30.08.2006
Zástupci EU a Norska na společném setkání v Bruselu projednávají otázky energie, také možnosti využití potenciálně velkých zásob ropy a zemního plynu v arktické oblasti. Podrobnějšímu průzkumu však zatím brání hraniční spor s Ruskem.
Norsko pokrývá 10 až 18 procent spotřeby ropy v Evropské unii a zhruba 15 procent zemního plynu. Země, která je od roku 1994 členem Evropského hospodářského společenství, je po Saúdské Arábii a Rusku třetím největším exportérem ropy a zemního plynu na světě.
Komisař pro energetiku Andris Piebalgs společně s norským ministrem energetiky Odd Rogerem Enoksenomem cestu, jak posílit bilaterální energetický dialog.
Mezi krátkodobé otázky patří zvýšení dodávek LNG (zkapalněného zemního plynu) do Evropy, stejně jako otevření plynovodu „Britpipe“ mezi norským Sleipner a britským Easingtonem plánované na říjen 2006.
V letech 2015 – 2020 by měl podle představitelů EU vzrůst vývoz zemního plynu z Norska do unie z 85 milialrd metrů kubických na 120 miliard.
Nejvíc pozornosti však přitahují rozhovory o dlouhodobých možnostech využití pravděpodobně obrovských zásob ropy a zemního plynu v arktické oblasti. Podle očekávání se v tomto regionu nachází až 25 procent celosvětových zásob uhlohydrátů. Zvyšující se poptávka po ropě a zemním plynu a zprávy o postupném vyčerpávání ložisek na Blízkém a Středním východě vedou ke stále větší pozornosti velkých těžebních společností zaměřené na tuto oblast.
Hraniční spor Norska a Ruska o území v Barentsově moři však doposud bránil průzkumu a komerčnímu využití zásob.
„Potenciál je obrovský,“ tvrdí bruselský zdroj z norské státem vlastněné energetické společnosti Statoil. Podle něho je potřeba vyjasnit vlastnické vztahy a pravidel přístupu a produkce v oblasti. Arktická oblast potřebuje „širší mezinárodní dohodu“, která by pomohla „větší politické pozornosti“ zaměřené na arktickou oblast.
Podle společnosti statoil dokáže naleziště v oblasti, jako je Shtokmanovo naleziště, vyprodukovat až 15 mililard kubických metrů plynu za rok, což je 7-9 procent očekávané spotřeby EU v roce 2020.
Pohraniční spor s Ruskem však není jedinou komplikací. Těžba z hlubokého mořského dna je velmi nákladná, existují také určité obavy z toho, jak těžba ovlivní místní rybolov.
Autor: mab-iHNed,Euractiv
