Postavení EU je sice v mnoha technologiích poměrně vysoko, nicméně vedle klasických rivalů, jako jsou USA a Japonsko, se nyní objevují i rozvíjející se ekonomiky, které mohou postavení EU ohrozit. Proto by měly členské státy zvyšovat svoje výdaje a nejpozději do roku 2020 by měly začít investovat do výzkumu a rozvoje 3 % svého HDP (1 % z veřejných prostředků, 2 % z prostředků soukromého sektoru). To by mohlo vytvořit 3,7 mil. nových pracovních míst a přispět k nárůstu ročního HDP EU o téměř 800 mld. eur.

V roce 2016 investovaly členské státy EU dohromady 2,03 % hrubého domácího produktu do výzkumu a vývoje (dle údajů Komise z roku 2016, USA, Japonsko nebo i Jižní Korea mnohonásobně více).

Vedle nízkých investic je problémem i neschopnost přetransformovat výsledky vědecké činnosti do praxe, tj. zejména reagovat na potřeby high-tech průmyslu. Tuto inovační mezeru se snaží EU překlenout integrovaným přístupem k evropskému výzkumu tak, aby byl zahrnut do všech relevantních evropských politik od státní pomoci k ochraně duševního vlastnictví nebo od vzdělání po koordinaci daňových pobídek.

Unie inovací

Unie inovací je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Iniciativa se zaměřuje na členské státy i na státy mimo EU. Soustředí se například na zabezpečení zdrojů energie, potravin, změnu klimatu nebo stárnutí obyvatelstva.

Podněty z veřejného sektoru mají stimulovat soukromý sektor a odstraňovat překážky. Dokument je strategií, která se věnuje výzkumu až po uvedení inovativních nápadů na trh a obsahuje celkem 34 opatření s cílem učinit z EU světový vědecký prostor, odstranit překážky a podpořit partnerství soukromého a veřejného sektoru. Ta zahrnují mimo jiné vzdělávání a dokončení Evropského výzkumného prostoru, programy na podporu výzkumu a inovací, finanční nástroje.

Charakter politiky

V evropské politice výzkumu a vývoje jde o sdílené kompetence mezi členskými státy a EU (jedná se o tzv. koordinovanou politiku). Nejde tedy primárně o samostatnou evropskou politiku, ale z velké části o snahy koordinovat národní politiky výzkumu a vývoje (zejména tzv. otevřenou metodou koordinace – OMC) a ustavovat společné nástroje na podporu výzkumu a vývoje (iniciativy podle článků 169 a 171 apod.)

Základním nástrojem pro podporu výzkumu a vývoje na evropské úrovni byly rámcové programy ES a Euratomu, které existovaly od roku 1984 a byly zakotveny i ve Smlouvách ustavujících obě Společenství. Pro roky 2014-2020 byl vyhlášen integrovaný rámcový program Horizont 2020, který nahradil Sedmý rámcový program pro ES pokrývající roky 2007-2013 a zároveň Sedmý rámcový program Euratomu pro totéž období.

Horizont 2020

Program Horizont 2020 má pro sedmileté období k dispozici 80 mld. eur. Tyto prostředky by měly být navýšeny ze soukromých i veřejných investic. Horizont 2020 zkombinoval finanční prostředky na výzkum a inovace do jednoho integrovaného programu.

Cílem programu je:

• posílit postavení EU v oblasti vědy (24,4 mld. eur, včetně 13 mld. eur věnovaných Evropské radě pro výzkum)
• posílit vedoucí postavení průmyslu v oblasti inovací (17 mld. eur, včetně investic do klíčových technologií, lepšího přístupu k finančním prostředkům a podpory pro malé a střední podniky)
• řešit závažné otázky dnešní společnosti, jako jsou změna klimatu, udržitelná doprava, energie z obnovitelných zdrojů, nezávadnost potravin a zajištění jejich dostatku, stárnutí populace (24,4 mld. eur).

V rámci programu Horizont 2020 chce EU zajistit, aby technologické objevy byly přeměněny na reálné produkty se skutečným obchodním potenciálem. Měla by se také zintenzivnit mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. Programu se totiž mohou zúčastnit i nečlenské země a jiné organizace.

Horizont Evropa

V červnu 2018 Komise představila dosud nejambicióznější návrh rámcového programu EU pro financování výzkumu a inovací pro období 2021–2027 Horizont Evropa. V porovnání s předchozím programem pro výzkum a inovace (Horizont 2020) je rozpočet navýšen o cca 30 % na 97,9 mld. eur a 2,4 mld. eur je vyčleněno pro program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu.

