17.10.2009
čtk
Evropská integrace byla od počátku vedena morální pohnutkou zabránit opakování agresivní mocenské expanze, jakou předvedlo nacistické Německo, a nikoli úsilím o hospodářský zisk. Na dnešní výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra v západoněmeckém Heidelbergu na to poukázal český eurokomisař Vladimír Špidla. Řadu politických rozhodnutí v poválečném Československu však podle něj ovlivňoval „šok“ z mnichovské dohody z roku 1938, která prý českou politiku částečně ovlivňuje dodnes.
Dnešní konference se aktuálně věnuje 20. výročí zhroucení komunismu, následné evropské integraci i ekonomické transformaci. Jeden z panelů je vyhrazen debatě o vývoji a budoucnosti česko-německých vztahů. Do historického univerzitního města tak byli pozváni především němečtí a čeští historikové a ekonomové, politici, zástupci nevládních organizací i někdejší disidenti.
Vladimír Špidla v zahajovacím projevu zdůraznil, že pozvání do Heidelbergu přijal hlavně jako historik a dotkl se vývoje evropské integrace i česko-německých vztahů. Evropská unie podle něj není jen technickou konstrukcí, kterou si evropské státy vytvořily proto, že to pro ně bylo výhodné. Hlavním motivem podle něj bylo odmítnutí myšlenky, že lze Evropu ovládnout na základě odhození všech morálních zábran.
Tím nejpevnějším tmelem je morální ohled, protože evropské národy a Německo zejména pochopily, že vydají-li se cestou dominance, musí odhodit všechny morální zásady a stát se tak špatnými, jak by už nikdy nechtěly být, rozvedl Špidla svou myšlenku.
Česko-německé vztahy podle Špidly byly a částečně dosud jsou poznamenány šokem z Mnichova, tedy z mnichovské dohody, na jejímž základě bylo někdejší Československo donuceno podstoupit pohraniční území obývané převážně Němci nacistickému Německu.
Špidla poukázal na to, že Mnichov zapříčinil řadu chybných strategických rozhodnutí československých politiků počínaje odmítnutím Marshallova plánu v roce 1947. To podle něj bylo výrazem nepochopení evropského vývoje, kdy se součástí integrované Evropy stalo i nové Německo. Právě modernita vývoje západní Evropy spočívala podle Špidly v tom, že koncepci rovnováhy sil měla nahradit integrace.
Česko-německé diskusní fórum vzniklo jako názorová platforma na základě mezistátní Česko-německé deklarace z roku 1997. Německý spolupředseda fóra, sociálnědemokratický (SPD) poslanec Spolkového sněmu Gert Weisskirchen dnes prohlásil, že Němci a Češi se od sebe většinu dějin navzájem učili a že v česko-německých dějinách převažovaly dobré časy.
Vyjádřil přesvědčení, že společná cesta Čechů a Němců v Evropě najde výraz i v dokončení ratifikace lisabonské smlouvy o reformě EU, kterou z 27 členských zemí unie neratifikovala jen Česká republika kvůli chybějícímu podpisu prezidenta Václava Klause. Reformní smlouva je podle Weisskirchena založena na svobodě a zároveň na solidaritě.
Autor: Euroskop
