04.01.2007
Poté, co Rusko od 1.ledna 2007 zvýšilo cenu zemního plynu který dodává do Běloruska na dvojnásobek, se Minsk rozhodl, že uvalí clo na tranzitní dodávky ruské ropy.
Zatímco bohatší evropské státy platí za 1.000 m3 zemního plynu v průměru 265 dolarů, země bývalého Sovětského svazu nakupují plyn z Ruska stále za zvýhodněnou cenu. Bělorusko dosud platilo za 1.000 m3 plynu 47 dolarů. Po řadě neúspěšných vyjednávání, při nichž Gazprom usiloval o zvýšení ceny na 105 až 110 dolarů, Bělorusko s pramalým nadšením kývlo v posledních minutách roku 2006 na cenu 100 dolarů za 1.000 m3.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko označil zvýšení ceny zemního plynu za „nestoudnost“ a pohrozil Moskvě, že zavede poplatek za tranzit ruské ropy, která proudí přes území Běloruska dále do Evropy. Bělorusko hodlá po Rusku požadovat 45 dolarů za tunu ropy.
BBC v odvolání na nejmenované analytiky uvádí, že není pravděpodobné, že by krok Běloruska ovlivnil světové ceny ropy, může však dojít ke krátkodobým výpadkům dodávek ropy pro některé evropské země, zejména Německo a Polsko, do nichž proudí ropa právě přes Bělorusko.
Lukašenko podle BBC k odvetnému opatření uvedl: „Pokud chce Rusko, jež se dusí ropnými dolary, stále dělat z Běloruska obětního beránka…, požádejme Rusko – které je tak velké a tak bohaté – aby nám za naše služby platilo.“
Zástupci ruské rozvodné sítě Transněft se nechali slyšet, že se odvetného kroku Minsku neobávají. Bělorusko podle nich nemá právo uvalovat na ropu tranzitní clo, neboť ropa patří Rusku. Země si podle nich nebude moci účtovat ani tranzitní poplatky, neboť ty jsou stanovovány bilaterální dohodou mezi Ruskem a Běloruskem a nemohou být měněny jednostranně.
Autor: lkh-iHNed, euractiv
