18.03.2009
čtk
Těžká zkouška čeká ve čtvrtek a v pátek na summitu Evropské unie v Bruselu premiéra Mirka Topolánka. Ministerský předseda, nad nímž se doma vznáší hrozba pádu vlády, bude muset při hledání léku na současnou hospodářskou krizi uřídit zájmy 26 dalších zemí z pozice předsedající země společenství. Summitu budou dominovat dopady krize na unijní ekonomiky a možnosti řešení.
Topolánek připustil, že 27členný blok čelí výzvám, s jakými se nikdy předtím v minulosti nepotýkal. O historičnosti problémů, kvůli nimž se hospodářství unie podle prozatímních odhadů Bruselu propadne takřka o dvě procenta HDP a kvůli nimž už členské státy bloku na pomoc finančnímu sektoru a ekonomice vydaly dohromady téměř čtyři procenta HDP (zhruba půl bilionu eur), ale hovoří prakticky všichni unijní lídři.
Na summitu se pak unie musí dohodnout, jakým hlasem bude hovořit za asi dva týdny v Londýně na dlouho očekávané schůzce největších světových ekonomik G20. Na ní se stejně jako v Bruselu bude probírat nová světová finanční architektura, reformy Mezinárodního měnového fondu či to, jak ve světle potíží finančních institucí změnit dohled nad jejich fungováním.
Šéfové států či vlád sedmadvacítky se v Bruselu kromě sledování výsledků, jak se v praxi v evropských ekonomikách projevují už nalité peníze, budou zabývat i tím, zda je třeba pumpovat další prostředky. Nevyhnou se i debatám z opačné strany – jak tyto nákladné injekce bude časem možné na národních účtech zahladit, respektive kdy a jak dostat deficity zpátky do vymezených úrovní, tedy alespoň pod kýžená tři procenta HDP. Letos se odhaduje, že průměrná výše rozpočtového schodku v bloku přesáhne čtyři procenta HDP a bude nejvyšší za posledních 15 let.
Jedním ze složitých témat, které se dají ve čtvrtek a v pátek čekat, bude také debata o dopadech krize na oblast zaměstnanosti. Kvůli tomu nicméně už Češi svolali na květen do Prahy zvláštní summit.
S hospodářskými problémy do určité míry souvisí i další téma, které státníky čeká – boj s klimatickými změnami a připravování pozice pro celosvětovou konferenci, která se koncem roku uskuteční v dánské Kodani. Hodně se nyní debatuje o tom, kolik peněz dá EU rozvojovému světu v souvislosti se snahou zapojit do snižování emisí i chudé země.
Bylo by příliš brzy na to, dát peníze na stůl, řekl na zasedání ministrů životního prostředí český zástupce Martin Bursík počátkem března. Žádnou konkrétní částku není možné čekat ani od summitu, neboť unie vyčkává na stanoviska dalších hráčů, zejména Spojených států. Už nyní se nicméně v bloku dojednávají způsoby, odkud tyto nemalé sumy půjdou, do jaké míry to bude z kas jednotlivých států a jak se to mezi ně bude dělit.
Summit je pro Topolánka prubířským kamenem i z toho důvodu, že jeho výsledek bude mít do určité míry vliv na hodnocení, které si české předsednictví za své půlroční účinkování v čele Evropy vyslouží. Vláda Prahy se totiž chýlí k polovině.
Nadcházející summit pak nesporně patří k vrcholům české mise v unii. Výhodou českých lídrů by mohlo být, že ač půjde o první formální vrcholnou schůzku, které budou šéfovat, tak pro Topolánka a jeho tým nepůjde o zcela neznámou půdu. Počátkem března se totiž na stejném místě a prakticky ve stejném složení odehrálo podobné setkání, byť na neformální úrovni.
Tento mimořádný summit Češi svolali kvůli dopadům současné finanční a ekonomické krize, tedy stejnému tématu, které bude dominovat čtvrtečním a pátečním jednáním. Tato vrcholná schůzka podobně jako řada dalších v unijní minulosti pak ukázala, že EU ráda hovoří o potřebě koordinovaných a jednotných celounijních postupů při řešení krizových situací, avšak že hledání a hlavně nacházení takovýchto pozic mnohdy komplikují či brání specifické národní požadavky jednotlivých zemí.
Autor: Euroskop
