03.12.2007
HN.IHNED.CZ
Šestihodinovou noční debatou ze čtvrtka na pátek vyvrcholil spor mezi 27 členskými zeměmi Evropské unie, jak financovat a organizovat vybudování evropského navigačního systému Galileo. Jako poslední se vzdalo námitek Španělsko, ale rozhodující etapu k finální dohodě otevřel kompromis mezi Francií a Německem.
O rozmístění celkem třinácti satelitů, které by po roce 2013 umožnily fungování evropského systému, podobnému americkému GPS, se v unii diskutuje už šest let. Pokroku v posledních měsících bránily dva požadavky Německa. To chtělo, aby si výstavbu Galilea platily jednotlivé země, protože financování ze společných fondů by automaticky znamenalo, že podíl Berlína, který do Bruselu posílá nejvíce peněz, bude také největší. Německo se zároveň bránilo tomu, aby největší podíl na budoucích dodávkách pro satelitní systém získala Francie. Původně se pro Galileo počítalo s kombinováním veřejných a soukromých zdrojů.
Rozpor se podařilo překonat až při vrcholné schůzce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a spolkové kancléřky Angely Merkelové minulý měsíc v Berlíně. Kancléřka souhlasila, aby se Galileo financovalo z nevyčerpaných fondů pro zemědělství a vyjednal se způsob, který zaručuje podíl na dodávkách také německým firmám.
K celkovému zprostředkování přispěl velkým dílem unijní komisař pro oblast dopravy Jacques Barrot. Evropská komise a Evropská vesmírná agentura ESA navrhly sytém rozdělování zakázek, který by měl zaručit, že žádná země nezíská většinu z nich. Výběrová řízení tak budou rozdělena do šesti skupin a jedna společnost může získat maximálně dvě zakázky. Zároveň se musí zavázat, že nejméně 40 procent z objemu získaného kontraktu přidělí subdodavatelům.
Pařížský list Le Monde napsal, že zvolený systém povede k tomu, že v konstrukci družic se nejpravděpodobněji prosadí firma EADS-Astrium, která má nejvíce aktivit v Německu, zatímco pozemní instalace by mohl dostat na starost francouzský Thales.
Noční finále se protáhlo kvůli požadavkům Madridu, který vyslovil s celkovou dohodou souhlas až jako poslední z celé sedmadvacítky. Španělsko usilovalo především o to, aby na jeho území bylo postaveno jedno z řídících středisek Galilea. Už dříve bylo rozhodnuto, že jedno centrum bude v Německu a jedno v Itálii.
Unie Madridu původně „přidělila“ pouze středisko, které mělo pomocí signálu ze satelitu řídit pátrací a záchranářské akce. Komisař Barrot nabídl Španělsku formulaci, podle níž řídících středisek bude celá síť, takže jeho středisko by se tak mohlo teoreticky stát dalším řídícím centrem. Kompromis vyjednaný na konci minulého týdne bude oficiálně schválen na prosincovém summitu unie.
Autor: Adam Černý
