25.06.2007
Češi přijížděli na summit EU s pověstí potížistů, kteří mají zásadní výhrady k chystané „Reformní smlouvě“. V sobotu za úsvitu ale z Bruselu odjížděli s většinou svých požadavků v kapse – a s uznáním ostatních, že při jednacím maratónu sehráli konstruktivní roli.
Hlavní výhrady k původní euroústavě, se kterými přišla česká vláda, se podařilo do textu dohody začlenit už před vlastním jednáním. A další požadavky prosadily za podpory Čechů jiné země. Premiér Mirek Topolánek proto odjížděl spokojen. „Je to podstatně lepší než původní ústavní smlouva,“ prohlásil.
Ústupek Britům
Česko ale muselo také ustoupit. Nakonec dohodu nevetovalo kvůli výjimkám, které si vyjednala Británie. Na ni se nebude vztahovat právně závazná Charta základních práv, které mimo jiné zakládá právo na stávku, ani některé unijní politiky v oblasti justice a vnitra.
Premiér přitom těsně před summitem říkal, že kompromis odmítne, pokud se výjimky budou vztahovat jen na jednu zemi a ne na všechny. A vicepremiér Alexandr Vondra uvedl, že Česko nepřistoupí na „extra buřty“ jen pro někoho.
Nakonec Češi s výjimkou pro Brity souhlasili „v zájmu dosažení dohody“. Přistoupili na argument Londýna, že by schválení Charty vedlo ke konfliktu s britským právem. „Nebereme to jako ústupek politický, jako spíše možnost vyjádřit respekt ke specifickému systému anglosaského precedenčního práva,“ řekl Topolánek.
Hlavním požadavkem Čechů bylo zavedení mechanismu, díky němuž je možné převádět pravomoci nejen z členských zemí do Bruselu, ale i naopak. Takzvaná „oboustranná flexibilita“ je už součástí předchozích smluv, na jejichž základě unie funguje.
Němci, kteří unii předsedají, zařadili vyjasňující formulaci do návrhu usnesení ještě před summitem. Obešlo se to bez jakýchkoli protestů ostatních členských zemí. Proto postup vlády kritizuje i opozice. „Vláda si za svůj cíl vytkla něco, co bylo velmi jednoduché splnit, byl to takový cíl necíl,“ řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).
Není také úplně jasné, které pravomoci by na základě této formulace unie mohla převádět zpět na národní státy. To přiznává i vláda, která zatím nepřišla s konkrétním seznamem požadavků. „Budeme na tom dál pracovat. Teď je důležité, že existuje mechanismus, který to umožní,“ říká nejmenovaný vládní zdroj.
Další český požadavek – zvýšení role národních parlamentů – vybojovali Nizozemci.
Ti prosadili, že pokud s návrhem nějakého unijního zákona nebude souhlasit 55 procent parlamentů, vystaví zákonu „oranžovou kartu“ a Evropská komise jej bude muset přepracovat nebo zavrhnout. A o splnění požadavku, aby z textu zmizela „kvazistátní symbolika“ jako unijní vlajka či hymna, bylo prakticky rozhodnuto ještě před zahájením summitu.
Odklad Praze vyhovuje
Dobře pro Čechy dopadl i polský boj o jiný hlasovací systém při jednáních členských zemí. Až do roku 2014 totiž bude platit nynější systém. „Ten je pro Česko výhodnější,“ řekl premiér.
Právě v případě Polska se Česko na summitu nejvíce angažovalo. Ještě v sobotu ráno se jednalo o kompromisu, který Polákům navrhli právě Češi. Ti pak museli přenechat prostor jednání klíčových států, zvlášť Německa a Francie. „Významně jsme ale pomohli udržet Polsko u jednacího stolu,“ řekl Topolánek.
Českou roli ocenil nejen německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, ale i jiní diplomaté. „Češi byli aktivní a hodně pomohli dosažení kompromisu. Teď jenom doufáme, že stejně konstruktivně se budou chovat i dál,“ říká nejmenovaný diplomat ze staré členské země.
Dohoda politiků
Stop ústavě EU
Myšlenka ústavy Evropské unie prakticky skončila se zamítavými referendy ve Francii a Nizozemsku. Státníci se nyní dohodli na základních obrysech nové, stručnější unijní smlouvy. Text by měl být doladěn na říjnovém summitu EU a ratifikován parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Nová smlouva nebude mít „ústavní“ charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně.
Institucionální změny
Prezident Evropské unie bude volen na dva a půl roku (maximálně na pět let). Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Hlasování
Do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU).
Občanská práva
Podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii.
Národní parlamenty
Návrh počítá s posílením role národních parlamentů. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent.
Menší Evropská komise
Exekutiva EU v budoucnu zeštíhlí ze současných 27 komisařů na 17.
Zdroj: čtk
Autor: Radek Honzák
