16.05.2006
Audit připravenosti struktur na čerpání finančních prostředků Evropské unie, zvláště prostředků strukturálních fondů odhalil hned několik nedostatků.
Jak je možné zjistit z pravidelně zveřejňovaných informací Ministerstva pro místní rozvoj, je v současnosti čerpání finančních prostředků z fondů přibližně na úrovni 21 procent alokace roku 2004. To není povzbudivá skutečnost. Co je možné zlepšit a upravit, aby byla ČR schopna zvýšit účinnost své implementační struktury?
Proč to nejde hladce?
Jedním z dalších faktorů byla v uplynulých dvou letech zřetelná historická nezkušenost zodpovědných subjektů, jak při přípravě strategických dokumentů, tak při samotném navrhování struktury včetně samotné realizace.
S odstupem času je možné najít u jednotlivých operačních programů opatření, která subjekty příliš netáhnou, a také opatření, která způsobují výraznou poptávku. Posledně jmenovaná jsou většinou realizována jako jednoduché programy typu nákup zařízení, know-how a dalších záležitostí bez výraznější přidané hodnoty. Pro žadatele znamenají snadnou možnost získat dodatečné prostředky pro svou činnost.
Tento typ programu by však měl být v budoucnosti zcela jistě nahrazen sofistikovanějšími dotačními tituly.
Důvodů pro nezájem o některá opatření můžeme nalézt několik. Za prvé je to chybná identifikace poptávky. Jednoduše řečeno – subjekty program zkrátka nezajímá. Nejednou se tak stalo, že došlo pouze k použití programů dříve financovaných z českých zdrojů nebo předvstupních fondů bez aktualizace na nový vývoj ve společnosti.
Druhým důvodem je přílišná složitost celého systému implementace. Ta je v zásadě předurčena dvěma hlavními proudy – evropským a českým. Evropská unie je byrokratickou institucí a její postupy vykazují rigidnost – v mnoha případech není možné získat jasné stanovisko a náhledy jednotlivých direktoriátů se mohou lišit.
Český proud je tedy v určitém ohledu v nejistotě a má přirozené sklony být papežštější než papež, což se následně projevuje i v průchodnosti celého systému. Na druhé straně je přístup českých subjektů pochopitelný, protože hrozba navrácení prostředků v případě, že se při kontrole evropská strana přikloní k jiné interpretaci, je oprávněně při nastavování systémů zvažována.
Pro celkovou analýzu je nutné do výčtu zahrnout také samotné žadatele o podporu. Nově jsou od nich vyžadovány podrobné popisy projektů, detailní rozpočty, studie proveditelnosti a další náležitosti.
Tyto požadavky však nekončí získáním dotace. Žadatelé by si měli uvědomit, že se jedná o prostředky daňových poplatníků a že tedy musí po celou dobu projektu prokazovat hospodárné a efektivní využití těchto prostředků, včetně výsledků projektu a jejich udržitelnosti zpravidla po dobu pěti let.
Mnozí s vidinou dotace neuváženě slibují zázračné výsledky, ale reálně nejsou schopni dosáhnout a naplnit závazné ukazatele projektu, a tedy schválené prostředky v konečném důsledku nemohou čerpat.
Jak pokračovat dál?
Zodpovědné orgány by se měly mimo jiné dále zaměřit na zvýšení znalostí svých pracovníků, průběžné hodnocení procesů a programů v implementačním systému včetně kontinuální zpětné vazby ze strany žadatelů a jejího vyhodnocení.
Tlakem na zlepšení průchodnosti implementačního systému pro další programovací období bude také nová legislativa Evropské unie, která je nyní v závěrečné fázi schvalovacího procesu.
Ze strany žadatelů je nezbytná svědomitá příprava projektu a jeho naplánování, včetně znalosti relevantních předpisů. Nebudou tak zahlcovat systém zbytečnými požadavky a během celé realizace projektu se vyhnou mnoha problémům.
Tento rok skončí stávající programovací období a Česká republika, stejně jako ostatní státy EU, vstoupí do nového období 2007 až 2013. Přípravy na něj již započaly a ČR nyní má, kromě dychtivosti po evropských penězích, rovněž první zkušenosti. Základem pro hladší průběh celého procesu v příštím období bude tedy jejich důsledné využití, a to jak pozitivních, tak i těch negativních.
Jiří Halouzka, Karel Půbal
Autoři pracují v oddělení Poradenských služeb, PricewaterhouseCoopers
Související články:
Nejvíce peněz z EU v letech 2007-2013 získá sektor dopravy
Čerpání prostředků z fondů EU není uspokojivé
Autor: Karel Půbal
