Europoslanci ušetřili Füleho otázek na komunistickou minulost

12.01.2010
čtk

Český kandidát na komisaře pro rozšíření Evropské unie Štefan Füle nemusel během dnešního slyšení před poslanci Evropského parlamentu čelit prakticky žádným otázkám na své členství v komunistické straně před rokem 1989. Zákonodárce z vlivného zahraničního výboru EP nezajímalo ani jeho někdejší studium na diskutované moskevské diplomatické škole – institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), který jako prestižní ruská vysoká škola funguje do dneška.

Ještě před časem přitom někteří poslanci z největší lidovecké frakce EP hrozili, že nebudou váhat kandidáty s komunistickou minulostí grilovat a zvažovali, zda je podpoří. Nakonec se však Füleho na ožehavé téma přímo zeptal jen nezávislý nizozemský europoslanec Barry Madlener, který je spolustraníkem kontroverzního nizozemského politika Geerta Wilderse. Ten předloni vešel do povědomí světové veřejnosti, když na internetu uvolnil svůj protiislámský film Fitna (Rozvrat).

Všichni mají svou osobní historii a moje historie je součástí doby a místa, kde jsem vyrůstal, ale je důležité říci, že v té době jsem byl svobodný a dostatečně zralý na to, abych učinil volbu. A já jsem učinil volbu, že jsem své zkušenosti nabídl Československu a České republice, odpověděl Füle.

Otázky se soustředily na rozšiřování EU

Poslance nicméně zajímala prakticky výhradně problematika dalšího rozšiřování unie, jemuž se má Füle v Evropské komisi věnovat. Füle tak musel odpovídat hlavně na otázky Chorvatska a Turecka, které mají o členství zájem. Hned několik europoslanců si odpovědi českého kandidáta pochvalovalo a je tak velmi pravděpodobné, že post v komisi bez problémů obsadí. Byl bych rád, kdyby se v podobném duchu odehrávala i další slyšení, uvedl slovinský europoslanec Ivo Vajgl.

Jeho slova je přitom možné chápat i jako narážku na pondělní slyšení nové unijní ministryně zahraničí Catherine Ashtonové v zahraničním výboru, které bylo daleko víc napjaté než v případě Füleho. Zákonodárci přitom Britku Ashtonovou několikrát usvědčili z neznalosti některých témat.

Füleho vystoupení si ale pochvalovali i čeští europoslanci. Vaše řeč mě velice potěšila, řekla ještě během slyšení ve výboru europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). S určitými nadějemi, pokud jde o českého kandidáta na komisaře, se netajil ani Edvard Kožušník z ODS. Jsem si vědom toho, ze komisař zastupuje zájmy EU, ale neměl by zapomínat na zemi, která ho do komise vyslala, tak jako se stalo Špidlovi. Věřím, ze v tomto bude Füle lepší, řekl ČTK. Expremiér Vladimír Špidla měl v končící EK na starost sociální věci.

Stanoviska bývalého českého ministra pro evropské záležitosti ve Fischerově vládě se během vystoupení výrazně nelišila od stanovisek jeho předchůdce Fina Olliho Rehna, jehož práci Füle několikrát pochválil. Rehn stejně jako český kandidát považují dosavadní rozšíření EU za velký úspěch. Pro mě je rozšíření víc než jen politickou oblastí, je to něco, co transformovalo mojí zemi i můj vlastní život. (Rozšíření) obnovilo naději a důstojnost milionů obyvatel. Poslední rozšíření navíc ukázala, že tato politika přinesla nesmírný prospěch občanům Evropy, řekl Füle.

Hlavní téma Turecko

Po zhruba desetiminutovém úvodu čelil nástupce dosavadního českého eurokomisaře Špidly otázkám desítek poslanců. Možná nejvíce zákonodárce zajímalo Turecko, na jehož případném členství v unii se členské státy neshodují. Přestože česká diplomacie, kde Füle absolvoval prakticky celou profesní kariéru, vstup Turecka dlouhodobě podporuje, český kandidát nedal Ankaře vidinu na skutečné členství.

V Turecku došlo k velkému pokroku. Mnoho dříve tabuizovaných otázek se nyní probírá. Respektuji úspěchy Turecka ve snaze přiblížit se EU a silné odhodlání tureckých orgánů. Právě proto se snažíme Turecko zapojit prostřednictvím vyjednávacího procesu. To je nejlepší způsob, jak pomoci Turecku se modernizovat, řekl. Další přiblížení země k EU ale podle něj nebude možné, pokud turecká vláda nezajistí svobodu náboženského vyznání.

Větší naděje Füle dal zemím západního Balkánu, tedy především zemím bývalé Jugoslávie. Členství v EU je momentálně nejblíže Chorvatsko, které by mohlo do společenství vstoupit podle odhadů v roce 2012 nebo 2013. Naději ale má i Srbsko, Makedonie či Černá Hora. Füle naopak sdílí dlouhodobé obavy Evropské unie o vývoj v Bosně a Hercegovině, kterou otřásá politická a etnická nestabilita. Nebudu před vámi zastírat, že jsme znepokojeni stávajícím tempem reforem v zemi, odpověděl na otázku britského europoslance Charlese Tannocka.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek