Evropská rada se vyvinula na počátku 70. let z pravidelných schůzek nejvyšších představitelů členských zemí (hlav států a předsedů vlád). Jedná se tedy o setkání na nejvyšší úrovni. Byla ustavena společným prohlášením zástupců členských států při jejich setkání v Paříži roku 1974.

První summit Evropské rady se konal v roce 1975 v Dublinu. Stálou součástí institucionální struktury Evropského společenství se Evropská rada stala přijetím Jednotného evropského aktu v roce 1986. Oficiální status má od roku 1993.

Evropská rada x Rada EU x Rada Evropy

Evropskou radu jakožto politický orgán Evropské unie nelze zaměňovat s Radou EU (Radou ministrů), která je legislativním a výkonným orgánem Evropské unie, ani s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací, odlišnou od Evropské unie.

EVROPSKÁ RADA
Setkávání	schází se minimálně čtyřikrát ročně
Složení	nejvyšší představitelé členských zemí, tj. hlavy států nebo ministerští předsedové, stálý předseda Evropské rady, předseda Evropské komise
Reprezentuje	členské státy
Hlavní funkce	hledání společných postojů a formulace strategií dalšího vývoje Unie
Předseda	stálý předseda s funkčním obdobím 2,5 roku a možností znovuzvolení dvakrát po sobě 2009-2014 Herman van Rompuy 2014-2019 Donald Tusk od 2019 Charles Michel

Působnost Evropské rady

Evropská rada funguje jako strategický orgán odpovědný za základní politická rozhodnutí, řešení závažných politických problémů a určování směru vývoje evropské integrace. Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi v krizových situacích a často napomáhá vyřešit případné spory a neshody mezi členskými státy.

Obvykle dává podněty k úpravě zakládajících smluv, vyjadřuje se k vnějším vztahům Evropské unie a Společné zahraniční a bezpečnostní politice. V prohlášeních nebo rezolucích se hlavy států a vlád společně vyjadřují ke konkrétním tématům a problémům.

Evropská rada nemůže schvalovat právní předpisy. Neschvaluje právní normy, ale zpravidla konsensem přijímá politická rozhodnutí o prioritách budoucího vývoje. Obecně lze konstatovat, že její deklarace a směrnice nejsou pro členské státy formálně právně závazné. Právní závaznost získávají teprve procedurou hlasování na úrovni EU a případně i členských států. Závěry jednání jsou nicméně důležitým návodem pro činnost Evropské komise i Rady EU.

Po každém zasedání Evropská rada povinně předkládá Evropskému parlamentu zprávu o jednání.

Zasedání Evropské rady

Evropská rada se do roku 1986 pravidelně scházela dvakrát ročně na oficiálních zasedáních, přičemž od roku 1975 ve formátu neformálního summitu. Nový jednací řád přijatý na zasedání v Seville v roce 2002 stanovil periodu čtyř setkání ročně. V případě potřeby se může Evropská rada sejít na tzv. mimořádných zasedáních.

Zasedání Evropské rady se konají minimálně čtyřikrát ročně. Lisabonská strategie stanovila, že od roku 2000 se březnové zasedání věnuje ekonomickým a sociálním otázkám a záležitostem týkajícím se životního prostředí. Po přijetí tzv. Evropského semestru je i tato obsahová náplň nadále udržována. Vyžaduje-li to situace, svolá předseda mimořádné zasedání Evropské rady. Mezi oficiální
instituce Evropské unie byla zařazena Lisabonskou smlouvou od roku 2009.

Zasedání Evropské rady se účastní hlavy jednotlivých členských států, respektive premiéři členských zemí, kterým předsedá Stálý předseda Evropské rady. Jako plnoprávný člen je přítomen předseda Evropské komise. Jednání se účastní rovněž vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Předseda Evropské rady je volen na funkční období 2,5 roku s možností znovuzvolení dvakrát po sobě. Předsedu volí i odvolává Evropská rada. Jeho úkolem je vést jednání Evropské rady, zajišťovat kontinuitu a připravovat její zasedání, usnadňovat dosažení kompromisů na jednáních a předkládat již zmiňovanou zprávu Evropskému parlamentu po každém zasedání Evropské rady.

Na setkání Evropské rady se prezentují národní zájmy členských států EU, přičemž hlavním úkolem je hledání konsensu a společného stanoviska všech zúčastněných aktérů. Jednání se řídí mezivládním principem, který zaručuje rovnost a suverenitu všech členských zemí. Evropská rada obvykle rozhoduje konsensem. V některých případech přijímá rozhodnutí jednomyslně nebo kvalifikovanou většinou, podle toho, co stanoví Smlouva. Po skončení každého zasedání jsou zveřejňovány jeho závěry.

Budova Europa (foto: European Union)

V budově Europa se konají zasedání Evropské rady, Rady EU a dalších subjektů na vysoké úrovni.

Budova Justus Lipsius (foto: European Council)

Budova Justus Lipsius je hlavním sídlem Rady a jejího generálního sekretariátu a konají se v ní zasedání Evropské rady.