24.03.2006
Česko má minimální šanci prosadit liberálnější směrnici o pohybu služeb, tvrdí Paul Hofheinz, předseda vlivného ekonomického sdružení Lisabonská rada.
Česko má minimální šanci prosadit liberálnější směrnici o pohybu služeb, tvrdí Paul Hofheinz, předseda vlivného ekonomického sdružení Lisabonská rada.
Nynější summit EU se zabývá mimo jiné lisabonskou agendou. Jak si unie stojí?
V Evropě je 19 miliónů nezaměstnaných, tedy skoro dvakrát více lidí, než kolik žije v Česku. To je tragickým selháním lisabonské agendy. Zaměstnanost musí být naprostou prioritou. Proto mě šokuje, že členské země nechtějí na summitu přijmout závazky na zvýšení počtu pracovních míst, které navrhuje kancléř Schüssel. Je to jenom kvůli tomu, že některé vlády jsou na tom špatně a nechtějí se veřejně ztrapnit. Je to skandál.
Členské země i Evropská komise ale odmítají nové číselné mety, například vytvoření desíti miliónů pracovních míst do roku 2010, když ještě nesplnily ty staré.
Většina těch cílů je ale součástí plánů, které si unie stanovila už před lety. Jde pouze o jejich nové vyjádření.
Jak může unie pomoci růstu zaměstnanosti?
Kromě 19 miliónů nezaměstnaných je v EU také zhruba 19 miliónů malých a středních podniků. Kdyby alespoň polovina z nich přijala jediného zaměstnance navíc, měli bychom oněch deset miliónů míst.
Když je to tak snadné, kde je chyba?
Reformy pracovního trhu vždy narážejí na konflikty se zájmovými skupinami. Ty jsou velice, velice silné. Musíme se prostě rozhodnout, jestli chceme společnost ovládanou zájmovými skupinami, nebo fungující v zájmu všech občanů.
O jakých zájmových skupinách mluvíte?
Jde hlavně o odborová hnutí, ne ale o všechna, některá se chovají rozumně. Především mám na mysli odbory zaměstnanců ve službách, kteří často mají třeba záruky celoživotního zaměstnání.
Většina zemí, včetně Česka, chce na summitu přimět EU k návratu k původní, liberálnější podobě směrnice o pohybu služeb. Jakou mají šanci?
Minimální. Jde o politicky velice kontroverzní věc. Kompromis schválený parlamentem má jednu hlavní výhodu – že už ho někdo schválil. Navíc není ani jasné, jestli i takhle okleštěná verze bude státům vyhovovat.
Na programu summitu je i společná energetická strategie. Proč by ji Evropa měla přijmout?
Je to v jejím zájmu. V poslední době se staly dvě velice závažné věci. Dramaticky stoupla cena ropy, což ovlivňuje celou evropskou ekonomiku a každou firmu. Zadruhé se ukázalo, že Gazprom je možná na papíře soukromou společností, ale ve skutečnosti jde o nástroj ruských politických zájmů. A Evropa je na něm závislá.
Ochranářské kroky některých zemí jsou ale jejím přesným opakem…
Nyní vypadají jako špatný vtip. Návrat k „národním šampiónům“ jde zcela proti zájmům EU.
