28.03.2008
HN.IHNED.CZ
Z pečlivě připravované cesty do Londýna si prezident Nicolas Sarkozy přiváží mnoho, ale jistě ne vše, co by chtěl. Už za několik měsíců, při podzimním francouzském předsednictví Evropské unie, se ukáže, zda se nynější shoda mezi Londýnem a Paříží týká například i letitých sporů o zemědělskou politiku EU nebo o výši britského příspěvku do bruselské pokladny.
Nejsnadněji nacházeli Nicolas Sarkozy a Gordon Brown shodu v bilaterálních záležitostech. Lehce například našli společnou řeč v podpoře civilního využití jaderné energie. Francie vyrábí 80 procent své elektrické energie z jaderných elektráren a Británie se svůj podíl stejné energie, který je nyní čtyřikrát nižší, chystá zvýšit. To samozřejmě bude příležitost pro francouzské podniky jako Areva nebo Alstom. „Partnerství obou zemí v této oblasti je zcela přirozenou věcí,“ popsal pařížský list Le Monde francouzsko-britskou spolupráci v jaderné energetice.
Společné armádní nákupy
Po dvoudenní cestě do Británie se Nicolas Sarkozy může těšit na vojenskou spolupráci Paříže a Londýna, která vládám obou zemí usnadní úspory v rozpočtu. Ty by měly přinést například společné nákupy a údržba vojenských dopravních letounů A400M, které jsou považovány za nezbytné pro vysílání vojáků na vzdálená bojiště, jako je Afghánistán. V této souvislosti nelze pokládat za náhodu, že včera šéf evropského konsorcia EADS v deníku Le Figaro veřejně potvrdil, že Británie od něj nakoupí pro svou armádu tankovací letadla v celkové hodnotě 26 miliard dolarů.
Nicolas Sarkozy a Gordon Brown se nemohli vyhnout aktuálním hospodářským potížím ve světě. Ve společném prohlášení včera vyzvali soukromé banky, aby zveřejnily „rychle a úplně velikost ztrát“ vyvolaných důsledky americké hypoteční krize. Jedině tak je podle názorů obou politiků možno obnovit důvěru na finančních trzích. Váhu této výzvy oslabuje fakt, že podobné prohlášení vydali již v lednu v Londýně evropští státníci z Británie, Francie, Německa a Itálie spolu s předsedou Evropské komise. A žádný viditelný výsledek to nepřineslo.
Sarkozy se s Brownem shodl i na roli, kterou by měla mít Evropská unie v 21. století, včetně názorů na globální oteplování. „Potřebujeme Brity, aby nám pomohli přesvědčit Američany,“ řekl v této souvislosti včera Sarkozy.
Zároveň deklaroval, že Francie je pro svobodný obchod, tržní ekonomiku a otevřenou soutěž. Britský tisk však připomněl, že Sarkozy se dříve vyjadřoval ve prospěch ochrany „národních“ či „evropských“ šampionů vůči dopadům globální konkurence.
Francouzský prezident a britský premiér mají stejný názor na nevyhnutelnost reforem mezinárodních institucí. Mnohá témata, která by mohla francouzského prezidenta a britského premiéra dělit, na veřejnosti nebyla zmíněna nebo jen okrajově. Na přímý dotaz na tiskové konferenci včera Sarkozy i Brown museli připustit, že mezi nimi přetrvávají neshody, co se týče unijní zemědělské politiky nebo britské slevy na příspěvku do unijní pokladny.
Neshoda – obranná politika
Náznaky neshod byly cítit i v tématu obranné politiky. Prezident Sarkozy prosazuje návrat Francie do vojenských struktur aliance, včetně patřičného zastoupení ve velení NATO. Jedním dechem se zároveň vyslovuje pro posilování evropské obranné politiky.
Sarkozy včera odmítal podezření, že by se zdvojovala nebo dokonce oslabovala role NATO. „Není to buď, anebo, je to doplněk,“ ujišťoval včera francouzský prezident. Premiér Brown, o němž je známo, že je dlouhodobým zastáncem pevné bezpečnostní vazby se Spojenými státy, Sarkozyho výroky na veřejnosti nekomentoval.
Autor: Adam Černý
