25.10.2009
čtk
Dne 19. října 2007, tedy před dvěma lety, se Evropská unie dohodla na podobě nové smlouvy o svém fungování. Dokument nahradil původně navrhovanou euroústavu, kterou v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci. Z nového návrhu vypadla například společná hymna EU a společná unijní vlajka. V České republice dosud nebyl „Lisabon“ ratifikován.
Chronologie událostí kolem schvalování Lisabonské smlouvy v ČR:
13. prosince 2007 – Šéfové států a vlád EU v Lisabonu podepsali novou unijní smlouvu. Za ČR tak učinil tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS).
leden 2008 – Vláda odeslala smlouvu do sněmovny a Senátu.
1. dubna 2008 – Sněmovna smlouvu v prvním čtení podpořila. Hlasovalo se také o návrhu na zamítnutí – kromě všech přítomných poslanců KSČM hlasovalo pro zamítnutí i pět poslanců ODS.
24. dubna 2008 – Senátoři požádali ústavní soud (ÚS), aby posoudil soulad smlouvy s českým ústavním pořádkem. Návrh iniciovala ODS, podpořilo jej 48 senátorů. Zástupci ČSSD a Klubu otevřené demokracie prosazovali ratifikaci smlouvy bez odkladů.
26. listopadu 2008 – ÚS rozhodl, že proces schvalování Lisabonské smlouvy v ČR může pokračovat. Soud nezkoumal smlouvu jako celek, ale zabýval se především některými částmi dokumentu, proti nimž obdržel od Senátu argumenty.
9. prosince 2008 – Sněmovna přerušila na návrh ODS projednávání Lisabonské smlouvy do února 2009.
18. února 2009 – Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu. Pro hlasovalo 125 ze 197 přítomných poslanců. Proti smlouvě byli téměř všichni komunisté a necelá polovina klubu ODS.
19. března 2009 – Sněmovna schválila zavedení takzvaného vázaného mandátu vlády, Senát jej schválil 6. května. Prezident Václav Klaus novelu nepodepsal, ale ani ji nevetoval.
6. května 2009 – Senát schválil Lisabonskou smlouvu. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů.
1. září 2009 – Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh zrušit novelu jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu, která upravuje takzvaný vázaný mandát.
29. září 2009 – Senátoři hlavně z ODS předložili ÚS návrh na další přezkoumání Lisabonské smlouvy.
6. října 2009 – ÚS odmítl návrh skupiny senátorů z 1. září, ve kterém napadali zavedení vázaného mandátu.
9. října 2009 – Prezident Klaus potvrdil, že žádá pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU související s Lisabonskou smlouvou. Obává se, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety.
12. října 2009 – Podle premiéra Jana Fischera je vláda připravena jednat s partnery v EU o požadavku prezidenta Klause, prezident by měl však zároveň poskytnout garanci, že pokud bude jeho podmínka splněna a Ústavní soud rozhodne o souladu smlouvy s ústavou, Klaus co nejrychleji dokončí ratifikaci.
15. října 2009 – Skupina senátorů doplnila svůj návrh na přezkoumání souladu Lisabonské smlouvy s ústavou.
16. října 2009 – Podle prezidentova kancléře Jiřího Weigla lze Klausův požadavek splnit i bez nové ratifikace Lisabonské smlouvy. Jednou z možností je například cesta podobná irským zárukám. Podle dřívějšího vyjádření prezidentova tajemníka Ladislava Jakla žádá Klaus skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací.
17. října 2009 – V rozhovoru pro Lidové noviny Klaus připustil, že Lisabonská smlouva zřejmě nakonec vstoupí v platnost. Klaus také potvrdil, že nebude požadovat, aby záruku ratifikovaly všechny země EU. Stačila by mu tzv. irská cesta.
23. října 2009 – Prezident Klaus oznámil, že je blízko dohodě se švédským předsednictvím EU o tom, jak vyřešit jeho požadavek k Lisabonské smlouvě. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho by Klausem požadovaná výjimka mohla být obecná a mohlo by jít o připojení ČR k polské a britské výjimce.
Ústavní soud obdržel další doplňující vyjádření prezidenta k návrhu na přezkoumání Lisabonské smlouvy. Prezident v dokumentu upozorňuje na to, že smlouva umožňuje přehlasovat některé členské země při schvalování změn primárního práva EU.
Autor: Euroskop
