20.10.2006
Evropská unie by měla být v oblasti jižního Kavkazu mnohem aktivnější, aby tam pomohla zajistit politickou stabilitu a sobě další dodávky plynu.
Od sporu mezi Ukrajinou a Ruskem o cenách ruského plynu uběhlo devět měsíců a Evropa pořád debatuje o energetické budoucnosti. Starý kontinent znervózňuje, že Moskva použila své přírodní zdroje jako politickou zbraň. Jenže evropští vůdcové se nemohou dohodnout, jak vlastní vzrůstající energetickou závislost na Rusku omezit. Dnes ve finském Lahti se sejdou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby o tom diskutovali.
Rusko si velmi rádo procvičuje energetické svaly na bezprostředních sousedech. Kreml je zase nervózní, že se prohlubují vazby mezi Evropskou unií a bývalými sovětskými republikami, Ukrajinou, Moldávií a státy na jihu Kavkazu. Když Moskva nyní utahuje šrouby Gruzii, vysílá jednak varovný signál Tbilisi a jednak vzkazuje Evropě, aby nevstupovala za jeho humna. Evropa dováží víc než polovinu své spotřeby zemního plynu od ruské státní společnosti Gazprom. Evropa je zranitelná vůči tlakům Kremlu a spotřebitelé na monopol doplácejí vysokými cenami.
Lze snížit zranitelnost?
Energetika částí politiky
Klíčem je kaspický plyn
Autor: Borut Grgič, Borut Grgić
