlouvě a Statutu předmětem plnění úkolů určených pro ECB, respektive pro Eurosystém.

Organizace

Hlavními orgány ECB jsou:

• Výkonná rada (Executive Board)

Výkonná rada se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů. Všichni členové jsou jmenováni z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových nebo bankovních záležitostech. Jednomyslně je jmenují členové vlád členských států na doporučení Rady po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů. Jejich funkční období je osmileté bez možnosti opakování. Členy Výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států EU. Agendou Výkonné rady je zodpovědnost za běžné záležitosti ECB. Sestavuje roční účetní uzávěrku ESCB, a to v souladu se zásadami stanovenými Radou guvernérů.

• Rada guvernérů (Governing Council)

Rada guvernérů je hlavním rozhodovacím orgánem ECB. Skládá z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů centrálních bank států EU, jejichž měnou je euro. Vykonává řadu úkolů. Má výhradní právo povolovat vydávání bankovek v EU. Dále se mj. podílí na sběru statistických informací, na zprávách o aktivitách ESCB a o měnové politice a na vytváření pravidel pro standardizaci operací prováděných národními centrálními bankami, schvaluje roční účetní uzávěrku ESCB. Zasedá alespoň desetkrát ročně.

• Generální rada (General Council)

Generální rada byla zřízena dodatečně jako třetí rozhodovací orgán ECB. Je složena z prezidenta a viceprezidenta ECB a z guvernérů národních centrálních bank všech členských států EU. Generální radu lze považovat za rozhodovací orgán vytvořený na přechodnou dobu. Plní úkoly převzaté od Evropského měnového institutu. Jakmile všechny členské státy EU zavedou euro, bude Generální rada rozpuštěna.

• Rada dohledu a řídící výbor

Hlavní funkcí je projednávat, plánovat a plnit úkoly ECB v oblasti dohledu. Je složena z předsedy, místopředsedy, čtyř zástupců ECB a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu. Zasedání probíhají dvakrát měsíčně.

• Prezident

Prezident ECB provádí měnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutími Generální rady. Připravuje zasedání Generální rady a předsedá Radě guvernérů, Výkonné radě i Generální radě ECB.

Evropský systém centrálních bank (ESCB)

Evropský systém centrálních bank je stejně jako ECB trvalou institucí, jež vznikla v závěrečné etapě měnové unie. Skládá se z ECB a z centrálních bank všech členských států EU. Na rozdíl od ECB a národních centrálních bank nemá ESCB právní subjektivitu. ESCB je řízen orgány Evropské centrální banky. Rozhodovacími orgány jsou Rada guvernérů a Výkonná rada s působností pro Eurosystém. Celý systém ESCB koordinuje Generální rada.

ESCB je postaven na několika principech:

• Zajištění stability cen, jakožto prioritního cíle
• Podpory základní ekonomické politiky EU
• Nedělitelnost měnové politiky
• Federalismus a subsidiarita
• Nezávislost a odpovědnost

Prvořadým úkolem ESCB je udržovat cenovou stabilitu (úkoly ESCB se vztahují pouze na země, které zavedly euro jako svou měnu).

Dále má za úkol:

• definovat a vést měnovou politiku Společenství
• řídit devizové obchody
• držet a spravovat oficiální devizové rezervy zúčastněných států
• podporovat hladké fungování platebních systémů
• podílet se na programech kompetentních úřadů zaměřených na stabilitu finančního systému

Eurosystém

Eurosystém se skládá z Evropské centrální banky a národních centrálních bank eurozóny (Česká národní banka tedy není součástí eurosystému a nebude jí do doby, než Česká republika zavede euro jako svou národní měnu). Eurosystém a ESCB budou fungovat paralelně do té doby, dokud všechny členské státy EU nezavedou euro.

Národní centrální banky

Národní centrální banky jsou nedílnou součástí Evropského systému centrálních bank. Centrální banky jednotlivých států mají v tomto systému postavení samostatných právnických osob. Spolupracují s Evropskou centrální bankou v mnoha oblastech, například na shromažďování statistických informací, nezbytných k fungování ECB. Zároveň se národní centrální banky spolu s ECB podílejí na činnosti mezinárodních měnových institucí.