30.07.2007
Sociální demokraté připravili pro Evropskou komisi komplikovaný dokument, v němž bylo na 200 chyb. V rozhovoru pro server iHNed.cz to řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek.
V pátek Jiří Čunek v bruselském sídle Stálého zastoupení ČR při EU podepsal dokument, který Česku umožní v letech 2007 až 2013 čerpat z Bruselu zhruba 750 miliard korun (více čtěte zde). Server iHNed.cz teď přináší s Čunkem rozhovor.
Co podpis Národního strategického referenčního rámce (NSRR) znamená pro Českou republiku?
Znamená ukončení první a velké etapy přístupu k 750 miliardám korun, což si myslím, že je nejen s ohledem na minulost, ale i na budoucnost, úžasný krok.
Vyčerpá ČR tu částku celou?
Já jsem přesvědčen, že ty peníze vyčerpá naprosto všechny a ještě ji budou chybět. To znamená, že bude více projektů než peněz.
Neobáváte se však toho, že už letos zůstane nějaká částka ležet ladem? Naznačili to sociální demokraté, kteří na nedávné tiskové konferenci kritizovali pozdní přijetí dokumentu.
Toho se rozhodně neobávám, byť s určitým rizikem samozřejmě musíme nutně počítat. Naše vláda nastoupila 9. ledna, tou dobou jsme už devět dní jsme měli čerpat peníze. Tedy, my víme, do čeho jdeme, víme, že se ten rok ztrácí, ale podíváte-li se na ostatní země z těch sedmadvaceti, zjístíte, že deset z nich ještě nemá schváleno referenční rámec. Navíc v rychlosti vyjednávání je ČR desátá. I proto si myslím, že jsme spolu s ostatními o nic nepřišli, a že když ty peníze nevyčerpáme letos, ničemu to nevadí, protože je vyčerpáme příští a další rok.
Každopádně na čí straně je ta chyba, že se proces uzavírání NSRR poněkud prodloužil?
Myslím, že zásadní chyba je na straně sociální demokracie, která vytvořila špatný NSRR. Jeho nejhorším základem bylo vytvoření 24 operačních programů, čímž máme špatný a zcela zbytečný primát mezi ostatními zeměmi. Je to za prvé komplikované a za druhé to vede k tomu, že to bude dražší. My už jsme bohužel mohli ten systém jen zlepšit. Odstranit z něj chyby, které nám vytýkala Evropská komise, přičemž těch chyb bylo 200. To tehdejší ministerstvo vůbec neřešilo. Samozřejmě je ale třeba vidět i další chyby. Zpoždění bylo dáno také dlouhým vyjednáváním o vládě.
V materiálech, které ministerstvo k přijetí rámce publikovalo, mimo jiné píšete, že ony peníze by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Jakým způsobem to má probíhat?
Zvýšení konkurenceschopnosti se bude dít dvěma zásadními způsoby. Tím prvním je vzdělanost obyvatel. Ten, kdo je víc vzdělaný, je víc uplatnitelný, tedy konkurenceschopný. A tím druhým jsou všechny projekty, které ke zvýšení konkurenceschopnosti vedou.
Co tím máte konkrétně na mysli?
Jsou to mnohdy jakoby banální věci, ale podívejme se například na to, že v západní Evropě mají hezčí a kvalitnější cesty do poslední vesnice, výrobny. Pak je daleko jednodušší, aby tam přišel nějaký investor. Rovněž je důležitá podpora podnikatelských programů, podpora bronwfieldů a další aktivity. Těžko z toho lze něco konkrétně vydělovat, je to komplexní soubor programů.
Zmínil jste tady vzdělávání. Do jakých oblastí vzdělávání by peníze měly jít?
Ty peníze půjdou na vědu a výzkum a rovněž do vzdělávacích programů jednotlivých škol, zejména univerzit. Velká suma bude vložena například do vybavení oněch univerzit, aby jejich studenti mohli pracovat s tou nejlepší technikou. Aby se neučili jen o kladce a páce, ale o těch nejlepších přístrojích.
Vezměme si konkrétní příklad. Stavební fakulta chce dosáhnout na peníze z EU. Co bude muset pro to udělat?
Za prvé bude muset napsat projekt, který zcela jasně říká, jakým způsobem tu vzdělanost fakulty zajistí, co chtějí za ty peníze pořídit. Když je to zmíněná stavební fakulta, může například žádat o finance na nové laboratoře, v nichž se budou zkoumat vlastnosti různých materiálů.
Další výrazná část peněz z referenčního rámce má být investována do venkova. Co chcete udělat pro to, aby lokality ne tak vyspělé jako Praha se postupně přibližovaly.
Jako v Praze to nemůže být v žádné jiné obci, protože to by se musela stát hlavním městem. Místem příletu cizinců, firem a tak dále. Ale chceme, aby se životní úroveň lidí zvýšila například tím, že do míst, kde padlo JZD či nějaká přidružená výroba, bude přivedena cesta, budou tam moci čerpat peníze na výstavbu penzionů, vybudování cyklostezek a podobně. Tak se zvýší zájem o onu oblast. Ideální je, když to není monotematické, tedy vezmeme-li si onu cyklostezku, není to jen cyklostezka, ale také běžecká stopa, případně na druhou stranu nějaký vlek pro zimu. Komplexně vzato, cestovním ruchem se bude živit ta část lidí, která se dříve živila přidruženou výrobou.
Víte už o nějakých konkrétních projektech, které budou peníze z EU vyžadovat?
Víme, těch projektů je hodně. Ostatně, Česká republika už čerpala více než 100 miliard. Vložila je do přípravy průmyslových zón, do podpory penzionů a podobných záměrů. Těch projektů je dost.
A kdybyste měl jmenovat ty nejvýznamější, které už jsou plánovány…
To teď těžko mohu říct, protože se všichni teprve připravují. Ale už vím o univerzitách, které mají údajně projekty za miliardy korun.
Ještě jednu větu z materiálů ministerstva zmíním na konec: ČR si dala za cíl do roku 2010 využití vysokorychlostního internetu pro 50 procent populace. Jakým způsobem může NSSR v tomto smyslu pomáhat?
Toto je například součást univerzitních a školních projektů. V každém případě, vrátím-li se k obcím a jejich starostům, je třeba, aby si uvědomili, že když získají peníze, jsou to dejme tomu peníze na infrastrukturu, ale lze s nimi vyřešit i spoustu dalších věcí. Třeba právě investovat do vysokorychlostního internetu.
Zdroj: iHNed.cz
Autor: Ondřej Leinert
