Klaus v Německu: Nechci domovinu Evropanů

29.04.2010
čtk

Německo jako hlavní motor evropské integrace musí nyní nést i její negativní důsledky. V reakci na současnou krizi v Řecku a na hledání jejího řešení to po své přednášce na berlínské Humboldtově univerzitě řekl českým novinářům prezident Václav Klaus. Na straně Řecka naopak vidí problém, že si zvyklo na svůj životní standard a není připraveno se ho vzdát.

Němci byli skutečně ten hlavní hybatel celého toho evropského integračního procesu a myslím, že z toho musí pro sebe vyvodit nějaké důsledky, prohlásil Klaus. Teď není možné se tvářit, že se vlastně nic neděje a že ať si to každá ta země vyřeší sama, dodal k roli Německa český prezident. Na postoji Berlína do velké míry závisí, zda Atény obdrží od ostatních států eurozóny a Mezinárodního měnového fondu finanční pomoc, která odvrátí řecký krach. Většina Němců s pomocí Řecku nesouhlasí.

Klaus: nechci domovinu Evropanů

Klaus zopakoval, že v případě Řecka je řešením pouze znehodnocení jeho měny, což ale kvůli euru není možné, nebo transfer peněz z ostatních zemí eurozóny. Chybu vidí ale i na řecké straně. Řecko si na ten svůj životní standard zvyklo a už ho má v sobě zabudovaný a teď není připraveno se o něj nechat nějak připravit, komentoval Klaus aktuální dění po skončení projevu na Humboldtově univerzitě, v němž německému publiku shrnul své kritické výtky vůči evropské integraci.

Prezident v přednášce zdůraznil, že se nemůže ztotožnit s jejím současným směřováním. Chci Evropu, která bude založena na racionální a přátelské spolupráci rovnocenných a suverénních států, nikoli shora uměle organizovanou ‚domovinu‘ všech Evropanů, prohlásil Klaus.

Svůj postoj k EU zdůvodnil i osobní zkušeností s komunismem, ve kterém prožil dvě třetiny života. Komunistický režim rovnoprávnost a suverenitu také popíral. Byl organizován shora, nikoli zdola, přirovnal Klaus nepřímo nynější stav evropské integrace k totalitnímu systému někdejšího Československa.

Unijní instituce jsou stále formální

Klaus se ve svém vystoupení také vrátil k lisabonské smlouvě, která reformovala fungování unijních institucí a kterou český prezident jako její velký kritik podepsal až jako úplně poslední představitel některé ze členských zemí EU. Dnes znovu odmítl, že by tento dokument přinesl více demokracie, svobody a prosperity, kterou si od ní evropští politici slibovali.

Navzdory tomu, že smlouva dala EU prezidenta, ministryni zahraničí a podle českého prezidenta i ústavu, je Klaus přesvědčen, že situace se příliš nezměnila. Všichni vidí, že funkce (unijního) prezidenta a ministra zahraničí jsou spíše formální a že skutečná moc i nadále spočívá v tandemu Německo-Francie. Jeho síla je lisabonskou smlouvou ještě posílena, poznamenal Klaus.

Menšiny získaly nové ambice

Od současného vývoje EU český prezident očekává nárůst nacionalistických nálad, demokratického deficitu a další vzdalování politiků od občanů. Evropa bude muset také řešit problémy menšin, které podle něj prohlubování integrace už přináší. Vidím je ve své blízkosti v chování různých menšin, které relativně klidně žijí – a dlouhý čas žily – na území sousedních států, a které prohlubováním integrace a aplikací schengenské dohody získaly zcela nové ambice, uvedl v přednášce Klaus.

Prezidentovo vystoupení si vyslechla téměř zaplněná velká aula Humboldtovy univerzity. Po jejím skončení se prezidentovi dostalo dlouhého potlesku, což ho prý překvapilo. Čekal jsem rajčata a ne aplaus. To jen dokazuje, že se atmosféra v Evropě mění, poznamenal.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek