26.08.2009
čtk
Rok po zahájení přímých rozhovorů mezi předáky kyperských Řeků a kyperských Turků zůstává mnoho vážných rozporů, které je třeba vyřešit, aby mohl být středomořský ostrov rozdělený od roku 1974 znovu sjednocen. Uvedl to kyperský prezident Demetris Christofias v rozhovoru pro agenturu AFP.
Učinili jsme pokrok, ale ne takový, jaký jsem očekával, připustil Christofias a připomněl přetrvávající neshody pokud jde o rozdělení moci či o majetek zabavený po turecké invazi, která byla reakcí na pokus kyperských Řeků o převrat a připojení Kypru k Řecku.
Druhá fáze rozhovorů začíná 3. září a Christofias se s vůdcem samozvané Severokyperské turecké republiky Mehmetem Alim Talatem sejde již po čtyřicáté.
Kromě dohody o otevření dvou nových přechodů mezi oběma částmi Kypru rozdělenými Attilovou linií obě strany souhlasily, že budou používat pracovní název federace dvou komunit.
Řecká část ostrova zejména navrhuje, aby byl ve všeobecném hlasování zvolen prezident z řad kyperských Řeků a viceprezident z řad kyperských Turků, a to na dobu šesti let. Ti by si po čtyřech letech vyměnili své pozice. A významná rozhodnutí by měl odsouhlasit alespoň jeden ze tří kyperskotureckých ministrů příští kyperské vlády.
Je to rovné rozdělení odpovídající demografii na ostrově, vysvětlil Christofias. Kyperskořecká komunita představuje 80 procent obyvatel ostrova.
Kyperští Řekové a kyperští Turci mají na sjednocení ostrova odlišný pohled. Zatímco kyperští Řekové je vnímají jako opětovné připojení přechodně odpadlé části, pro ostrovní Turky jde o spojení dvou rovnoprávných států. Kyperští Turci si vždy na ostrově přáli volnou konfederaci se slabou ústřední vládou.
Kyperský prezident tvrdí, že je připraven ke kompromisu, který však musí fungovat a se kterým musejí všichni souhlasit. Zbývá však mnoho rozporů, uvedl a jako příklad jmenoval majetkové otázky, bezpečnost a problémy vyplývající z nečlenství severního Kypru v Evropské unii. Od května 2004 je členem EU pouze kyperskořecká část ostrova.
Christofias prohlásil, že ztroskotání současných rozhovorů by neznamenalo konec Kypru. EU podle jeho názoru musí přesvědčit Turecko, aby změnilo postoj. Žádáme EU, aby Turecku jasně řekla, že okupace a neuznávání Kypru jsou nepřijatelné a že se bez změny postoje nemůže stát členem unie, zdůraznil Christofias.
Zatímco Severokyperská turecká republika je v mezinárodní izolaci, Turecko na oplátku neuznává řeckou část Kypru jako zástupkyni celého ostrova. Odmítá otevřít své přístavy a letiště pro kyperskořecké lodi. Tento spor vedl ke zmrazení osmi z 35 kapitol, o nichž má Ankara s EU jednat.
Christofias dodal, že nechce žádat sankce pro Turecko, jestliže se postoj Ankary nezmění. Prohlásil, že podporuje tureckou kandidaturu do EU a že jeho cílem není Ankaru trestat.
Turecko zatím otevřelo jen 11 kapitol a z nich se mu dosud podařilo uzavřít vyjednávání o jedné. Dalších osm kapitol zůstává blokováno kvůli problémům s Kyprem a v případě zbývajících kapitol Turecko ještě nesplnilo podmínky nutné pro jejich otevření. Turecko dostalo status kandidáta na členství v EU v roce 1999 a v říjnu 2005 začaly vstupní rozhovory.
Autor: Euroskop
