21.01.2010
čtk
Evropská unie zkoumá možnosti, jak by blok mohl poskytnout mnoha podmínkami podmíněnou půjčku Řecku, které se potýká s velmi vážnými finančními problémy. Píše o tom dnešní vydání týdeníku European Voice. Unijní představitelé se podle listu obávají možných dopadů řeckých potíží na banky v jiných zemích eurozóny.
Unie se chce rovněž vyhnout tomu, aby Řecko jako člen eurozóny potupně žádalo o pomoc Mezinárodní měnový fond (MMF).
Řeckým problémům je připisován i pokles hodnoty eura z posledních dnů vůči americkému dolaru, britské libře či japonskému jenu. „Osud jednoho je osudem všech,“ řekl eurokomisař pro měnové záležitosti Joaquín Almunia. EU ale nemá zatím jasné nástroje, jak případně Řecku pomoci.
Existuje sice program spravovaný komisí, který obsahuje na podobné potíže 50 miliard eur. Jenže ten je určen zemím mimo eurozónu. Kvůli krizi už z něj unie poskytla pomoc Maďarsku, Lotyšsku a Rumunsku. Ta šla navíc spolu s pomocí od MMF. Pokud by se ale nynější pomoc měla zahrnutí půjčky od MMF vyhnout, musel by vzniknout nějaký nový podobný nástroj.
Další možností, o níž se podle týdeníku uvažuje, je zmobilizování krátkodobých mezivládních garancí Řecku některými členy eurozóny, pokud by se podmínky rychle zhoršovaly. Aténám totiž hrozí, že ztratí i zbývající důvěru na finančních trzích a nebudou mít si kde půjčit.
Loňský rozpočtový deficit na HDP Řecka by měl podle odhadů dosáhnout 12,7 procenta, tedy výrazně víc, než s čím původně tamní vláda počítala, a mnohonásobně víc, než je tříprocentní maastrichtské kritérium. Přes normy (60 procent) bude i vládní dluh, jehož výše se očekává pro loňský rok na úrovni 113 procent. Atény si navíc vysloužily ostrou kritiku od partnerů v EU kvůli manipulacím se statistikami a musí kvůli tomu jejich vypracování změnit.
Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet ale i přesto minulý týden označil jako absurdní myšlenku, že by mohlo být Řecko z eurozóny vyloučeno.
Debaty o pomoci komplikuje skutečnost, že podle unijních smluv členové eurozóny nemohou získat přímé financování schodků veřejnoprávních subjektů centrálními bankami či ECB. Pokud by to však bylo formou mezivládní pomoci v reakci na krizi, pak by se daná klauzule podle nejmenovaného unijního představitele citovaného týdeníkem neuplatňovala.
Autor: Euroskop