Program Euratomu financuje výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné bezpečnosti, zabezpečení a radiační ochrany a má více zaměřit na využití v oblastech mimo energetiku, jako je zdravotní péče a lékařské vybavení, a v rámci akcí „Marie Skłodowska-Curie“ rovněž podpořit mobilitu jaderných výzkumných pracovníků. Rámcový program Horizont Evropa bude členěn do 3 pilířů:

•Otevřená věda

•Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost

•Otevřené inovace

Mezi novinky programu patří:

•Evropská rada pro inovace

•Nové, vysoce ambiciózní, celounijní výzkumné a inovační cíle zaměřené na společenské výzvy například na boj proti rakovině, čistou dopravu nebo oceány bez plastů

•Maximalizace inovačního potenciálu napříč EU, kdy bude jednak zdvojnásobena podpora členským státům EU, jednak posílena synergie se strukturálními fondy a Fondem soudržnosti

•Otevřený přístup k publikacím a údajům s cílem posílit možnost proniknout na trh a zvýšít tak jejich inovační potenciál

•Nová generace evropských partnerství a širší spolupráce s ostatními programy EU

•Jednodušší pravidla

Evropská síť superpočítačů (EuroHPC)

V lednu 2018 Komise oznámila plány na vytvoření Evropské sítě superpočítačů (EuroHPC) jako reakce na to, že členské státy EU zatím nevlastní žádný z deseti nejlepších superpočítačů na světě a Evropa tak v této zásadní technologii zaostává za Spojenými státy a Čínou.

Cílem projektu EuroHPC je vybudovat špičkovou infrastrukturu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky. Ta je potřebná jednak ke zpracování stále většího objemu dat a rozvoji nových technologií jako umělá inteligence, jednak v oblasti zdravotnictví, obnovitelných zdrojů energie či kybernetické bezpečnosti.

Jedná se taktéž o klíčový nástroj pro digitalizaci průmyslu, tvorbu nových pracovních míst a posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Společný podnik EU se sídlem v Lucemburku má začít fungovat nejpozději od roku 2019 a aktivní má být do konce roku 2026. EU se zavázala do daného programu vložit 486 mil. eur. Do programu se již zapojila také ČR.

Legislativní proces

Rámcový program Horizont 2020 byl přijat kvalifikovanou většinou ve spolurozhodovací proceduře, stejně jako předchozí rámcové programy ES. Rámcové programy Euratomu, které byly plánovány pouze na pět let, byly dříve přijímány konzultativní procedurou a pro jejich přijetí bylo potřeba jednomyslnost členských států. Vzhledem ke sloučení s programem ES v rámci Horizontu 2020 se nyní řídí spolurozhodovací procedurou.

Instituce EU

Evropská komise

• Za evropskou politiku výzkumu je na úrovni Evropské komise odpovědný především komisař pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání a mládež Mariya Gabriel. Do jejího portfolia spadá Generální ředitelství pro výzkum a inovace, v jehož čele stojí Signe Ratso.

Rada EU

• Na úrovni Rady se ministři odpovědní za výzkum schází v rámci formace Rady pro konkurenceschopnost společně s ministry odpovědnými za průmysl a vnitřní trh.
  
  

Evropský parlament

• V Evropském parlamentu se výzkumem zabývá především Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Výboru předsedá rumunský europoslanec Cristian-Silviu Busoi. Za Českou republiku jsou členy výboru Martina Dlabajová (ANO), Mikuláš Peksa (Piráti), Evžen Tošenovský (ODS), Ivan David (SPD) ; mezi náhradníky patří Luděk Niedermayer (TOP09).
  

Další subjekty EU zapojené do výzkumu a inovací

• Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC) poskytuje Komisi nezávislou vědeckou a technickou podporu a spadá mezi DG. V čele JRC je Vladimír Šucha a spadá pod komisařku pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání a mládež Mariyu Gabriel.
• Evropská rada pro výzkum – podporuje výjimečně ambiciózní, hraniční výzkum.
• Výkonná agentura pro výzkum (REA) – spravuje kolem poloviny všech výzkumných grantů financovaných z prostředků EU.
• Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME– spravuje několik programů EU na podporu podniků.
• Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) – řídí realizaci transevropských dopravních sítí EU.
• Evropský inovační a technologický institut EIT) – pomáhá navazovat partnerství mezi vysokými školami a výzkumnými a inovačními institucemi (tzv. znalostní a inovační komunity). EIT tvoří součást rámce Horizont 2020.
  
  

Zapojení ČR

ČR byla aktivně zapojena do projednávání rámcového programu Horizont 2020, týmy z ČR se účastní projektů programu a úspěšnost ČR při přidělování finančních prostředků se pohybuje kolem evropského průměru. Největšími příjemci financí jsou zatím v rámci současného programu Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Karlova v Praze a České vysoké učení technické v Praze.

ČR je členem společných podniků dvou společných technologických iniciativ (ENIAC a ARTEMIS) a je zapojena i do programu Eurostars, což je program s rozpočtem 1,14 mld. eur na léta 2014 – 2020, který je určen zejména pro malé a střední firmy zabývající se vědou a výzkumem.

Více o zapojení ČR v daném tématu na stránkách Rady pro výzkum, vývoj a inovace: https://www.vyzkum.cz/

Autor: CDK