V rámci této reakce na Lisabonskou strategii členské státy přistoupily k identifikaci 13 cílů v různých oblastech (např. příprava učitelů, efektivita investic, mobilita…) a k přijetí 5 referenčních úrovní (podíl žáků s nižším porozuměním psanému textu; podíl osob s nižším středním vzděláním, které nepokračují ve vzdělávání; ukončení vyššího středoškolského vzdělání u mladých lidí; vysokoškolští absolventi v oboru matematika, věda a technologie a účast dospělých na celoživotním učení), které se v dvouletých intervalech vyhodnocují.

V rámci programu ET 2010 byla přijata řada doporučení. Jedním z nejdůležitějších je Doporučení o klíčových kompetencích v celoživotním učení, které identifikuje 8 klíčových kompetencí, jež by žáci a studenti měli získat a rozvíjet v procesu učení (např. komunikace v mateřském jazyce, komunikace v cizím jazyce, schopnost učit se, smysl pro iniciativu a podnikavost…).

Doporučení o Evropském rámci kvalifikací má přispět k usnadnění přenosu a uznávání kvalifikací jednotlivců tím, že propojuje systémy kvalifikací na národní úrovni. Spolupráce v oblasti odborné přípravy je od roku 2002 předmětem tzv. Kodaňského procesu, v rámci kterého si členské státy a další zúčastněné země stanovují každé 2 roky konkrétní cíle.

V roce 2010 bylo přijato Komuniké z Brugg, které mělo Kodaňský proces znovu oživit. Stanovilo krátkodobé i dlouhodobé priority, které mají vést k větší atraktivitě a kvalitě evropské spolupráce v odborném vzdělávání. EU je též zapojena do širšího Boloňského procesu a podporuje jeho prioritu vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání.

V květnu 2009 byl přijat dokument Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě (ET 2020) navazující na ET 2010, který jmenuje čtyři strategické cíle v souladu se svým zaměřením na celoživotní učení. Patří k nim realizace celoživotního učení a mobility, zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy, prosazování spravedlivosti, sociální soudržnosti a aktivního občanství, zlepšení kreativity a inovací, včetně podnikatelských schopností, na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy.

ET 2020 vymezuje evropské referenční ukazatele, které udávají cílové hodnoty průměrných výsledků zemí EU při naplňování společných priorit. Podle nich by se mělo například do roku 2020 alespoň 15 % dospělých zapojit do různých forem celoživotního učení a počet osob ve věku 30-34 let s dokončeným terciárním vzděláním by měl dosáhnout minimálně 40 %.

Mezi hlavní priority EU v oblasti vzdělání a školství patří zlepšení příležitostí pro mladé, zkvalitnění vzdělání a odborné přípravy a podpora zahraniční mobility. Na období 2014-2020 je z ESF vyčleněno 27 mld. eur na opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

S cílem vybudovat do roku 2025 Evropský prostor vzdělávání a zvýšit účast mládeže na občanském a demokratickém životě navrhla Komise balíček iniciativ. Ve sdělení s názvem Budování silnější Evropy: úloha politik v oblasti mládeže, vzdělávání a kultury Komise mimo jiné nastiňuje plány zavést do roku 2021 evropské studentské karty, které by díky omezením administrativní zátěže a nákladů mohly zvýšit vzdělávací mobilitu.

Další částí balíčku je strategie pro mládež na období 2019–2027 s cílem poskytnout mladým lidem více možností, jak se zapojit do vytváření politik EU. V neposlední řadě balíček obsahuje návrhy doporučení Rady týkající se předškolního vzdělávání, zlepšení výuky a studia jazyků a automatického vzájemného uznávání diplomů a období studia v zahraničí.

V rámci snahy posílit strategická partnerství mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání po celé EU je cílem do roku 2024 vytvořit zhruba dvacet Evropských univerzit, které studentům umožní získat titul kombinací studia v několika zemích EU a přispějí k mezinárodní konkurenceschopnosti evropských univerzit.

