Role českého předsednictví v boji s krizí byla přínosná

13.04.2009
čtk

České předsednictví si dosud v boji s krizí podle analytiků oslovených ČTK vedlo dobře. Ekonomové oceňují především snahu o koordinaci hospodářské politiky a zamezení protekcionismu.

Vyslovením nedůvěry vládě ovšem Česko přišlo o neopakovatelnou možnost prosadit své zájmy v rámci EU, upozorňují někteří experti. Nejlépe z opatření EU v boji proti hospodářské krizi přitom ekonomové oceňují právě snahu zamezit protekcionismu.

Jako předsednická země EU si myslím Česko v prvních třech měsících roku nevedlo špatně. Bohužel jsem přesvědčen, že předsednictví Česka de facto skončilo vyslovením nedůvěry české vládě… Tím jsme se připravili o neopakovatelnou možnost prosazování našich národních zájmů v EU, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Nalévání peněz z ekonomiky a rozpočtové stimuly, se kterými se země EU zřejmě dostaly na hranu svých možností, jsou podle ekonomů spíše sporná, ale přesto jsou přínosem. Myslím, že uvolnění peněž pro MMF nebo pomoc evropským zemím v problémech je rozumným krokem, který se EU vyplatí, uvedl například analytik ČSOB Petr Dufek.

Od českého předsednictví toho v ekonomické oblasti nebylo možné mnoho očekávat. Fiskální politika je v rukou jednotlivých států, měnovou politiku řídí nezávislá ECB. Přesto lze roli ČR hodnotit pozitivně, neboť se jí dařilo moderovat diskusi o škodlivosti protekcionismu, uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Pro některé se Mirek Topolánek se svou skvadrou zhostil tohoto úkolu lépe, než se očekávalo. Určitě lépe než Sarkozyho bludy, Brownovy nesmysly či Junckerovy stesky, uvedl Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Cesta do pekel, tedy obrat, jímž odcházející premiér Topolánek ohodnotil plány USA na záchranu ekonomiky, je podle něj správným hodnocením protikrizových opatření některých států. Řada stimulů je totiž podle něj jen rozhazováním peněz daňových poplatníků, což prohlubuje současné problémy a vede k narušení tržních principů.

Za úplnou ekonomickou negramotnost lze považovat například zavedení šrotovného. Jde o typický projev politického populismu a hlouposti určité části novinářů, kteří o šrotovném píší jako o spásném nástroji v boji proti krizi. Samozřejmě je to vysoce selektivní opatření týkající se ani ne procenta, ale spíše promile ekonomických subjektů, uvedl Ševčík.

Naopak pozitivně hodnotí snahy o odstranění protekcionistických bariér. Když se ale reálně podíváme na opatření jednotlivých vyspělých zemí, tak tyto snahy jsou pouze verbální, málokdy na papíře a vůbec ne ve skutečnosti, dodal.

Země EU šly přitom podle Marka s podporou ekonomiky rozpočtovými stimuly až na hranu. Schodek zemí EU by měl letos vysoce převýšit (tříprocentní) limit Paktu stability a růstu a dosáhnout 4,5 procenta HDP, upozornil. Zároveň je podle něj zcela na místě kritika, že si řada zemí EU nedala do pořádku své rozpočty před propuknutím finanční krize, a tím si omezila prostor pro stimulaci ekonomiky nyní, kdy to je potřeba.

Opatření jsou mediálně super, titulky v novinách jsou božské. Ale nevsadil bych si na to, že nás z toho marasmu dostanou. Obrat musí přijít z reálné ekonomiky – sledujme ceny nemovitostí a zahraniční obchod, uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek