16.10.2008
Euroskop
Hlavními tématy bruselského summitu Evropské unie, který dnes končí, byla finanční krize a boj EU s klimatickými změnami. Šéfové vlád členských států se původně měli zabývat Lisabonskou smlouvu, kterou v červnu odmítli irští voliči, ale turbulence na trzích toto téma vytlačily do pozadí. (článek byl zpracován na základě materiálu z EUobserver, euronews, BBC, spiegel-online)
| Závěry zasedání Evropské rady ve dnech 15.-16. října 2008 v Bruselu (pdf, 148 kb) |
Finanční krize
Summit Evropské unie na závěr svého prvního jednacího dne posvětil plán boje s finanční krizí, který již v neděli odsouhlasily státy eurozóny. Na garanci úvěrů a vkladů a na opětovné získání kapitálu bank jednotlivé státy EU, jichž se krize dotkla, uvolní přes dva biliony eur.
Evropa teď může světu říct: Neopakujte ty stejné špatné zvyky jako před krizí. A já můžu říct Evropě: Neopakujme ty stejné špatné zvyky, mezi něž patří špatná koordinace nebo konzultace, řekl na tiskové konferenci francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Některé státy, mezi nimi i Česko, měly k plánu výhrady. Nelíbí se jim porušování pravidel hospodářské soutěže a do závěrečného dokumentu, který by měl být podepsán v pátek odpoledne, prosadily své výtky. Čeští politici nesouhlasí s tím, že některé unijní země poskytly garance na všechny vklady v bankách.
Evropská komise ve středu navrhla, aby se záruky na vklady ve všech unijních zemích zvedly na sto tisíc euro. České vládě to sice přijde zbytečně vysoká částka, návrh by ale podpořila, pokud by na tuto částku omezily svoje garance všechny země. Nebo by alespoň řekly, že záruka bez hranic bude platit jen na vklady do určitého data, aby se tak zabránilo přelévání vkladů.
Summit EU rovněž vyzve k posílení regulace finanční institucí, po čemž již ve středu volal francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Unie navíc v závěrečném dokumentu tlačí na urychlení prací na směrnici o kapitálové přiměřenosti, která počítá s přeskupením pravomocí jednotlivých národních regulátorů. S tím mohou mít opět problém zástupci malých zemí, které se obávají, že by jejich regulátoři mohli ztratit některé pravomoci, protože jejich bankovní sektor je z drtivé části vlastněn zahraničními investory.
Všech 27 lídrů EU se postavilo za záchranný balíček, který schválila minulou neděli eurozóna. Tento plán zahrnuje poskytnutí potřebné likvidity bankám, vládou garantované vklady a mezibankovní výpůjčky, stejně jako podpoření ohrožených bank. Představitelé členských zemí rovněž souhlasili s vytvořením krizového finančního centra, které má vydávat varování, poskytovat informace, hodnotit problémy na finančních trzích a zejména napomáhat vzájemné koordinaci kroků mezi členskými státy.
„Přijetím všech těchto opatření odpověděla Komise v rekordním čase požadavkům vysloveným ministry financí minulý týden, řekl komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy.
EU rovněž usiluje o uspořádání globálního summitu, který by se finanční krizí zabýval. Tuto myšlenku bude prezident Sarkozy a předseda Evropské komise José M. Barroso prezentovat americkému prezidentu Bushovi tento víkend v Camp Davidu. Barroso potvrdil, že považuje globální řešení krize za naprosto zásadní a zdůraznil potřebu vytvořit nový finanční systém. Schůze by se měla skutečnit už v listopadu, nejspíše v New Yorku. Čína a Indie by se měly na jednáních podílet, jak řekl Sarkozy: „Blížíme se G8 plus – krize je tak obrovská, že bude nutné zapojit celý svět.
Klimatický balíček
Jednou z priorit Francouzského předsednictví EU bylo dojednání klimatických opatření. Oproti původnímu očekávání se nepotvrdilo, že by ekologický balíček EU ve světle krize vzal za své. Šéfové vlád států EU se chtějí držet plánu a pokračovat v boji proti klimatickým změnám a v závěru prvního dne summity kývli na naléhání Velké Británie, která do závěrečného prohlášení prosadila zmínku o dodržení původního plánu.
Evropská komise v něm počítá se zavedením aukce s emisními povolenkami a snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o pětinu proti stavu v roce 1990.
Přesto zejména Polsko a Itálie hrozí vetem proti klimatickému balíčku, který má být podle jejich vyjádření přílišným břemenem pro průmysl. Poláci, jejichž průmysl závislý na uhelných zdrojích by dohoda údajně poškodila. Podobně se vyjádřili i Italové, kteří finančně náročnou dohodu chtějí odložit mimo jiné kvůli finanční krizi ve světě. Nakonec se premiéři osmi nových členských zemí EU ve společném prohlášení uvedli, že boj Unie s klimatickými změnami by měl respektovat ekologické cíle, musí ale brát v potaz i zajištění udržitelného ekonomického růstu. Vyzvali proto Unii, aby vzhledem ke krizi zelené plány přehodnotila a zohlednila víc ekonomický potenciál jednotlivých zemí. Nesouhlasící země rovněž poukázaly na to, že v plánu nebylo dostatečně zohledněno, jak za posledních patnáct let výrazně zlepšily svoje životní prostředí.
Cíl nezměnila ani finanční krize, oznámil po prvním dni summitu EU francouzský prezident Sarkozy, který dále uvedl, že všech 27 členských států souhlasilo s tím, že Evropská unie by se měla do konce roku pokusit dosáhnout konečné dohody o takzvaném klimaticko-energetickém balíčku. Každý nese svůj díl odpovědnosti za to, že se dohody podaří dosáhnout, uvedl francouzský prezident.
Summit EU-Rusko
Dalším tématem summity byla nová partnerská smlouva EU s Ruskem, kterou původně zpozdily události v Gruzii. Rozdělené názory jednotlivých státu nakonec přesunuly rozhodnutí o znovuobnovení jednání s Ruskem na listopad. Paralelně probíhající mírové rozhovory Ruska a Gruzie v Ženevě se také posunout na příští měsíc, protože první kolo jednání se rozpadlo bez výsledku.
Německo a Itálie chtějí pokračovat v jednání s Ruskem na poli trhu, energetiky a užších politických vazeb. Italský premiér Berlusconi dokonce zopakoval svou vizi, v níž by se Rusko mělo stát dokonce členem EU.
Velká Británie a bývalé komunistické státy EU trvaly na tom, aby Rusko nejdříve splnilo mírové podmínky dohodnuté s Gruzií ohledně stažení vlastních jednotek.
Lisabonská smlouva
Původní hlavní téma summitu – Lisabonská smlouva – se omezilo pouze na vystoupení irského premiéra Briana Cowena, který státníkům vysvětloval příčiny neúspěchu irského referenda. Současně přislíbil představení akčního plánu do konce prosince.
Cowen tvrdil, že: „stále ještě není možné říci, jak irská debata dopadne. Přesto zdůraznil, že jeho vláda se problému irského „ne pilně věnuje.
Švédsko se chystá přijmout Lisabonskou smlouvu příští měsíc, třebaže ještě neznáme výsledky ratifikačního procesu v České republice, Polsku a Německu.
Autor: Terezie Vávrová, Euroskop
