04.05.2008
Imigranti, kteří pracují v Řecku na plantážích s jahodami, vstoupili do stávky. Někteří dostali přidáno, jiní za to draze zaplatili.
Ivan, statný čtyřiatřicetiletý Bulhar s tváří ožehnutou sluncem, nelituje své odvahy: poprvé za jedenáct let, co žije v Řecku, se tento zemědělský dělník pracující na černo ve sklenících odhodlal tři dny stávkovat, napsala agentura AFP.
Draze za to však zaplatil: V pondělí, když jsem se vrátil do práce, mi řekli, že už nemusím chodit, stejně jako všichni z mé rodiny. Celkem nás propustili patnáct, vypráví.
Podle zaměstnavatelů se Ivan provinil tím, že patřil k vůdcům stávky, do níž se minulý týden pustilo několik stovek imigrantů z oněch 2500, kteří za 23 eur denně (asi 600 Kč) češou jahody. Toto ovoce přineslo bohatství do Nea Manolada, rozlehlé obce na západě Peloponésu ježící se již zdálky skleníky.
Sbírání jahod je obzvláště obtížné, protože člověk musí být sedm hodin sehnutý, někdy je jen čtvrthodinová přestávka. Nejhorší jsou ale ta plastová pařeniště, je v nich vedro, pokračuje Ivan.
Ze stejného plastu jsou i příbytky, kde nocuje mnoho rumunských, albánských, pákistánských, bangladéšských či egyptských dělníků. Ti tu žijí bez tekoucí vody, ale platí 60 až 100 eur (1500 až 2600 Kč) měsíčně.
Ivan bydlí s manželkou a třemi dětmi za 100 eur měsíčně v jediné místnosti v domě v Nea Manolada, jejíž vzhled se v posledních letech změnil. Vedle 2500 cizinců, z nichž polovina tu zůstává celý rok, zde žije 1900 Řeků.
Téměř nikdo z dělníků v Nea Manolada nemá papíry. Nemají tedy žádná práva a farmáři si s nimi mohou dělat co chtějí: to je definice moderního otroctví, upozorňuje Illias Ahmed.
Jako představitel malého sdružení, Svazu bangladéšských dělníků v Řecku, se Ahmed zapojil do hnutí odporu proti majitelům jahodových skleníků za pomoci místních činitelů Komunistické strany Řecka (KKE) a odborového svazu PAME, který je na ni napojen.
Místní farmáři, kteří jsou zvyklí prát své špinavé prádlo doma, neměli z proniknutí politických aktivistů do své obce pražádnou radost. V sobotu večer padesátka z nich, doprovázená dalšími místními občany, vyvolala na shromáždění stávkujících rvačku, při níž byli podle policie tři lidé zraněni.
Začali nás tlouci. Zachránili nás dělníci, kteří mezi námi a farmáři udělali zeď. Byl tam sice policejní vůz, ale vůbec nezasáhl, líčí situaci lékař Kosmas Alexiu, místní představitel KKE, a ukazuje pohmožděné předloktí.
V neděli ráno nám mnozí dělníci vyprávěli, že jim farmáři v noci vyhrožovali. Řekli jim, že už je ve svých sklenících nechtějí, jestliže budou v hnutí pokračovat, dodává.
Farmáři ale ustoupili hlavnímu požadavku: zvýšení denní mzdy o dvě eura až pět eur (52 až 130 Kč) denně podle toho, o jaké jde skleníky.
Přejít z 23 na 28 eur není špatné, raduje se Nikos Gontikas, místní šéf PAME. I když stále berou méně než je řecké zákonné minimum, tedy 30,4 eura (asi 780 Kč) denně, stávka jim umožnila, aby se začali organizovat a brzy si založí vlastní odbory, říká.
O několik kilometrů dále, v obci Varda, by byl starosta Antonios Seretis raději, kdyby se mohl této nevítané reklamě vyhnout.
To všechno je z velké části chyba pěstitelů jahod, kteří nechali dva tři roky mzdy stagnovat, zatímco produkce stoupala. přiznává. Pokud jde o bydlení, je vesnice příliš malá, aby se do ní všichni vešli, proto uvažujeme o výstavbě prefabrikovaných domků. Možná už příští rok, ale nic není jisté.
Do Řecka každoročně směřuje více a více imigrantů z Asie i z Blízkého východu. Loni tu policie zadržela 112.000 běženců, což je téměř třikrát tolik co v roce 2004. Mnozí z nich v zemi zůstanou nelegálně.
Řecko je v udělování politického azylu imigrantům v Evropské unii až na samém konci žebříčku. Například v loňském roce byl azyl udělen pouze v osmi případech ze 25.000 žádostí. Ochránci práv situaci v Řecku pranýřují, ačkoli přiznávají, že drtivá většina imigrantů do země přichází z ekonomických důvodů.
čtk, oez
