09.10.2009
čtk
Český prezident Václav Klaus prý vytvořil další překážku ratifikace Lisabonské smlouvy, napsala agentura Reuters. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta požaduje Klaus před podepsáním ratifikačního dokumentu, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv. Reinfeldt to řekl Reuters po svém včerejším telefonátu s Klausem. Český prezident prý neupřesnil, jak by požadovaná poznámka měla vypadat.
Hrad se zatím k Reinfeldtovu prohlášení nevyjádřil. Podle premiérova mluvčího Romana Proroka se k této otázce odmítá v současnosti vyjádřit i premiér Jan Fischer. Francie se nicméně podle agentury AFP už nechala slyšet, že je proti údajnému novému požadavku Klause.
Hovořil jsem dnes s Klausem telefonicky… Před podpisem smlouvy Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k listině základních práv, řekl Reinfeldt telefonicky Reuters. Řekl, že chce, aby to přijala Rada EU. Řekl jsem mu, že to je špatná zpráva ve špatné chvíli pro EU. Řekl jsem mu jasně, že to je jeho inkoust na papíře, který je důležitý. A že nechci, aby to zdrželo co nejrychlejší ratifikaci smlouvy, dodal.
Klaus prý Reinfeldtovi sdělil, že ratifikační dokument skutečně podepíše, pokud k němu bude připojena poznámka, již požaduje, a pokud bude kladný posudek ústavního soudu. Podle premiéra Švédska ale Klaus neupřesnil žádné detaily k tomu, jak by jím požadovaná poznámka měla vypadat.
Potřebujeme objasnění toho, co vlastně (Klaus) žádá. Řekl ale, že musíme počkat na dokončení posuzování soudem, potom že to objasní. (Klaus) ale žádá dodatečná opatření, proto by to měl objasnit, což jsem mu řekl, dodal švédský premiér.
Kouchner: Nepochybuji, že Klaus bude strůjcem dalších obtíží
Podle agentury AFP se ale už proti údajnému požadavku Klause postavil ministr zahraničí Francie Bernard Kouchner. Nebudeme měnit Lisabonskou smlouvu. Hlasoval o ní v této podobě český parlament, prohlásil. Nepochybuji, že prezident Klaus bude strůjcem ještě mnoha dalších obtíží, dodal šéf francouzské diplomacie. Podle něj ale Češi vědí, že jejich parlament smlouvu ratifikoval ve stávající podobě.
Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné, řekl ČTK k prvním informacím o nových požadavcích prezidenta Klause předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdyby to znamenalo, že prezident smlouvu podepíše, mohlo by to podle Paroubka být východiskem ze současné situace.
Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce. Jak znám prezidenta, bude to obstrukce, protože o žádném věcném záměru zatím nic neřekl, prohlásil. Odpůrci smlouvy, která poprvé zahrnuje listinu základních práv do evropského práva, měli podle Lišky s jejím zařazením problémy, zvlášť proti vystupovali Britové. Přichází s křížkem po funuse. EU se už na něčem shodla a nikdo už nemůže jeho návrhy brát než jako bojkot a obstrukce, doplnil.
Přijetí Listiny základních práv EU je součástí debaty o ratifikaci Lisabonu
Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.
Otázka přijetí charty je součástí debaty o ratifikaci Lisabonské smlouvy. Je možné, že se prezidentovy nové podmínky týkají právě jí. V rámci textu Lisabonu je uveden odkaz na Listinu základních práv Evropské unie. Pokud Lisabonská smlouva vstoupí v EU v platnost, bude začlenění základních práv do Lisabonské smlouvy znamenat, že evropské instituce a členské státy budou právně vázány je dodržovat.
Výjimku pro aplikaci Charty základních práv EU si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.
Autor: Euroskop
