17.10.2009
čtk
Někteří politici začali od minulého týdne nabízet plány, jak řešit situaci, pokud prezident Václav Klaus odmítne stvrdit ratifikaci lisabonské smlouvy o reformě EU. Vycházejí přitom z předpokladu, že Ústavní soud po projednání návrhu části senátorů hlavně z ODS opět potvrdí, že smlouva není v rozporu s českým ústavním pořádkem.
Všechny varianty víceméně vycházejí z té části ústavy, která řeší situaci, kdy hlava státu není ve funkci nebo nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. Pro tuto jedinou možnost odvolání hlavy státu z funkce je třeba souhlas sněmovny i Senátu. Jinak ztráta úřadu hrozí prezidentovi jen v případě úmrtí nebo jako trest za velezradu.
Po odvolání prezidenta začala koncem minulého týdne volat Strana zelených. Důvodem byl Klausův požadavek, aby Česko získalo v rámci smlouvy výjimku z Charty základních práv EU kvůli údajné hrozbě zpochybnění poválečných Benešových dekretů. Podle dosavadních vyjádření zástupců ostatních stran ale varianta prezidentova odvolání nemá šanci na přijetí.
Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) chce zase iniciovat jednání parlamentu o převodu prezidentových pravomocí, pokud Klaus bude odmítat podpis lisabonské smlouvy i po jejím předpokládaném opětovném posvěcení Ústavním soudem. Převod prezidentských pravomocí na premiéra a předsedu sněmovny či Senátu ovšem ústava spojuje s tím, že hlava státu není ve funkci nebo nemůže svůj úřad vykonávat, na což upozorňují kritici tohoto záměru.
Bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti a senátor ODS Alexandr Vondra doporučil, aby o tomto sporu rozhodl Ústavní soud. Za klíčové ovšem považuje to, aby Klaus vládě slíbil, že smlouvu podepíše do konce roku. Pokud by takové garance odmítl dát, tak si myslím, že vláda se má obrátit na Ústavní soud s žádostí, aby rozhodl, kdo je příslušný smlouvu za Českou republiku podepsat, řekl Vondra.
Ústava v tomto směru mnoho možností neskýtá. Prezident podle ní sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přičemž jen sjednávání smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na jednotlivé ministry. Možnost, že by prezident na vládu či premiéra přenesl i ratifikaci, ústava nenabízí. Podle ní předseda vlády nebo jím pověřený ministr mají dokument pouze spolupodepsat, aby rozhodnutí prezidenta vstoupilo v platnost.
Autor: Euroskop