Evropský sbor solidarity

V rámci iniciativy Investice do evropské mládeže zahájila Komise v roce 2016 činnost Evropského sboru solidarity s cílem umožnit mladým lidem, konkrétně ve věku 18–30 let, zapojit se do dobrovolné činnosti a projektů na dobu 2-12 měsíců. Ty mohou zahrnovat oblasti jako životní prostředí, kultura, vzdělání, pomoc při odvracení přírodní katastrofy nebo při odstraňování jejích následků, pomoc ve střediscích pro uchazeče o azyl či v komunitách s nejrůznějšími sociálními problémy.

Komise si za cíl stanovila, aby se do konce roku 2020 k Evropskému sboru solidarity přihlásilo 100 tis. mladých lidí. Doposud se zaregistrovalo 60 tis. mladých lidí a 5 tis. z nich získalo příslušné umístění. Na období 2018–2020 Komise navrhla vyčlenit na iniciativu částku ve výši 341,5 mil. eur.

Programy

Program Erasmus+ (2014–2020) nahrazuje Program celoživotního učení pro roky 2007-2013 a slučuje aktivity dříve existujících programů (Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci, Grundtvig, Jean Monnet, Tempus). Jeho cíle jsou stanoveny v souladu s ET 2020 a strategií Evropa 2020.

Program chce přispět ke snížení nezaměstnanosti, především u mladých lidí, podpořit vzdělávání dospělých, povzbudit mladé, aby se zapojili do procesů evropské demokracie, podpořit inovace, spolupráci a reformy, snížit počty lidí, kteří vzdělávání ukončí předčasně, a posílit spolupráci a mobilitu mezi EU a partnerskými zeměmi. Erasmus+ je otevřen jak jednotlivcům, tak vzdělávacím institucím a organizacím, think-tankům, výzkumným organizacím a soukromým firmám. Jeho rozpočet činí 14,7 mld. eur.

Europass – normalizovaný formát životopisu

Europass je soubor dokumentů, který má pomáhat lidem ucházejícím se o zaměstnání prezentovat své dovednosti a kvalifikaci. Jedná se o jednotný celoevropský formát dokumentů v různých jazykových verzích. To by mělo zaměstnavatelům umožnit lépe porozumět rozsahu a typu kvalifikace, kterou uchazeči získali v zahraničí, a zároveň pracovníkům usnadní podávat žádost o zaměstnání v zahraničí.

• Životopis (CV)
• Jazykový pas – nástroj k vlastnímu ohodnocení jazykových znalostí a kvalifikace
• Europass – mobilita – slouží k záznamům o studiu absolvovaném v zahraničí
• Europass – dodatek k osvědčení – obsahuje dovednosti uvedené v osvědčeních o odborné přípravě
• Europass – dodatek k diplomu – záznamy o absolvovaném vysokoškolském vzdělání
• Evropský pas dovedností – komplexní přehled dovedností a kvalifikací

Instituce EU

Evropská komise – DG pro vzdělávání, mládež, sport a kulturu

Evropský parlament

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Výbor vede německá europoslankyně Sabine Verheyen (Evropská lidová strana). Členkou výboru je česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Marcel Kolaja (Piráti). Oblastí odborné přípravy se vedle toho zabývá též Výbor pro zaměstnanost a sociální věci, kterému Dragos Pislaru. Místopředsedou výboru je Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), za ČR ve výboru zasedá také Veronika Vrecionová (ODS).

V rámci Rady EU se touto oblastí na pracovní úrovni zabývá Výbor pro vzdělávání a na úrovni ministrů Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport.

Agentury

V této oblasti existují dvě agentury: Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy sídlící v Soluni, které se expertně zabývá oblastí odborné přípravy, a Evropská nadace odborného vzdělávání sídlící v Turíně, jež se zabývá pomocí a přenosem znalostí v oblasti vzdělávání do třetích států.

Legislativní proces

Při přijímání právních předpisů v Radě se uplatňuje podle čl. 149 a 150 Smlouvy o fungování EU kvalifikovaná většina a spolurozhodovací procedura s Evropským parlamentem.

Zapojení ČR

ČR se může inspirovat získanými příklady dobré praxe, využívat doporučení EU ke zkvalitnění vzdělávacího systému a aktivně podporuje zapojení českých subjektů do společných projektů programu Erasmus+.

Gestorem této politiky je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.