Online
Na kulatých stolech
V regionech
Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit tvrdým sankcím, které Evropská unie a státy NATO připraví společně. Po středečním jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Na přímý dotaz novinářů ale výslovně nezmínil, zda součástí případného postihu Moskvy bude i německo-ruský plynovod Nord Stream 2.
Evropská unie ve snaze snížit závislost na dovozu nedostatkových mikročipů uvolní 11 miliard eur (266 miliard Kč) na podporu jejich vývoje v Evropě. Plán masivních subvencí klíčového technologického odvětví ve středu představila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Podle komise má do konce desetiletí vyvolat investice v celkovém objemu přes 43 miliard eur (téměř 1,1 bilionu Kč).
Evropa bude mít do roku 2035 na silnicích 130 milionů elektromobilů. Pro tyto vozy bude potřebovat 65 milionů nabíječek, z toho zhruba 85 procent bude instalováno v domácnostech. Vyžádá si to investice do infrastruktury ve výši asi 134 miliard USD (2,8 bilionu Kč). Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) a evropského energetického sdružení Eurelectric, na kterou upozornila agentura Bloomberg.
Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun na svém dnešním zasedání projedná vláda. Ministři budou schvalovat i opatření, podle kterého už nebude pro vstup do restaurací a dalších provozoven nutné předkládat covidový certifikát. Zabývat by se měli i kompenzacemi pro podnikatele za koronavirová omezení z konce minulého roku či jmenováním Michala Koudelky ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS).
Návrh zákona upravující postup v případě, že se do Evropské unie nelegálně doveze kulturní artefakt, má na programu ve středu vláda. Zákonem o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území EU se Česká republika musí připojit k právní normě Evropské unie, která má ochránit kulturní dědictví v zemích jeho původu. Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) zákon schválila předloni, minulá Sněmovna ho ale do konce svého volebního období neschválila.
Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla v pondělí před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Konflikt na Ukrajině je potřeba řešit diplomaticky a mírovou cestou. Novinářům to v pondělí v Mikulčicích na Hodonínsku řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nelze ustupovat ruským hrozbám a je potřeba nepřipouštět formu vyhrožování a případné agrese. Fiala také uvedl, že důležitý je postup vlády a vláda se jasně postavila za Ukrajinu. Reagoval tak na víkendová slova prezidenta Miloše Zemana, který nesdílí obavy z případné ruské agrese na Ukrajině a nynější napětí pokládá za válku slov.
Smlouva o Evropské unii, známá též jako Maastrichtská smlouva, je jedním ze základních dokumentů EU. V nizozemském Maastrichtu ji 7. února 1992 podepsali zástupci dvanácti evropských zemí za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu Egona Klepsche. V platnost vstoupila 1. listopadu 1993, od tohoto data se používá termín Evropská unie. Později byla smlouva, která vytváří EU a předchozímu společenství dala politický rozměr, upravená smlouvami Amsterdamskou, Niceskou a Lisabonskou.
Šéf nizozemské centrální banky a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) Klaas Knot očekává, že ECB zvýší základní úrokovou sazbu v letošním čtvrtém čtvrtletí. Je přitom pro co nejrychlejší ukončení programu ECB na nákup dluhopisů, řekl v nizozemské televizi NPO 1. Knot je známý jako takzvaný jestřáb, tedy bankéř, pro kterého je důležitá nízká inflace. A to i za cenu vyšších úrokových sazeb.
Cílem Ruska v současné diplomatické krizi není Ukrajina, ale nastavení nových vztahů se Severoatlantickou aliancí a s Evropskou unií. Týdeníku Journal du Dimanche to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který se dnes v Moskvě setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v úterý v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Před odletem do Moskvy Macron mluvil v neděli večer s americkým prezidentem Joem Bidenem, uvedla agentura Reuters.