Francii sevřely statisícové protesty

05.10.2005
Statisíce Francouzů se včera připojily k mohutným protestům proti privatizačním plánům a ekonomické politice vlády. Jednodenní stávky se staly první vážnou zkouškou premiéra Dominiqua de Villepina.

Statisíce Francouzů se včera připojily k mohutným protestům proti privatizačním plánům a ekonomické politice vlády. Jednodenní stávky se staly první vážnou zkouškou premiéra Dominiqua de Villepina, který je u moci od konce května.
K protestům, kterých se účastnilo nejméně 550 tisíc lidí, vyzvaly všechny hlavní odborové ústředny. Ve velkých městech stály vlaky, nejezdilo metro, letiště rušila lety a na školách se nevyučovalo.

Odboráři si stěžovali především na nízké mzdy a stoupající životní náklady. Kritizovali vysokou nezaměstnanost, která se blíží deseti procentům. Odmítají také rušení kratšího, pětatřicetihodinového pracovního týdne a nový zákon, který usnadňuje propouštění i přijímání zaměstnanců.
„Protestujeme, protože cítíme nejistotu ohledně našich pracovních míst i platů,“ uvedl Philippe du Pire, jeden ze zaměstnanců v dopravě, kteří demonstrovali v Paříži. „Důležitý je také obecný pocit nespokojenosti,“ řekl agentuře Reuters.

Rozhněvaní odboráři

Odborové svazy přitom v posledních letech ztratily velkou část členů a jejich vitalita významně ochabla. Nyní jejich předáci vycítili příležitost vrátit se znovu na scénu. Všeobecné rozladění, které přináší první nesmělé reformy pracovního trhu, se hodně podobá atmosféře z poloviny 90. let, kdy byl smeten pravicový premiér Alain Juppé.
Protesty mají u Francouzů podporu. Podle průzkumu ekonomického listu Les Echos podporovalo stávku 62 procent dotázaných. Jiný průzkum vypovídal o 75procentní podpoře.

„Francie prochází výrazným obdobím hlubokého pesimismu,“ uvedl Frédéric Dabi, ředitel průzkumů veřejného mínění v demografické agentuře Ifop. Podle srpnového průzkumu se dívá do budoucnosti s důvěrou pouze třicet procent dotázaných Francouzů. To je významný odliv důvěry ve srovnání s předcházejícími léty. „Životní náklady rostou o něco rychleji než platy,“ nabízí Dabi vysvětlení.

Kdo provede reformy

Mnozí hodnotili jeho razantní projev v souvislosti s prezidentskými volbami, které zemi čekají už za 18 měsíců. Premiér je jedním z vážných kandidátů, který by mohl nahradit oslabeného Jacquesa Chiraka, jehož autorita neúspěchem v euroreferendu utrpěla. Je tu ale potíž. Jakýkoli krok, který přinese zlepšení ztuhlé ekonomice, si voliči vykládají jako útok na své výhody. Tlak k potřebným reformám je tak ve Francii ještě slabší než v sousedním Německu.
Navíc celková malátnost škodí podnikům více, než je tomu v jiných zemích. Deník Financial Times nedávno například porovnával tři největší ekonomiky eurozóny. V Německu a Itálii si podle něj dokáží podniky zachovat obdivuhodnou pružnost vzdor přebujelé byrokracii. Francouzským firmám tato schopnost chybí.

Sdílet tento příspěvek