04.05.2009
čtk – aktualizováno
Evropská unie ve čtvrtek na summitu v Praze oficiálně odstartuje takzvaný projekt východního partnerství. Ten má pootevřít dveře evropského společenství některým bývalým zemím Sovětského svazu. Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině chce Unie nabídnout za reformy možnost sbližování, nikoliv však případné členství.
Unijní projekt, který již delší dobu prosazují Češi, Poláci a Švédové, přitahuje pozornost hned z několika důvodů. Zejména vyvolává odpor Ruska, které EU již varovalo před dalším případným rozšiřováním na východ. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov unii nedávno kritizoval, že se snaží vytvořit nové sféry vlivu v bezprostředním sousedství Ruska, ale zároveň dodal, že s dalšími reakcemi počká až na výsledek pražského summitu.
Východní partnerství se však v českých a zahraničních médiích dosud objevovalo především kvůli účasti Běloruska. Unie a především české předsednictví EU dlouho tajilo, zda na vrcholnou schůzku pozve i kontroverzního běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který měl vstup do unie ještě donedávna zakázaný kvůli potlačování lidských práv. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nakonec pozvánku Bělorusům předal a pouze na nich nechal, zda se do Prahy vypráví přímo Lukašenko. Byla by to jeho vůbec první návštěva západní Evropy od roku 1996.
Podle zdrojů agentury Reuters však nakonec běloruský prezident do Prahy nepřijede. Důvod není zřejmý, ale jedním z nich může být skutečnost, že prezident Václav Klaus uvedl, že pokud Lukašenko do Prahy přijede, nepodá mu jako hlava státu ruku a nepřijme ho ani na Pražském hradě. Běloruský prezident vytkl Klausovi hrubiánství a uvedl, že pokud mu Klaus nechce podat ruku, nemělo ho české předsednictví zvát.
Za kontroverzní lze označit i účast Moldavka, kterým otřásá kauza údajných volebních podvodů, z nichž měli vytěžit tamní komunisté, kteří poslední volby začátkem dubna s přehledem vyhráli. Opozice, která těsně po hlasování svolala celou řadu protestů, jež skončily střety s policií, poukazuje na údajně zmanipulované volební seznamy, v nichž figurují osoby již dávno zemřelé, osoby dlouhodobě pracující v zahraničí, stejné osoby na několika adresách.
Problémy hned v několika zemích, které se mají východního partnerství účastnit, podle některých diplomatů ohrožují samotný projekt. Nicméně unie na něj chce vynaložit do roku 2013 celkem 600 milionů eur (zhruba 16,2 miliardy korun).
Východní partnerství by přitom mělo vyjmenovaným zemím umožnit za určitých podmínek uzavření takzvaných asociačních dohod s Evropskou unií. Znamenalo by to, že státy bývalého SSSR poskočí o stupínek výš na žebříčku vztahů s evropským společenstvím. Dosud totiž spadají pod takzvanou Evropskou politiku sousedství (ENP), která upravuje vztahy unie s řadou států světa na několika kontinentech.
Případné uzavření asociačních dohod ale státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi. Jde především o Radu Evropy nebo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Nové partnerství by státům bývalého SSSR kromě posílení politických vazeb s EU ale mělo přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu.
Ekonomicky těžit má ovšem z partnerství i unie. Intenzivnější spolupráce by například unii měla otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Ne nadarmo také den po summitu východního partnerství následuje v Praze summit EU k takzvanému jižnímu koridoru. Ten se týká především plánované výstavby plynovodu Nabucco, který má přivést plyn do Evropy ze střední Asie.
Autor: Euroskop
