14.03.2006
Český prezident přirovnal situaci v EU k Brežněvovým časům a zároveň varoval před pokračováním evropské integrace bez existence společné ústavy.
Prezident Václav Klaus se obává, že i bez evropské ústavní smlouvy pokračuje v EU prohlubování integrace. V rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel varoval prezident před „plíživým procesem sjednocování“ EU.
„Vidím, že jsme už zase v nebezpečné situaci. Pozoruji, že prohlubování (integrace) EU pokračuje bohužel i bez ústavy jako plíživý proces sjednocování – a to je ještě mnohem nebezpečnější. Je velmi těžké tento proces zbrzdit, pokračuje bez velké veřejné účasti,“ podotkl Klaus v týdeníku.
Český prezident znovu odmítl nálepku euroskeptika. Prohlásil, že Česko by bez komunistického puče jistě patřilo k zakládajícím členům EU. „Má kritika se týká formy a metody evropské integrace,“ poznamenal Klaus. Příznivci euroústavy podle něj pochopili, že i bez tohoto dokumentu mohou pokračovat ve sjednocování. „Každý den přicházejí z Bruselu další nové zákony, nové iniciativy, nové směrnice, které nás tlačí směrem sjednocení,“ postěžoval si Klaus.
„Jsou to stovky závěrů, které každý den posílají z centrály EU. Za mimořádně povážlivé považuji například řeči o možné daňové harmonizaci v Evropě nebo zbrzdění liberalizace při poskytování služeb přes hranice. Naposled jsem nevěřil vlastním uším, když jsem slyšel, že náš vlastní evropský komisař Vladimír Špidla navrhl věc pro mě neuvěřitelnou: fond EU pro oběti globalizace. To je nejčistší komunismus – jako za (Leonida) Brežněva. Tehdy byli lidé odsouzeni k tomu dozvědět se z novin, co za ně uzavřeli ti nahoře. Ještě si velmi dobře vzpomínám na ten pocit bezmoci,“ řekl Klaus.
Odmítl také, že by EU urychlila demokratizaci postkomunistického bloku.
Klaus se vyjádřil i ke složitosti česko-německých vztahů. Nemyslí si, že by čeští politici používali ve volební kampani při posledních parlamentních volbách v roce 2002 protiněmeckou kartu. Spiegel připomněl, že expremiér Miloš Zeman v předvolební kampani označoval sudetské Němce za pátou kolonu. „Co je na tom protiněmeckého? To je pokus popsat situaci v Československu před druhou světovou válkou, v letech 1935 až 1938. To nejsou protiněmecké tóny. Jak můžete něco takového říci?“ reagoval Klaus.
Podle něj lze opatrnost české politiky vůči Německu přičíst mimo jiné nerovné velikosti obou zemí. „Německo je náš soused, existuje společná budoucnost, Německo je silné a ctižádostivé a více než čtyřikrát tak velké jako my. Je zcela logické, že jednáme opatrně. To je jednoduše reálná politika,“ prohlásil. V týdeníku zopakoval i svou kritiku vládního gesta vůči sudetským antifašistům.
„Kritizoval jsem to, že se vyhledá pár levicově orientovaných antifašistů a komunistů a těm směřuje omluva. Mezi Němci bylo přece mnoho těch, kdo nebyli fašisty. Tohle byla naprosto špatná myšlenka, stranickopolitický nápad sociálnědemokratické vlády. Jsem proti takovým falešným gestům,“ vysvětlil český prezident.
